Vojáci našli černou skříňku z bitevníku

Sedm hodin po katastrofě našli vojáci černou skříňku z havarovaného bitevního letounu L-159. Výrobce letadla Aero Vodochody o ní říká, že je to nejnovější a téměř nezničitelný typ. Analýza dat z černé skříňky by tak měla ukázat příčiny nehody.

Bitevní letoun L-159 se roztříštil o brdské hřebeny ve vojenském prostoru Jince. Třicetiletý pilot z čáslavské letecké základny se nekatapultoval a zahynul v kabině stroje. Kapitán nehlásil v průběhu letu rádiem žádné potíže. Experti tudíž soudí, že zřejmě mohl chybovat, třebaže to byl jeden z nejzkušenějších letců.

A připomínají zásadu, podle níž má pilot v rizikových situacích - a takovou je i střelba na pozemní cíle - při jakýchkoliv problémech okamžitě opustit stroj. Velitel letectva Jan Vachek vyloučil, že pád letounu zavinila pilotova nekázeň. "Na to byl opravdu až příliš zkušený," vysvětluje.

Stroj dopadl na břicho a o skalnatý terén se zcela roztříštil. Jeho úlomky se podle náčelníka generálního štábu Pavla Štefky nalézají na obrovské ploše, což velmi ztěžuje vyšetřování katastrofy. "Bude to hodně pracné kvůli těžkému kopcovitému terénu a hlubokému sněhu," souhlasí Vachek.

Úhel dopadu letounu i klimatické podmínky nicméně podle odborníků naznačují, že pilot manévr nezvládl. K cíli nalétával z veletoče, neodhadl v mírné mlze a zejména kvůli sněhu bezpečnou výšku stroje a narazil do země. 

Takzvanou černou skřínku, která zaznamenává nejdůležitější údaje o letu, nalezli vojáci sedm hodin po katastrofě letounu.

Odborníci z Aera Vodochody, které stroj vyrábí, tvrdí, že jde o nejnovější a téměř nezničitelný typ s mimořádně přesnou polovodičovou pamětí. "Takové zařízení žádný jiný letoun v Česku ve výbavě nemá. Po analýze by tedy neměl být problém zjistit příčiny nehody. Skříňka totiž zaznamenává obrovské množství informací," říká jeden z konstruktérů Aera.

Zatím však šéf letectva Jan Vachek, jenž patří ke zkušeným pilotům proudových strojů, ke katastrofě říká: "Byl jsem na místě nehody a příčinu v tuto chvíli neumím vysvětlit." Náčelník generálního štábu Pavel Štefka zakázal vzápětí po katastrofě veškerý provoz v letectvu s výjimkou pátrací a záchranné služby a hotovostních letů protivzdušné obrany státu.

Velitel letectva Jan Vachek říká, že pozemní personál sledoval manévrující letoun do poslední chvíle. Bitevník L-159 byl v ten okamžik asi půl hodiny ve vzduchu. "A protože pilot nehlásil žádný problém, specialisté se domnívali, že je vše v pořádku, i když stroj zmizel za horizontem," popisuje generál kritické chvíle při pádu letounu.

Vachek nevidí souvislost mezi katastrofou a zkouškami kanonu Plamen, který měl stroj zavěšený pod trupem. Pilot z něj totiž při osudném veletoči, kdy úmyslně navozoval až čtyřnásobné přetížení, nestřílel.

Příbuzní třicetiletého kapitána, jenž na novém bitevním letounu L-159 nalétal 270 hodin a na proudových strojích pak celkově přes tisíc, byli krátce po havárii o neštěstí informováni. Velení armády jim nabídlo finanční pomoc včetně podpory psychologů a lékařů.

Zahynuvší pilot byl shodou okolností minulý týden na zevrubné zdravotní prohlídce, která neodhalila ani nejmenší potíže. To vylučuje verzi, že pilot při letu kvůli přetížení zkolaboval. Totožný let ostatně kapitán nacvičoval s velmi dobrým hodnocením minulé úterý.

Obyvatelé obcí v okolí vojenského výcvikového prostoru Jince se o nehodě postupně dozvídali až z rozhlasového zpravodajství. "Právě jsme to zaslechli v rádiu. Ani výbuch jsme neslyšeli. Normálně se jezdí poblíž vrchu Jordán, kde to spadlo, lyžovat. Ale teď je to všude kolem obšancované hlídkami a do lesů nemáte šanci se dostat," říká jeden z návštěvníků zaječovské hospody V Hamburku.

