Piruety v politice jsou poněkud méně ladné než v krasobruslení, to ale neznamená, že by se dva vrcholní koaliční politici a prezident - tedy Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš a Miloš Zeman - taktických, vynucených i improvizovaných otoček před zaplněným hledištěm báli.
Miloš Zeman prezident republiky
Na začátek trocha historie. Psal se rok 2011, když Zeman - tehdy pouhý čestný předseda SPOZ, projektu vzniknuvšímu kvůli instalaci Zemana na Hrad - označil Babiše za „nevěrohodného“ a mluvil o „jistých dalších podezřeních“. Babiš prý nedodržel podepsanou dohodu se Zemanem ohledně privatizace Unipetrolu (viz tento záznam ČT).
Jenže když se z politiky po volbách v roce 2013 Zeman nedočkal odstranění Bohuslava Sobotky, vsadil na jiného hráče, premiérova nejsilnějšího soupeře Andreje Babiše. Přesně v duchu Zemanova oblíbeného bonmotu, že slovo nepřítel se stupňuje jako „nepřítel, úhlavní nepřítel, koaliční partner“.
- 4. května, ráno: List Právo cituje zdroj blízký prezidentovi, který prý přijme jen demisi Bohuslava Sobotky jako osoby premiéra, nikoliv celé vlády. Tím by Zeman jednak porušil ústavní zvyklost i svou vlastní praxi (přesně takto padla vláda Petra Nečase) a zmařil Sobotkův plán, jak odstranit z vlády Andreje Babiše. Premiér se k demisi rozhodl kvůli obavě, že by prostým odvoláním Babiše z mocného vicepremiéra udělal mučedníka.
- 4. května, odpoledne: Přestože bylo veřejně známo, že premiér demisi na Hrad nenese, Zeman přijal Sobotku v aranžmá, v jakém se podání demise běžně odehrává. A choval se k němu, jako by demisi podal, ačkoliv se tak nestalo. Česká politika takový případ nepamatuje (psali jsme o tom zde).
- 5. května: Když premiér Sobotka avizovanou demisi stáhl a na Hrad poslal odvolání ministra Andreje Babiše, Hrad zareagoval skrze mluvčího Jiřího Ovčáčka slovy, že demise nemusí být platná, protože obsahuje datum, k němuž je Babiš odvolán (více zde). V minulosti Sobotkovy vlády přitom Zeman sedmkrát obdržel návrh na odvolání ministra, který datum rovněž osahoval. Všem návrhům vyhověl.
- 8. května: Hrad začíná hovořit o dalším důvodu, proč údajně nelze odvolání Andreje Babiše přijmout - je prý v rozporu s koaliční smlouvou. Ta v bodě IV.4 mj. říká: „Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání členů vlády. Pro každý takový krok musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany.“ Jenže otázka výkladu tohoto bodu je právě něco, na čem se ČSSD a ANO neshodnou. A ústava výslovně ve ve článku 74 říká, že „prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády“. Podle ústavních právníků je výklad jasný a Zeman nemá otálet.
- 11. května: Prezident při setkání s občany v Doksech naznačil, že by pokládal za přijatelné, kdyby ve vládě skončili oba rivalové, tedy Sobotka i Babiš (více zde). Zároveň řekl, že se na Ústavní soud obrátí s podnětem, zda musí dle už zmíněného článku 74 vždy ministra odvolat. Rozhodnutí hodlá respektovat. Jenže ústavní soud už dal najevo, že radit komukoliv v zákonem vymezeném popisu práce nemá (více zde).
4. května 2017 |
O tom, jak moc Zeman se Sobotkou nepočítá, svědčí ještě jeden pikantní detail: prezident si pozval koaliční lídry do libereckého hotelu Imperial, aby se s nimi setkal na okraj své cesty do tohoto kraje. Pozvání Hrad načasoval tak, aby se premiér, v té době odlétající do Lucemburska, schůzky už nemohl zúčastnit. Zastoupil ho proto místopředseda Milan Chovanec.
Andrej Babiš ministr financí a předseda ANO
Piruety ministra Andreje Babiše jsou jiného rázu než ty prezidentovy. Babiš se totiž zapletl hlavně do vysvětlování nahrávky, na které s někdejším novinářem MF DNES Markem Přibilem řeší načasování kompromitujících materiálů na představitele ČSSD. Aféra s nahrávkami, zveřejněnými anonymním twitterovým účtem v době vládní krize, jej značně oslabila.
Nahrávky přitom Babiše usvědčují z ochoty manipulovat obsahem MF DNES - přičemž kdysi na zdraví svých dětí přísahal, že nebude ovlivňovat média, která koupil. Není to poprvé, krátce po nákupu skupiny MAFRA telefonoval novináři Lidových novin a tlačil na něj kvůli tomu, že list nepublikoval materiál o Babišově tiskové konferenci (čtěte v LN zde).
- 3. května: Objevují se první nahrávky, na nichž vystupuje Andrej Babiš. Na první, sestříhané, zejména vulgárně uráží některé politiky a novináře. Na druhé hovoří s tehdejším novinářem MF DNES Markem Přibilem, který mu navrhuje publikaci materiálů kompromitujících ČSSD. Babiš se vyjadřuje proti jejich okamžitému uveřejnění. Odpoledne 3. května Babiš tvrdí: „Já ty nahrávky neznám. Já jenom můžu říct, že je velice podivné, že někdo sleduje vicepremiéra vlády a údajně nahrává nějaké věci. Já jsem to neslyšel, já to považuji za špínu a považuji to za součást té kampaně, která na mě probíhá.“ (viz přehled Mediaguru.cz).
