Úhradová vyhláška na příští rok by měla být vyrovnaná. V posledních čtyřech letech vyhlášky pracovaly s deficitem a podle Vojtěcha téměř vyčerpaly rezervy zdravotních pojišťoven. Na letošní rok naplánovalo předchozí vedení resortu schodek asi 15,5 miliardy korun, podle Vojtěcha jde ale až o 20 miliard. Celkem letos veřejné zdravotní pojištění hospodaří s téměř 563 miliardami korun.
Vojtěch na pondělím brífinku řekl, že chce, aby dohodovací řízení bylo komplexnější. Místo několika jednání v období jara by podle něj mělo probíhat po celý rok. V minulosti se navíc s některými segmenty nedařilo na výši úhrad včas dohodnout a ministerstvo je proto stanovilo až v říjnu úhradovou vyhláškou.
VZP má svoje pravidla, ostatních šest jiná. Vojtěch podmínky pojišťovnám sjednotí |
„Dohodovací řízení musí stát na přesných datech, nikoli na dojmech. Proto zpřístupňujeme nejrozsáhlejší datovou základnu, jaká kdy byla pro tento proces k dispozici. Všichni účastníci jednání i občané tak mají stejné informace o dostupnosti péče, vývoji nemocnosti i potřebách pacientů v jednotlivých regionech. Jen tak můžeme dospět k dohodě, která bude odpovídat reálným potřebám systému,“ uvedl Vojtěch.
„Sledujeme jednoznačný trend z hlediska stárnutí populace a nejnižší porodnosti v historii, což bude mít dopad na zdravotnictví,“ upozornil Vojtěch. Tomu dávají za pravdu i data, podle kterých se počet obyvatel ve věku nad 80 let v následujících patnácti letech více než zdvojnásobí, čímž se zvýší i potřeba dlouhodobé a následné péče. Dlouhodobou ošetřovatelskou péči dnes potřebuje zhruba 550 tisíc pacientů, kolem roku 2040 už by to mohlo být téměř 760 tisíc.
Zásilkové doručení léků by využilo 70 procent Čechů. Ministr ho chce prosadit |
Cílem dohodovacího řízení by tak podle ministra měl být i střednědobý výhled, aby poskytovatelé dopředu věděli, s čím mohou v dalších letech počítat. Dosud se totiž jednání týkala jen následujícího roku.
Také náměstek ministra Ladislav Švec souhlasí s tím, že by se dohodování nemělo omezovat jen na následující rok. Součástí řízení by podle něj nemělo být jen jednání o výši úhrad, ale také práce s daty. Řízení by podle něj mělo být nastaveno tak, aby všechny strany motivovalo k uzavření dohody. „Úprava úhradové vyhlášky bude koncipována tak, aby pro ty, kteří se nebudou chtít dohodnout, bylo jejich rozhodnutí spíše nevýhodné,“ popsal.
Vojtěch už dříve řekl, že chce změnit systém dohodovacího řízení mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. „Zákon počítá s tím, že úhrady jsou nastavovány na základě dohod. Úhradová vyhláška je jenom alternativním instrumentem, když k dohodě nedojde,“ vysvětlil ministr v únoru. Proces se podle něj během let obrátil, což považuje za chybné.
Zajištění péče v regionech
Nová data, která úřad představil, se zaměřují na dostupnost až na úrovni obcí, mapují i počty výkonů v nemocnicích. Umožňují také modelovat budoucí potřeby zdravotních služeb podle regionů, věkových skupin i typů péče.
„Bez těchto informací nelze efektivně plánovat kapacity ani reagovat na stárnutí populace a rostoucí tlak na dlouhodobou a následnou péči. Data jsou klíčovým nástrojem nejen pro dohodovací řízení, ale i pro strategické rozhodování celého systému,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Za specialistou lidé cestují i desítky kilometrů. Vláda nás odbývá, říká expert |
Podle ministerstva by data měla umožnit více individuálních dohod v regionech. „Plošná opatření nefungují a fungovat nemohou. Každý region má jiné potřeby, a právě proto zveřejňujeme detailní data, která umožní individuální dohody mezi pojišťovnami a poskytovateli. Cílem je řešit konkrétní problémy v konkrétních místech – ať už jde o nedostupnost péče, nadbytečné kapacity nebo potřebu rozvoje nových služeb,“ uvedl Švec.
Rozsáhlou databázi vítá také ředitel vinohradské fakultní nemocnice a FN Bulovka Petr Kolouch. „Pokud máme odpovědně řídit kapacity našich nemocnic, potřebujeme pracovat se stejnými daty jako stát a zdravotní pojišťovny. Nové analytické podklady nám umožňují strategicky plánovat změny ve struktuře pacientů, optimalizovat podíl akutních a následných lůžek a pružně upravovat rozsah poskytovaných služeb podle reálné potřeby,“ řekl.
