ilustrační snímek | foto: Dan Materna, MAFRA

Raději srny než ovce. Vlci se živí hlavně divokou zvěří, tvrdí výzkum

  • 154
Vlci se vracejí do české přírody, odnášejí to hlavně ovce, a proto je potřeba vlky střílet – tvrdí to myslivci i farmáři, kteří kvůli vlkům letos dokonce zažehli protestní vatru na Broumovsku. Jenže podle výzkumu domácí zvířata netvoří ani setinu vlčího jídelníčku. Jejich hlavní potravou jsou srnci, jeleni nebo divoká prasata.

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity zjistili, čím se vlk u nás vlastně živí. Výzkum běžící od roku 2014 ještě není ukončený. Průběžné výsledky však ukazují, že vlka to k lidským obydlím příliš netáhne.

Fotogalerie

„Více než 96 procent potravy, kterou vlci zkonzumovali, tvořili podle naší analýzy divoce žijící kopytníci,“ říká Martin Duľa z Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně. Divoce žijící kopytníci, to jsou srnci, jeleni a divoká prasata.

Vědci zjišťují složení vlčí potravy z trusu, který sbírají dobrovolníci napříč Českou republikou. Aktuálně mají k dispozici 600 vzorků.

Pro české lesy je to dobrá zpráva. Právě vysoké stavy kopytníků způsobují totiž v posledních letech značné škody. Problémy mají například lesníci. Trápí je hlavně zimní okusování stromů, které mají obzvlášť v oblibě srnci a jeleni. Jenom v loňském roce se škody, které zvěř způsobila lesním hospodářům, vyšplhaly podle dat Českého statistického úřadu na 25 milionů korun. V roce 2017 to bylo dokonce ještě o téměř deset milionů korun více.

Jelenovitá zvěř tvoří více než tři čtvrtiny vlčí potravy. Domácí zvířata se v jídelníčku vlků objevují jen okrajově. „Co se týče domácích zvířat, z našich analýz vyplývá, že v potravě vlka u nás zaujímají jen zanedbatelný podíl do jednoho procenta. Vlci se u nás specializují hlavně na divoce žijící kopytníky. Potravní nabídka v lesích je totiž značná,“ vysvětluje Duľa. Kromě srnců a jelenů si vlci troufnou i na divoké prase. Na jídelníčku vlka se podílejí divočáci šestnácti procenty, a jsou tak jeho druhou nejčastější kořistí.

Stres z vlků

Vlkům se u nás daří stále lépe. Pro Čechy už to není jen zvíře z pohádky. V minulém roce se tento chráněný druh zabydlel až v šestnácti teritoriích na našem území.

Přestože se vlci zaměřují na lesní zvěř, chovatelé dobytka ztráty mají. „Ztráty nejsou jenom na zabitých kusech. Stačí, když jsou vlci v okolí. Zvířata jsou totiž vystresovaná. To znamená, že i méně přirůstají. Musíme dělat organizační opatření. Na noc zaháníme dobytek do malých prostorů a to trochu postrádá logiku ekologického zemědělství,“ popisuje Jan Bošina, který na Broumovsku chová krávy.

Sám předloni kvůli vlkům přišel o tři telata. Upozorňuje ale, že mnohem těžší to mají chovatelé ovcí. To potvrzují i statistiky. V roce 2018 vlci zadávili 306 domácích zvířat. Z toho bylo 267 ovcí, 19 koz, 19 kusů skotu a jeden pes.

Vlci zaútočili na daňky v oboře, zahubili půlku stáda i s březí samicí

Stát za zabitá zvířata vyplácí kompenzace. Minulý rok to bylo přes 1,5 milionu korun. A z návratu vlka do české přírody nejsou nadšeni ani myslivci. „Vlk je teritoriální zvíře. Oblastí, kde v Česku může bez konfliktů s člověkem žít, není mnoho,“ vysvětluje Vlastimil Waic z Českomoravské myslivecké jednoty.

K tomu, že by vlci mohli nějak zásadně pomoci s vysokými stavy zvěře, je skeptický. Podle něj naopak vlci práci myslivců komplikují. „Zvěř se bezprostřední přítomností vlků cítí ohrožena, shlukuje se do větších tlup, nevychází z úkrytu, neprojevuje se. Les je ztichlý a zvěř je těžké zahlédnout,“ popisuje Waic.

Vlk je zákonem chráněné zvíře, a proto ho není možné legálně odstřelit. Změnu by mohl přinést rozsudek soudního dvora EU z října, podle kterého je možné problémového vlka usmrtit, pokud neexistuje jiné řešení. V podobném duchu rozpracovává novou metodiku také česká Agentura ochrany přírody a krajiny.