„To, že nemáme zákon o celostátním referendu, je opravdu mezera v právním řádu České republiky. A jeden z prvních návrhů, který předloží hnutí ANO, bude návrh ústavního zákona o celostátním referendu,“ řekl Radek Vondráček (ANO) v pořadu 360° televizní stanice CNN Prima News.
„Protože se ukazuje zrovna v dnešní době, když jedna koalice ovládá Sněmovnu, Senát, má spřízněného prezidenta a určitým světonázorem orientovaný Ústavní soud, tak to prostě není zdravé,“ argumentoval dále.
„My jsme dokonce navrhovali i speciální referenda, aby si Češi řekli, jestli chtějí euro, nebo ne, o právu veta (EU),“ doplnil Vondráček kroky, kterými se ANO již pokoušelo umožnit referendum. Referendum o vystoupení z NATO a EU však Vondráček odmítl s tím, že by podle něho nešlo o politicky odpovědný krok.
Poslanci se utkali o tři zákony o celostátním referendu. Shodu nenašli |
Šebelová to považuje za zpochybnění rozdělení složek moci. Podle ní jde o „nebezpečná prohlášení“. „Soudní moc je zcela jistě oddělená od moci výkonné a zákonodárné. Tohle, prosím, opravdu nezpochybňujme. Zahráváme si tady hodně s důvěrou veřejnosti,“ reagovala Šebelová.
Ústava České republiky svým druhým článkem připouští konání celostátního referenda. Příslušný zákon, který by to umožňoval, Poslanecká sněmovna však nikdy nepřijala.
Výjimkou bylo uskutečnění referenda o přistoupení k Evropské unii konané v roce 2003. Tehdy to poslanci vyřešili speciálním ústavním zákonem, který výjimečně umožnil konání celostátního referenda. Přistoupení k Evropské unii mohli poslanci stvrdit buď přijetím zákona, nebo vyhlášením referenda.
Přijetí ústavního zákona vyžaduje souhlas nejméně tří pětin poslanců, tedy 120 ze 200 poslanců, a zároveň třípětinovou většinu přítomných senátorů, tedy při plné účasti minimálně 49 z 81. Zákon nepodléhá podpisu prezidenta ani možnosti veta.
