"Je zájmem celé církve a myslím, že i světového společenství, aby byl vybrán nástupce, který by byl schopen pokračovat v cestě, kterou nastoupil tento papež," řekl kardinál Vlk.
"Jistě by bylo zapotřebí, aby se ve třetím křesťanském tisíciletí šlo dál v podobném stylu," uvedl.
V pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že má favorita. Naznačil, že vybrán nemusí být Ital. - více zde
Mezi možné nástupce byl dříve řazen i Vlk, ale nemyslí si, že bude zvolen. Řekl, že nemá potřebné kvality a že je nepravděpodobné, že by po Janu Pavlovi II., polskému rodákovi, byl znovu zvolen Slovan.
Jan Pavel II. podle Vlka pohnul světem, otevřel církev světu a svět církvi. "Setkání těchto dimenzí - duchovní a světské, politické, společenské, je nejvýznamnější charakteristikou jeho činnosti," prohlásil.
Do konkláve, volebního zasedání kardinálů, vstoupí Miloslav Vlk poprvé. Kardinálem je od roku 1994. "Bude to hluboký pocit vědomí zodpovědnosti či spoluzodpovědnosti za budoucnost církve," přiznal.
|
CO BUDE DO ZVOLENÍ NOVÉHO PAPEŽE Smuteční obřady v případě úmrtí papeže trvají devět dní. Ve čtvrtém až šestém dni po jeho skonu se má podle Martina Horálka z tiskového oddělení České biskupské konference zajistit pohřeb. O datu pohřbu se rozhodne v pondělí. - více zdeKonkláve musí být svoláno mezi patnáctým a dvacátým dnem po smrti. Účastnit volby se může ze současného celkového počtu 183 kardinálů 117 - těch, jimž ještě nebylo osmdesát let. Ve Vatikánu nyní panuje podle existujících směrnic a tradic zvláštní situace, takzvané období sede vacante, kdy je úřad papeže neobsazen a kdy pozbývají úřadů i všichni prefekti kongregací a prezidenti papežských rad. Úřady vykonávají dále pouze kamerlengo (komoří) svaté římské církve a kardinál penitenciář (zpovědník). Za každodenní chod Apoštolského stolce je odpovědný sbor kardinálů. V této době nesmějí padnout žádná zásadní rozhodnutí. První den konkláve začne kardinálům ranní mší v bazilice sv. Petra. Poté jsou hodnostáři uzamčeni v Sixtinské kapli, zabezpečené proti úniku informací. Musí složit přísahu o mlčenlivosti a o dodržování konstituce Universi Dominici Gregis upravující postupy kolem volby papeže. Vyhlásil ji Jan Pavel II. v roce 1996. "Na začátku budeme přísahat, že se nenecháme ovlivnit médii, a nesmíme číst noviny, poslouchat televizi, rádio, žádný kontakt se světem, aby vliv veřejného mínění nebo světa byl eliminován," popsal kardinál Vlk. V první fázi je pro zvolení hlavy církve potřeba dvou třetin hlasů. Pokud se po určitém počtu hlasovacích kol během tří dnů nedojde k výsledku, je stanoven den na modlitby a diskuse, pak pokračuje sedm kol hlasování. Po dalším případném dnu pauzy již by měla pro zvolení stačit nadpoloviční většina hlasů. Pokud by ani tehdy volba nebyla úspěšná, vezmou se podle Horálka dva kandidáti s nejvyšším dosaženým počtem hlasů a volí se mezi nimi. Úspěšnou volbu oznamuje podle tradice bílý kouř nad vatikánskými střechami, pocházející ze spálených hlasovacích lístků doplněných chemikálií. Neúspěšnost příslušného kola předtím vždy signalizuje kouř černý. Dotyčný se stává papežem až přijetím volby, řekl Horálek. Nemusí to podle něj nutně být kardinál, dokonce ani biskup. Podobná varianta však nebyla v historii vůbec obvyklá. Zvolení a jméno papeže oznamuje lidem z centrálního balkonu Svatopetrské baziliky kardinál-první jáhen. Nový papež v náležitém rouchu vystoupí na balkon po něm, pozdraví shromážděné a požehná jim. |