Vojenskému prostoru neřeknou místní jinak než mrtvé pole. Před deseti lety zde havaroval při střelbách bitevní vrtulník Mi-24, když si při manévru usekl hlavním rotorem ocas. Tříčlenná posádka tehdy zahynula.

BITEVNÍK L-159

Podzvukový L-159 je lehký víceúčelový jednomístný bojový letoun určený především k podpoře pozemních vojsk, vedení průzkumu a v omezené míře k vedení vzdušného boje. Dvoumístná verze je určena také pro pokračovací letecký výcvik. L-159 je poháněn proudovým motorem o maximálním tahu 28 kilonewtonů. Pilot sedí v lehce pancéřované kabině na vystřelovací sedačce. Sedadlo ho může katapultovat v nulové výšce při nulové rychlosti. Veškerá výzbroj je umístěna na jednom podtrupovém a šesti podkřídelních závěsnících. Letoun lze vyzbrojit širokou škálou zbraní - klasickými pumami, raketovými bloky či řízenými střelami proti pozemním sídlům a letadlům. Podle potřeb jej lze vybavit speciálním zařízením k vedení vzdušného průzkumu a elektronického boje. (zdroj: ČTK)

rozpětí křídel - 9,54 m
celková délka - 12,72 m
celková výška - 4,87

hmotnost prázdného stroje - 4 160 kg
max. vzletová hmotnost - 8 000 kg
max. hmotnost paliva ve vnitřních nádržích - 1 551 kg
max. hmotnost paliva ve venkovních nádržích - 2 933 kg
max. hmotnost závěsné výzbroje a výstroje - 2 340 kg

motor - AlliedSignal / ITEC F124-GA-100
maximální tah - 28 000 N
maximální rychlost  936 km/h (bez výzbroje)

