Vraždy v Babicích nenařídila StB

Třebíč - Útok ve škole v Babicích na Třebíčsku v roce 1951, který se stal záminkou k rozpoutání jedné z největších represivních akcí komunistického Československa, nejspíš nevyprovokovala tajná bezpečnost, jak si historici dosud mysleli. Byla to akce protikomunistického odboje. Svědčí pro to nové důkazy, které v sobotu na třebíčské konferenci věnované Babicím vůbec poprvé zveřejnil někdejší dokumentarista Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Josef Slanina. Z jeho zprávy plyne: "Ladislav Malý, který vedl teroristický útok proti funkcionářům KSČ v babické škole a který byl dosud historiky i pamětníky považován za provokatéra StB, zřejmě jednal na vlastní pěst."

 Z jeho zprávy plyne: "Ladislav Malý, který vedl teroristický útok proti funkcionářům KSČ v babické škole a který byl dosud historiky i pamětníky považován za provokatéra StB, zřejmě jednal na vlastní pěst."

Slanina po letech práce a bádání v archivech nenalezl jediný důkaz, že by Malý byl komunistickým agentem. Naopak, nalezl spoustu dokumentů svědčících o tom, že Malý proti komunismu bojoval a jeho ozbrojená skupina chtěla navázat na partyzánský odboj proti německým okupantům z dob druhé světové války.

"Kdyby chtěli Malého krýt, z dokumentů by se to poznalo. Ale nenašel se ani jeho vázací list, který měly i významnější osoby, než byl Malý," tvrdí Slanina. Jeho projev mezi odborníky vzbudil senzaci, ale i nesouhlas. "Zdráhám se tomu zcela uvěřit. I když - nikdo neměl v ruce tolik autentických dokumentů jako on," řekl historik Jiří Pernes z Ústavu pro soudobé dějiny České akademie věd. Někteří pamětníci navíc věří, že Ladislav Malý dosud žije.

Slanina (ještě jako dokumentarista ÚDV) prostudoval dříve nepřístupné archivy ministerstva spravedlnosti, vnitra a archiv ÚV KSČ. Dokumenty k případu jsou svázány v 16 svazcích, z nichž každý je asi 20 centimetrů vysoký. "Kolik je to stran, to opravdu nevím," řekl.

Jenže mnozí odborníci a pamětníci nepovažují Slaninovu interpretaci za konečnou. Jsou přesvědčeni, že Malý byl agentem či spolupracovníkem StB a útok ve škole zinscenoval jako provokaci, aby dal záminku k represím proti tamním farářům a obyvatelům, kteří odmítali kolektivizaci v zemědělství. Navíc jsou mnozí pamětníci dodnes přesvědčeni, že Malý nezahynul v přestřelce s policisty a vojáky, ale je dosud naživu. Řada lidí dokonce tvrdila, že jej potkala v různých částech republiky. Malého se v jednom z pořadů před lety pokoušela vypátrat i Česká televize. Neúspěšně.

Pernes však se Slaninou souhlasí v klíčovém bodu, totiž že v Babicích šlo skutečně o protikomunistický odboj. "Jsem přesvědčen, že bez ohledu na spornou postavu Malého ti mladí kluci, kteří s ním šli, opravdu věřili, že bojují proti komunismu," říká Pernes.

V červenci 1951 vtrhlo čtyřčlenné komando vedené Malým do školy v Babicích, kde jednali tamní funkcionáři KSČ. Tři z nich našli později mrtvé. Hned druhý den přišla odpověď: příslušníci veřejné bezpečnosti, Lidových milicí a tajné bezpečnosti útočníky obklíčili v žitném poli a dva z nich včetně Malého na místě zastřelili. Bleskově poté byl zorganizován soudní proces, v němž padlo sedm rozsudků smrti a dalších sedm osob bylo posláno na dlouhé roky do vězení či dostalo rovnou doživotí. Další desítky osob byly potrestány později. Šlo o jednu z nejkrutějších akcí komunistického režimu vůbec.

Záhada zůstává dále otevřena
Přestože se historikové krůček po krůčku blíží pravdě, dohady, jak to v roce 1951 v Babicích opravdu bylo, hned tak neutichnou. A to přesto, že od "záhady jménem Babice" uplyne za pár dní neuvěřitelných padesát let.

Ti, kteří na vlastní kůži prožili soud a kriminál, jsou přesvědčeni, že represe byly připraveny dávno dopředu. Proč? Moc jsme chodili do kostela a nechtěli jsme do JZD, říkají. Důchodce Jindřich Nahodil, který tehdy v Jihlavě dostal 23 let, dnes tvrdí: "V kraji byla řada lidí, kteří měli zkušenosti s odbojovou činností z doby okupace a nebyli podchyceni komunistickou stranou. To byla příčina, proč se zaměřili na tuto oblast." I podle badatelů se zájem strany a tajné bezpečnosti zaměřil na kraj kolem Moravských Budějovic, a tedy i Babic, dávno před útokem ve škole. V obcích hlídkovali policisté a tajná bezpečnost měla síť informátorů. Jenže u některých událostí svědci nebyli: Co se například stalo v babické škole? Kdo střílel? Zabíjel jen Malý, nebo i někdo další? Shoda panuje, že ze čtveřice útočníků vešli do školy dva (Ladislav Malý a Antonín Mityska), dva hlídali venku (bratři Plichtovi). Další události se podle Slaniny odehrály takto: Funkcionáři byli vyvedeni na chodbu a tam na ně začal Malý střílet. Mityska střílel směrem k jedinému funkcionáři (ten přežil).

Teprve v průběhu procesu Mityska svou výpověď nelogicky změnil ve svůj neprospěch. "Jeden právník vypověděl, že měl pocit, jako by ti obžalovaní byli pod vlivem drog," říká Slanina.

Nejvíce záhadami je však opředena postava Ladislava Malého, údajného agenta americké služby CIC. Přežil přestřelku v poli u Bolíkovic? Lidé z okolí Babic jsou přesvědčeni, že ano. "Na to pole bylo vidět z jednoho domu. A Malý odešel se zdviženýma rukama. Jeho mrtvola byla později zaměněna," tvrdí pamětník Ladislav Stehlík, v jehož domě se skrýval jeden ze členů odbojové skupiny, Antonín Plichta starší.

Jenže policejní expertiza tuto verzi vyvrátila.

Navzdory tomu, že se dnes mluví o protikomunistickém odboji, pamětníci se i dnes shodují v jednom: odbojáři nechtěli nikoho zabíjet. Stehlík v této souvislosti připomíná i reakci Antonína Plichty staršího, jedné z vůdčích postav odboje. Když se tehdy dozvěděl, co se stalo, řekl prý: "To byla chyba, to se nemělo stát." Jenže Plichta sám to už nikdy nepotvrdil.

Byl odsouzen v procesu v Jihlavě a oběšen.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video