Vláda v roce 1953 vymezila území újezdu pro potřeby obrany západní hranice republiky a armádního výcviku v návaznosti na zrušení Vojenského újezdu Prameny, jehož budování začalo ve Slavkovském (dříve Císařském) lese krátce po skončení II. světové války.
Optimalizace újezdůVÚ Hradiště se zmenší o 15 % Také Vojenského újezdu Hradiště se bude týkat připravovaná optimalizace újezdů, kterou v roce 2011 oznámilo a momentálně ji připravuje Ministerstvo obrany ČR. Z dosavadních přibližně 330 km² by se měl k lednu 2015 zmenšit o 15 procent. Redukce se má týkat hlavně jižního okraje, například osad Albeřice a Bražec. Tyto oblasti jsou už od roku 2005 postupně veřejnosti zpřístupňované. V této souvislosti byly ještě nedávno předmětem sporu újezdní pozemky v okolí Valče. Sporná oblast o rozloze 7,2 hektaru, na kterou si Valeč dělala nárok, nakonec po vyčlenění z újezdu připadne Ústeckému kraji (více čtěte zde). |
Tento újezd však existoval jen několik let a nakonec byl zrušen kvůli plánům těžby uranu, jehož bohatá ložiska se nacházela v okolí Horního Slavkova.
Vojenský újezd a související Vojenský výcvikový prostor Hradiště byl zřízen rozhodnutím předsednictva vlády ČSR ze dne 4. 3. 1953 se zpětnou platností k 1. únoru 1953.
Jeho hranice byly určeny po dohodě s tehdejším Krajským národním výborem Karlovy Vary. Dnes se prostor rozkládá na území Karlovarského kraje v okrese Karlovy Vary, asi 20 km severovýchodně od krajského města.
Po obvodu jeho hranic leží například města Karlovy Vary, Ostrov, Kadaň, Podbořany, Valeč a Bochov. V současné době na území újezdu trvale žije necelých šest stovek civilních obyvatel.
"Výcviková zařízení se nacházejí ve výškách 500 až 700 metrů nad mořem," upřesnil Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva obrany. Nejvyšším bodem újezdu a celých Doupovských hor je vrch Hradiště (933,8 metrů nad mořem) v jeho centrální části.
Újezd je domovem vzácných druhů rostlin a živočichů
Po založení újezdu následovala rozsáhlá demolice civilních sídel a staveb. Podle údajů ČTK bylo zničeno na 2600 domů, 12 kostelů, tři hotely, skoro 90 hostinců, 36 mlýnů, 16 pil, školy, dva zámky, pivovar, lázně a další stavby.
Zmizelo 65 vesnic a osad a také někdejší městečko Doupov (německy Duppau), kde před válkou žilo na 1500 osob.
Díky desítkám let uzavřeného režimu se na území újezdu vyskytuje řada vzácných a ohrožených živočichů a rostlin. Z hlediska stavu přírody patří tato lokalita k nejzachovalejším v republice.
Žije tam například ohrožený čáp černý, vzácní dravci, domov tam má přibližně 50 druhů savců a přes 260 druhů ptáků. Celé Doupovské hory jsou chráněné jako významná ptačí oblast soustavy Natura 2000.
Daří se zde i vzácným a chráněným rostlinám (například koniklec otevřený) a zdejší ječmenková bučina je v ČR raritou.