- 4. května: Andrej Babiš vystupuje v Interview ČT 24 (záznam zde). Tvrdí, že nahrávku neslyšel a že si ji nechce poslechnout, zároveň ale i to, že s nahrávkou bylo manipulováno a že to je kampaň a provokace. Moderátorka mu nahrávku pustila, Babiš jí nevěnoval příliš pozornost.
- 6. května: Až dosud Babiš tvrdil, že z vlády dobrovolně neodejde. Nyní poprvé odchod připouští (psali jsme o tom zde) s tím, že hnutí má vybraného jeho možného nástupce. Oficiální pozice ANO zprvu je, že ČSSD tohoto člověka bude akceptovat. I to se časem změní.
- 7. května: Babiš hovoří o nahrávce, která pro něj dosud byla provokací novináře Marka Přibila, špínou a kampaní, jinak. „Podělal jsem to,“ uvádí doslova a připouští, že se s Přibilem skutečně scházel, což dělat neměl (psali jsme zde).
- 11. května: Babiš vyklízí pole. Uznává, že z vlády odejde, nabízí za sebe svou náměstkyni Alenu Schillerovou (psali jsme zde). Tu ale premiér Sobotka obratem odmítne s tím, že nevěří v její nestrannost (více zde).
- 17. května: Na třetí pokus (po odmítnutí Schillerové a Richarda Brabce) přichází Babiš se jménem poslance Ivana Pilného, který by mohl být ministrem místo něj (více zde). Paradoxně se ministrem má stát člověk, který ještě v pondělí pro Aktuálně.cz řekl, že ministerský post je mimo jeho odbornost a že by nabídku odmítl.
26. června 2017 |
Andrej Babiš šel do politiky s tezí, že chce „řídit stát jako firmu“. Zda by do důležité pozice ve své firmě instaloval člověka, který tvrdí, že problematice nerozumí, zřejmě ví jen on sám.
Bohuslav Sobotka premiér a předseda ČSSD
Bohuslav Sobotka nyní čelí kritice, že do boje proti Andreji Babišovi šel příliš pozdě a předtím s ním tři roky vládl, přestože pochyby o Babišově minulosti existovaly už tehdy. I Sobotka předvedl v rámci koaliční krize několik otoček, kterými spoluurčoval ráz celého dění.
- 27. dubna: Koaliční krize se začala rozhořívat, když vyšla najevo zpráva o minulosti Andreje Babiše, kterou vypracovali premiérovi poradci (psali jsme zde). Do konce dubna měl také Babiš Sněmovně vysvětlit podezření, která se kolem něj nakupila. Sněmovní usnesení žádalo premiéra Sobotku, aby vůči Babišovi „vyvodil důsledky“, pokud podezření nerozptýlí.
- 2. května: Když vrcholilo čekání, jak se premiér rozhodne, předvedl Sobotka nečekaný tah. Ohlásil, že vláda podá demisi. Premiér uvedl, že Babiš „nevysvětlil nic“ (dopis, který vicepremiér zaslal poslancům, jej tedy jako vysvětlení neuspokojil) a že z něj nechce prostým odvoláním udělat mučedníka (o avizování demise jsme psali zde).
- 3. května: Přestože avizování demise zpravidla znamená i její brzké formální podání, den po oznámení svého úmyslu vyšlo najevo, že demise bude časovaná k polovině května (psali jsme zde). Sociální demokraté se rozhodli prosazovat variantu obnovy koalice bez Andreje Babiše.
- 4. května: Další odklad demise. Mluvčí vlády ráno oznámil, že premiér zažádá o odpolední schůzku u prezidenta s tím, že demisi podá předseda vlády až po návratu prezidenta z Číny (tedy po 18. květnu). Toto oznámení bylo důležité: Sobotka tím dal najevo, že demisi o pár hodin později na Hrad neponese. Prezident Zeman se k němu ale na Hradě přesto choval tak, jako by Sobotka demisi právě podal - vsadil na taktiku ponížení politického protivníka.
- 5. května: Další Sobotkova razantní obrátka přišla do atmosféry dohadů, že by prezident proti ústavní praxi i zvyklostem mohl demisi chápat jen jako výměnu premiéra a ponechat Babiše ve vládě. Premiér předstoupil před kameru - a oznámil, že demisi nepodá (psali jsme zde). Namísto toho zaslal na Hrad návrh na odvolání Andreje Babiše.
- 10. května: Zatímco určitou část vládní krize se sociální demokraté tvářili, že je možný i konec Sobotky v úřadu premiéra, nyní to předseda vlády pro Hospodářské noviny vyloučil.
2. května 2017 |
V následujících dnech Sobotka pokračoval v tlaku na prezidenta i šéfa ANO. Oznámil přípravu kompetenční žaloby, pokud prezident nebude chtít návrhu na odvolání Babiše vyhovět. Odvolávanému vicepremiérovi odmítl dva kandidáty na post ministra. Schválil až toho třetího, poslance Ivana Pilného. Prezident Zeman se tak vrátil do situace, kdy obě předmětné koaliční strany souhlasí s výměnou ministra financí i s Babišovým nástupcem.
