| Volby zaznamenaly první skandál, čtěte ZDE. |
Volby poznamenala nízká účast voličů
K volbám přišlo poměrně málo voličů, přesto leadři politických stran i uskupení veří, že lidé odevzali své hlasy právě jim. Nízká volební účast zřejmě urychlí sčítání a zpracování hlasů pro kandidáty do krajských zastupitelstev i do třetiny Senátu. Výsledky by tak mohly být známy už kolem třetí hodiny ráno.
Větší potíže nebyly
Volby provázely jen menší organizační potíže, například chybějící razítka na obálkách nebo problémy s ověřováním totožnosti. Pracovníci prostějovského okresního úřadu nemohli ráno otevřít diskety s protokoly pro zapsání výsledků voleb. V Orlové na Karvinsku neznámý vandal v noci poničil vybavení volební místnosti, hlasování však tato událost neovlivnila.
| Jak volili obyvatelé obce s nejmenším počtem obyvatel, čtěte ZDE. |
Z voleb vzejde 675 regionálních poslanců
Ve třinácti krajích se volilo celkem 675 poslanců regionálních parlamentů. Volby jsou i ostrou zkouškou názoru veřejnosti na dvouleté vládnutí sociální demokracie, podepřené o opoziční smlouvu s konkurenční Občanskou demokratickou stranou
V následujících dnech budou politici jednat o koaličních dohodách, jejichž výsledkem by měla být volba krajské rady a krajského hejtmana. Nové kraje začnou oficiálně fungovat 1. ledna příštího roku.
Volební prognózy
Předvolební průzkumy ukázaly, že favoritem voleb je ODS. Velkou většinu křesel v krajských zastupitelstvech si nejspíš rozdělí zavedené parlamentní strany. V některých regionech by se však přes pět procent hlasů potřebných ke zvolení mohla dostat i místní nezávislá sdružení. Politici včera pokračovali ve volební kampani, která letos poprvé skončila až dnem voleb.
Václav Klaus zopakoval, že ODS v žádném případě nepůjde do koalice s KSČM.
Místopředsedkyně komunistů Zuzka Rujbrová vyzvala občany, aby se dobře rozmysleli, než budou volit malé strany, které se do zastupitelstva nemusí dostat. Čtyřkoalice oznámila, že chce vyhrát v sedmi ze třinácti krajů.
Proč jsou důležité senátní volby a co je jejich cílem
Spolu s kraji se na třetině území volí i 27 nových senátorů, kterým vypršelo čtyřleté funkční období. Volby do Senátu však rozhodne až druhé kolo v neděli 19. listopadu. V Praze, a to ještě jen v některých čtvrtích, se volí jen do Senátu. Městské volby tu budou až za dva roky.
V senátních volbách jde hlavně o to, jestli ODS a sociální demokracie získají zpět třípětinovou většinu, která je zapotřebí ke změně Ústavy. Ztratily ji, když loni vyhrál v Praze 1 nezávislý kandidát Václav Fischer a když senátor Jiří Pavlov vystoupil z klubu ODS.
Výpočty ukazují, že k takzvané ústavní většině by ODS a ČSSD potřebovaly zvítězit v 21 ze 27 volebních obvodů. Když zvítězí jen ve 12 obvodech, nebudou mít ani nadpoloviční většinu.
Teoreticky je dokonce možné, že by ústavní většinu mohla získat i čtyřkoalice, nejúspěšnější strana minulých doplňovacích voleb z listopadu 1998. To by však musela vyhrát ve všech 27 obvodech, a to je zcela nepravděpodobné. Volby senátorů jsou významné i z jiného důvodu: zhruba za dva roky by měl Senát (spolu s Poslaneckou sněmovnou) volit nového prezidenta republiky.
O CO VE VOLBÁCH JDE - SHRNUTÍ
- o to, kdo získá rozhodující vliv v nových krajích
- o kontrolu nad Senátem, který rozhodne o změnách ústavy, včetně pravomocí prezidenta
- o to, jestli se do vysoké politiky vrátí Dienstbier, Zieleniec, Komárek či Sacher
- o budoucnost Miroslava Šloufa, vlivného poradce premiéra Miloše Zemana
- o to, co voliči naznačí politickým stranám v době mezi parlamentními volbami. Jak dopadne ostrý test veřejného mínění a jaký bude mít vliv na to, co strany udělají dál
