V té době se totiž podle některých plánů dopravních inženýrů má počet stanic podzemní dráhy v hlavním městě ze současných 54 vyšplhat až na 157 a místo tří přestupních stanic by lidé přestupovali ve dvaceti stanicích. Zvýšil by se totiž i počet linek.
Nyní jezdí pod pražskými ulicemi tři, výstavba další se plánuje v nejbližších letech. V roce 2100 by jich mohli Pražané napočítat celkem sedm.
Trasa E by obkroužila centrum, soupravy metra linky F by jezdily z Kobylis přes Malou Stranu a Barrandov do Zbraslavi, linku G by pak využívali obyvatelé Řep na západě metropole a Malešic na opačné straně města.
Zdroj: Metroweb.cz, MHMP
To jsou však spíš sny. "Domnívám se, že takový rozvoj pražské metro nečeká. Spíše se dá předpokládat prodlužování tramvajových tratí a propojení se železnicí," uvažuje historik pražské hromadné dopravy Pavel Fojtík. V Německu už podle něj jezdí tramvaj, která dokáže najet na železniční trať a pokračovat do okrajových čtvrtí jako vlak.
Okružní linka je nutností
"Existují studie z osmdesátých let minulého století, které mapují možnosti rozvoje metra do roku 2030. Ty bych považoval za střízlivé," říká historik Fojtík.
Podle těchto studií by měly soupravy metra na lince A jezdit nejen z jedné konečné na druhou, ale trasa by se na několika místech větvila.
Za patnáct či dvacet let budou Pražané zřejmě svědky toho, jak dělníci pracují na odbočce ze Strašnické k hostivařskému nádraží. "Tato stanice je na odbočku už stavěna," dodává Fojtík. Další odbočka by mohla vést ze Skalky až do Běchovic a také z Bílé Hory na Zličín.
Na případnou odbočku jsou připraveny i Stodůlky na trase B.
"Odbočky by se stavět neměly. Je to příliš velké riziko srážky vlaků. I ve světě všechny odbočky přestavují," míní Vladimír Jirout, který stál se Školou architektury profesora Frágnera u zrodu pražské podzemky. Ten v polovině šedesátých let navrhoval čtyři trasy, z nichž tři prakticky kopírují dnešní linky. Tenkrát se ještě uvažovalo o tom, že by metro mezi Florencí a Holešovicemi jezdilo po Negrelliho viaduktu.
"Nutností je v budoucnu okružní trasa, aby všichni nemuseli přestupovat v centru," dodal Jirout.
To je však ještě velmi daleko. Kde však budou lidé sjíždět po eskalátorech do podzemí již za několik let? Letos v červnu budou zprovozněny tři nové stanice mezi Ládvím a Letňany.
Do roku 2013 by mohli lidé jezdit novou trasou D z Nových Dvorů na hlavní nádraží a soupravy metra by zajížděly navíc z Dejvické až k nemocnici v Motole. V roce 2020 by pak podzemka propojovala s centrem Písnici, letiště a Žižkov.
Mnozí dopravní inženýři uvažují nejen o výstavbě nové trasy D a prodloužení áčka na ruzyňské letiště či céčka do Letňan.
"Už v osmdesátých letech se plánovalo, že by centru města odlehčila okružní linka. Zvažovalo se, zda by trasa C neměla ze Severního Města směřovat zpět na jih přes Hloubětín a Michli na Pankrác, tam by se překřížila a pokračovala k Vltavě," popisuje Fojtík.
Druhou variantou by byla zcela nová trasa E, která by obepnula celé centrum a umožnila tak cestujícím přestupovat na ostatní linky nejen uprostřed města.
"Ve výhledech dopravních studií se po roce 2020 počítá s polookružní trasou E, která ale ještě není v územním plánu. Ta by spojila Pankrác přes Malou Stranu, Letnou a Palmovku s Jarovem," říká pražský radní Radovan Šteiner (ODS).
. Metro budoucnosti?Trasa linky A Letiště Ruzyně – Terminál Jih – Dlouhá Míle – Dědina – Bílá Hora (napojení ze Zličína) – Motol – Petřiny – Veleslavín – Červený Vrch – Dejvická – Hradčanská – Malostranská – Staroměstská – Můstek – Muzeum – Náměstí Míru – Jiřího z Poděbrad – Flora – Želivského – Strašnická (odbočka do Petrovic) – Skalka (odbočka do Běchovic) – Depo Hostivař Trasa linky B Trasa linky C Trasa linky D Trasa linky E Trasa linky F Trasa linky G |