Desetidenní zákonná lhůta pro podávání návrhů uplynula v pátek v 16:00. Vše, co přijde později, soud odmítne. Dosud odmítl čtyři návrhy, důvodem bylo naopak to, že je stěžovatelé podali předčasně.
Po předchozích sněmovních volbách před čtyřmi lety musel soud řešit 210 podnětů, zhruba trojnásobek v porovnání se situací po sněmovních volbách v roce 2017. Nevyhověl žádné.
Stěžovatelé nyní poukazují na chybné započtení preferenčních hlasů, nepovolenou volební agitaci před volební místností či nezákonnou propagaci politického hnutí.
eDoklady byly plně funkční až hodinu před koncem voleb, šéf agentury rezignuje![]() |
Některé stížnosti se týkají problémů s mobilní aplikací eDoklady a další vyjadřují nesouhlas se systémem přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty. Dále spatřují neplatnost voleb z důvodu nepřiznaných koalic.
Nepřiznanými koalicemi se zabývaly ještě před volbami krajské správní soudy i Ústavní soud. Podle něj je na politických stranách a hnutích, zda jako koalice vystupují.
Ústavní soud zamítl stížnosti na „skryté“ koalice. Stačilo! i SPD stačí pět procent![]() |
Například SPD a spolupracujícím stranám nicméně stačilo díky společné kandidátce pro vstup do Sněmovny pět procent hlasů, zatímco přiznaná tříčlenná koalice SPOLU, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, potřebovala 11 procent.
Podle NSS není z některých podání patrné, čeho se stěžovatel domáhá, a v čem spatřuje porušení volebního zákona. Volební senát proto vyzývá k odstranění vad návrhu.
Soud o každém návrhu rozhodne usnesením bez nutnosti nařizovat ústní jednání, a to nejpozději za 20 dnů po doručení. Lhůta pro rozhodování končí ve čtvrtek 6. listopadu.
24. září 2025 |




















