O podmínkách převzetí této služby bude ministerstvo obrany jednat s aerolinkami.
"Chceme se dohodnout na harmonogramu přepravy ústavních činitelů, a tudíž i ceně, kterou za to armádě naúčtujeme," říká ředitel strategického plánování ČSA Jan Váňa.
Neobává se, že aerolinky nebudou schopny obraně vyhovět kvůli tomu, že vojenští letci drží takzvané "hotovosti", aby byli k dispozici do několika hodin, a neplatí pro ně ani zákoník práce, takže létají delší "túry" než civilní piloti.
"Stroj přistavíme do několika hodin a v případě delších letů bude na palubě rezervní posádka," vysvětluje Váňa.
Přijatelná je prý i cena aerolinek. Airbusy či boeingy nespotřebují tolik paliva jako armádní TUčka.
Rovněž poplatky za přistání jsou podle ředitele nižší, protože letouny ČSA nemusí letištím platit za nadměrnou hlučnost, emise a velkou váhu jako armádní stroje. Ty navíc od příštího roku (s výjimkou challengeru) nebudou moci přistávat na letištích zemí Unie.
K jednání dovedlo ministerstvo obrany a ČSA nouzové přistání ministra zahraničí Cyrila Svobody v Mauritánii, kdy premiéru Jiřímu Paroubkovi už došla s chátrajícími armádními letouny trpělivost.
Obavy z nedobrého stavu armádní letky zatím míjejí prezidenta Václava Klause, ačkoliv si i on musel užít strachu při letu na pohřeb papeže Jana Pavla II., kdy se challengeru téměř vysypalo sklo.
Potvrzuje to připravovaný let Klause na Island. "Nemám pocit, že je pan prezident nervózní. Služeb armády využil při cestě do Saúdské Arábie a zopakuje si to 21. srpna, kdy letí do Reykjavíku," říká mluvčí Hradu Petr Hájek.
Firmy Airbus s Boeingem jednaly shodou okolností v pondělí s armádou o urychlené dodávce nových letounů. Vítěz soutěže by měl dodat dva velké stroje již příští rok.
