"Budeme prosazovat ústavní zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti, podle nějž by se platy ministrů i poslanců, kteří hlasovali pro rozpočet, mohly podle skutečného výsledku hospodaření státu a vývoje HDP snížit až o čtvrtinu," řekl Kocourek.
Naopak, kdyby stát hospodařil nečekaně dobře, mohly by poskočit až o pětadvacet procent i opačným směrem. Vyplývá to z návrhu ústavního zákona o rozpočtové kázni a odpovědnosti, který má připravený ODS a který se iDNES.cz podařilo získat.
Základní plat čelních politiků od letošního ledna o čtyři procenta klesl v souvislosti s přijetím úsporného balíčku ministra financí Eduarda Janoty. Třeba řadový poslanec tak nyní bere 59 tisíc korun místo 61 400 korun a ministr 112 600 korun místo dosavadních 117 200 korun. - čtěte Mírně si pohorší soudci a poslanci
"Pokud nebude rozpočet vůbec přijat a platilo by rozpočtové provizorium, klesl by v každém měsíci, kdy by stát hospodařil bez schváleného rozpočtu, plat členům vlády i poslancům o třicet procent," popisuje představu ODS Kocourek.
Svůj návrh představuje ODS zhruba čtyři měsíce před volbami a v době, kdy se politici mohutně přetahují o několik zákonů prosazovaných levicí, které by mohly zvýšit schválený schodek státního rozpočtu 163 miliard korun až o dalších patnáct miliard. Jde o mateřskou, zrušení poplatků u lékaře, nemocenskou v prvních třech dnech a třinácté důchody. - čtěte Na parlament se valí smršť návrhů levice. Vláda si od ní drží odstup
Premiér Jan Fischer vyjednává se šéfy stran, aby přijetí těchto zákonů zabránil. Prezident Václav Klaus navíc po setkání s předsedou vlády v Lánech jasně řekl, že když parlament zákony, které by schodek zvýšily, projdou, tak je rozhodně nepodepíše. - čtěte Klaus po obědě s Fischerem: Budu vracet zákony, které zvýší schodek
Vysoký schodek? Vláda by si musela opět říci o důvěru
Pokud by podle návrhu ústavního zákona o rozpočtové kázni a odpovědnosti z dílny ODS vláda dvakrát za sebou předložila rozpočet se schodkem přes tři procenta hrubého domácího produktu, musela by znovu požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru.
Stejně tak v případě, že stát bude hospodařit výrazně hůř, než poslanci schválili a schodek bude o pětinu vyšší, než na jaký Sněmovna kývla.
"Rozpočet s nadměrným, nadlimitním schodkem by vláda vůbec nesměla předložit tři roky po sobě," popisuje plány Topolánkovy strany ekonomický expert občanských demokratů Kocourek.
A i kdyby to chtěla vláda udělat byť jen jedinkrát, měla by to v parlamentu těžší - pro by totiž muselo být alespoň 101 poslanců, ne prostá většina přítomných, jako je to dosud.
"Po volbách tento náš návrh určitě v parlamentu předložíme, ať volby dopadnou jakkoli," řekl iDNES.cz poslanec Michal Doktor, další z rozpočtových odborníků občanských demokratů.
Prosadit návrh, který by snižoval platy politikům za to, že "zatínají sekyru" do státních financí a nadměrně zvyšují zadlužení státu, bude ale pro občanské demokraty obtížné. A nejen proto, že jakékoli návrhy, které sahají na zabezpečení politiků, procházejí v parlamentu stěží.
Protože jde o návrh ústavního zákona, musela by pro něj ODS získat hlasy alespoň 120 poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Podporu od levicových stran přitom rozhodně čekat nemůže. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach prohlásil, že není možné, aby jedna strana vnutila "totalitním způsobem" svou vůli ostatním.
