Nadporučík M. K. to říká za všechny: "Nejsme pokusní králíci. Ať to nechají na naší volbě, jestli chceme být očkováni, či ne."
Armáda má nicméně na tento radikální krok ze zákona právo. V případě propuknutí pandemie prasečí chřipky totiž musí být schopna zajistit základní fungování státu.
Problém ale je, že generální štáb nařizuje povinné očkování i svým civilním zaměstnancům. Na ně se totiž povinné očkování podle právníků nevztahuje.
V rámci resortu obrany se očkování týká zhruba 16 tisíc lidí. "Do skupin, které se podrobí očkování, jsou zařazeni například pracovníci zdravotní a veterinární služby, jednotky vyčleňované ve prospěch IZS, jednotky vyčleňované do zahraničních misí, příslušníci Vojenské policie, speciální jednotky a podobně," říká mluvčí šéfa generálního štábu Jana Růžičková.
Dalším sporným krokem je zdůvodnění Pickova rozkazu. "Něco se vám nelíbí? Držte hubu, krok a splňte rozkaz," prosazují mnozí velitelé rozkaz z nejvyšších armádních míst.
"Nařízení je to v podstatě správné, ale forma jeho uplatnění je nešťastná. Může vyvolat odpor k očkování," obává se hlavní český hygienik Michal Vít.
Vláda v reakci na možnou pandemii prasečí chřipky rozhodla už loni o očkování osob nezbytných pro zajištění chodu státu. Očkováni jsou ale především lidé s nemocemi, které by chřipka mohla výrazně zkomplikovat. V lednu pak vláda okruh očkovaných osob rozšířila.
Češi nejsou očkování příliš nakloněni. Zatím se podle ministerstva zdravotnictví nechalo očkovat asi 30 procent lidí vybraných k očkování.
Čtěte ve středeční MF DNES
- reakce rozčilených vojáků
- co bude s nakoupenými vakcínami
- komu vyhovuje pandemie
