Studenti v džungli absolvovali výcvik určený pro budoucí francouzské důstojníky. "Až budu trpět někde v Česku na cvičení, řeknu si, že to může být ještě daleko horší," přiznal jen pár hodin po návratu do země dvaadvacetiletý student Lukáš Chroumal. A začal líčit nejnáročnější část kurzu.
Úkolem bylo přežít v džungli tři dny. "Vzali nám i trička a tkaničky. Měli jsme jen píšťalku, buzolu, mačetu, samopal bez munice, tablety na čištění vody, brokovnici na obranu a prášky proti malárii," vypočítává student, s čím si musel on i jeho kolegové z univerzity - Daniel Buršík, Jakub Rozsypal a Petr Topinka - v džungli vystačit.
Zajistit si alespoň nějaký "komfort" pro ně třeba znamenalo, že alespoň malinko uniknou od všudypřítomného bahna. A snažit se přitom, aby se vyhnuli jedovatým hadům a nebezpečnému hmyzu. Získat alespoň trochu jídla znamenalo někdy neskutečnou námahu.
"Jednou z mála možností bylo pokácet palmu a při troše štěstí z ní vydolovat dužinu velikosti propisovačky. Nebo jsme si udělali vývar z miniaturních krabů. Nebylo v nich snad žádné maso, ale bylo to mastné a slané, tak jsme alespoň doplnili minerály," popisuje Chroumal, čím a jak se v džungli živili.
S vodou to nebylo o moc jednodušší, i když ji mohli vydezinfikovat pomocí tablet. "Ale i tak jsme v podstatě pili takové čistší bláto," vzpomíná na velmi cennou zkušenost Rozsypal.
Na překážkové dráze měli bahno až po bradu
Brněnským studentům byli parťáky v džungli francouzští studenti a instruktory příslušníci cizinecké legie. "Cílem kurzu byla fyzická i technická příprava na přežití a bojové operace v džungli," vysvětluje Rozsypal.
V prvních dnech se mimo jiné učili poznávat jedovaté hady a zabrat dostala i fyzička. Součástí výcviku byla například i překážková dráha, na které měli bahno až po bradu. Jediné, na co se bral ohled, byl vyhrazený čas na doplnění energie na obědě.
Češi i jejich francouzští kolegové všechny nástrahy výcviku zvládli a obstáli i při závěrečných zkouškách. Nanečisto si dokonce i zkusili akci cizinecké legie - útok na vyzbrojenou základnu ilegálních těžařů zlata či drogové mafie.
"Útok jsme pouze simulovali na připravené kulisy. Přesto byla celá akce kvůli složitému pohybu v pralese velmi náročná," přiznal Chroumal a podotkl, že vysekat v džungli jen stometrovou cestičku trvá asi deset minut.