HAVÁRIE VOJENSKÝCH LETADEL
23. listopadu 1989	Stíhací letoun MiG-21 se zřítil do neobydleného prostoru deset kilometrů jihovýchodně od Přerova, pilot havárii přežil.
22. června 1990	Pilot cvičného vojenského letounu L-39 havaroval při nácviku vyšší techniky pilotáže v blízkosti obce Stará Turá, nehodu nepřežil.
3. dubna 1991	Při havárii vojenského cvičného letounu L-39, která se stala v prostoru mezi obcemi Poříčany a Kounice ve středních Čechách, se piloti katapultovali a zůstali nezraněni.
22. dubna 1991	Při výcvikovém letu se střetly dva vojenské stíhací letouny leteckého pluku v Líních u Plzně. Jeden z letounů MiG-21 poté havaroval v prostoru mezi Berounem a Rakovníkem, pilot se katapultoval. Druhý letoun přes poškození přistál na letišti v Líních.
22. srpna 1991	Oba piloti zaplatili životem opožděnou katapultáž, k níž byli přinuceni při nehodě cvičného letounu L-39 Vysoké vojenské letecké školy u obce Kalša u Trebišova.
1. října 1991	Nezraněn zůstal pilot při letecké havárii cvičného nadzvukového letounu MiG-21, patřícího 1. školnímu leteckému pluku z Přerova, nedaleko Kroměříže.
27. ledna 1992	Do prostoru mezi město Polička a obec Korouhev dopadl stíhací letoun MiG-23 UB z 28. stíhacího bombardovacího pluku z Čáslavi. Oba piloti, kteří nezvládli noční výcvikový let, zaplatili nehodu životem.
10. června 1992	Vojenský letoun MiG-21 MF se zřítil v prostoru obce Kostomlaty na Teplicku. Pilot se katapultoval pozdě a nehodu nepřežil.
26. června 1992	Oba piloti zahynuli při havárii cvičného letounu L-29 Delfín z 9. stíhacího bombardovacího leteckého pluku v prostoru vojenského letiště Bechyně na Táborsku.
17. července 1992	Další nehoda vojenského letounu v Bechyni. Vrtulník Mi-2 z 31. smíšené letky se vznítil při nouzovém přistání. Posádka vyvázla bez zranění.
28. srpna 1992	Jeden život si vyžádala havárie vojenského letounu MiG-21 MF poblíž letiště v Českých Budějovicích.
18. listopadu 1992	Bitevní vrtulník Mi-24 se zřítil u obce Strašice u Plzně. Tříčlenná posádka zahynula.
18. března 1993	Pilot se úspěšně katapultoval z nadzvukového stíhacího bombardovacího letounu Su-22 M4, který havaroval pět kilometrů jižně od Jihlavy.
30. června 1993	Letoun L-39 Prvního leteckého školního pluku v Přerově dopadl 11 kilometrů severovýchodně od Přerova u obce Radslavice. Pilot se katapultoval.
1. února 1996	V blízkosti Pardubic začal při letu hořet motor cvičného vojenského letadla L-39. Pilot navedl padající letadlo do volné krajiny, posádka se úspěšně katapultovala.
2. září 1996	U obce Studené blízko Ústí nad Orlicí byl při havárii stíhacího letounu MiG-21 těžce zraněn pilot.
3. září 1996	V civilní části letiště v Pardubicích se srazila tři letadla. Ruské nákladní letadlo IL 76TD společnosti Aeroflot se při pojíždění střetlo se dvěma letadly české armády AN-26 a AN-30. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
1. listopadu 1996	U obce Tasovice v okrese Blansko se zřítil stíhací bombardér české armády Su-22 M4. Pilot zahynul.
19. listopadu 1996	Oba piloti zahynuli při havárii vojenského nadzvukového letounu MiG-23 UB z 1. stíhacího leteckého pluku v Českých Budějovicích. Letoun se zřítil u obce Herálec na Českomoravské vysočině.
23. ledna 1997	Bez zranění se obešla lehká nehoda stíhacího letounu MiG-21, která se stala na letišti v Líních u Plzně při přistávacím manévru.
18. února 1998	Pilot zemřel při havárii cvičného motorového vojenského letounu u obce Benátky na Královéhradecku.
19. května 1998	Dvoumístný vojenský letoun MiG-23 se zřítil u obce Chlumětín v okrese Žďár nad Sázavou. Oba piloti se před pádem katapultovali; nikdo nebyl zraněn.
8. června 1998	Srážka dvou stíhacích letounů MiG-21, z nichž jeden dopadl do největšího českobudějovického sídliště Vltava. Všichni tři piloti se katapultovali; utrpěli středně těžká zranění. Pád letadel způsobil četné škody na panelovém domě, majetku obyvatel a na 22 zaparkovaných automobilech.
10. listopadu 1998	Bojový vrtulník Mi-24, který letěl z letecké základny Kbely do vrtulníkové základny v Přerově, se zřítil u Slatinic na Olomoucku. Havárii nepřežil nikdo z posádky, kterou tvořili čtyři zkušení vojenští piloti.
17. června 1999	Dva armádní letouny MiG-21 se srazily při návratu z výcviku a zřítily se do neobydlené oblasti na Havlíčkobrodsku. Dva piloti zahynuli, třetí se katapultoval a utrpěl lehké zranění.
12. října 1999	Na základně taktického letectva české armády v Čáslavi pilot francouzského vojenského stíhacího letounu Mirage 2000 minul přistávací dráhu a zavadil podvozkem o předpolí. Stačil se včas katapultovat a vyvázl bez zranění.
16. června 2000	Deset kilometrů od jaderné elektrárny Dukovany spadl stíhací bombardér SU-22, pilot nehodu nepřežil.
2. srpna 2000	U obce Čejkovice, jihozápadně od Chrudimi, havaroval cvičný letoun L-29 Delfín, jehož pilot - šéf bojové přípravy vzdušných sil a plukovník Generálního štábu Armády České republiky Ján Malo na místě zahynul.
10. října 2000	U obce Bílek na Havlíčkobrodsku se srazila dvě vojenská stíhací letadla MiG-21. Nehodu nepřežili oba piloti.
1. srpna 2001	Vojenské letadlo L-39 Albatros se zřítilo u Pelhřimova. Pilot nepřežil.

Specialisté jedou k místu neštěstí ve vojenském výcvikovém prostoru v Brdech. Bitevník L-159 se zřítil při testovacím letu. Pilot zahynul. (24. února 2003)

K místu neštěstí vojáci nikoho nepustili, 24. února 2003

K místu neštěstí vojáci nikoho nepustili, 24. února 2003