Dlouho diskutovaný návrh na změnu Ústavy, který slíbila vláda, je na světě. Ministři ho projednají ve středu, ale už teď je pod palbou kritiky.
„Návrh je důležitý jako celek. Za významnou považuji třeba tu věc, že ústavní žalobu pro velezradu bude moci na hlavu státu podat každá z obou komor parlamentu, když se na tom shodne třípětinová většina ze všech poslanců nebo senátorů,“ řekl iDNES.cz ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier. Tato věc se má podle jeho návrhu týkat až příštího prezidenta, další body návrhu už ale mají zasáhnout do pravomocí toho současného, Miloše Zemana.
Návrh třeba počítá s tím, že by se v Ústavě mělo výslovně objevit, že prezident ministry jmenuje na návrh předsedy vlády. Nyní Ústava říká, že prezident „jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi“. Upravená verze má znít: „Jmenuje předsedu vlády, na jeho návrh jmenuje a odvolává ostatní členy vlády, přijímá demisi členů vlády, odvolává vládu a přijímá její demisi.“
Hlavní autor návrhu změny Ústavy, ninistr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier
Jednou ze zásadních změn má být i to, že guvernéra, vicegurnéry a další členy bankovní rady ČNB jmenuje prezident se souhlasem Senátu, přičemž když se Senát do 60 dnů neusnese, platí prezidentův návrh. Zatím je tato věc ve výlučné prezidentově pravomoci. Z Ústavy má také zmizet, že prezident sjednává mezinárodní smlouvy, má je již pouze ratifikovat. A pomyslnou třešinkou na dortu je návrh, aby do Ústavy přibyla věta: „Vláda určuje vnitřní a zahraniční politiku.“ S tím podle Dienstbiera přišla legislativní rady vlády a inspirací byla polská ústava.
Hrad: Ke změnám Ústavy by se mělo přistupovat jen výjimečně
Kriticky se k návrhu vlády vyjádřil v připomínkovém řízení Pražský hrad a snahu vlády o jeho omezení glosoval už i sám prezident.
„Ústava ČR je dokument, který by se měl vyznačovat stabilitou, a k jejím případným změnám by mělo být přistupováno pouze výjimečně, ve věcech zásadního, obecně politického dosahu. Ústava ČR není určena k provádění dílčích a zjevně nepromyšlených experimentů. Zavedení přímé volby prezidenta republiky parlamentní charakter České republiky nemění a není objektivním důvodem pro změnu Ústavy,“ odepsal vládě Hrad.
„Je poněkud absurdní, jestliže přímo volený prezident by měl mít nižší kompetence než prezident volený parlamentem. Podle mého názoru je za tím strach ze silného prezidenta a silní lidé strach ze svého politického partnera nemají. Čili je to takový test, ale uvidíme, zda tento text zákona, který má ústavní charakter, v obou komorách českého parlamentu projde, nebo ne,“ řekl už dříve v rozhovoru pro iDNES.cz Zeman. (rozhovor s prezidentem zde)
Ministr Dienstbier upozornil, že návrh se ještě může ve středu přímo při jednání vlády změnit. Diskutovat se podle něj bude třeba o klouzavém mandátu, kdy by za ministra, který je zároveň poslancem, nastoupil dočasně do Sněmovny náhradník. Senát by také mohl dostat dvojnásobek času na projednání návrhů (šedesát místo třiceti dnů) a řešit se podle Dienstbiera bude i otázka samorozpouštění Sněmovny, respektive možnosti zkrácení volebního období.
Fiala: Do Ústavy se nemá takto zasahovat. Jsem skeptik
Záhadou zatím zůstává, s kým chce vláda návrh změny Ústavy prosadit. Z opozice zatím k návrhu znějí skeptické hlasy, zprava i zleva. Přitom bez pomoci opozice vláda neprosadí nic. Nemá totiž sama ve Sněmovně potřebných 120 hlasů.
Šéf ODS Petr Fiala tvrdí, že vláda změnu Ústavy navrhuje účelově jen kvůli chování jednoho člověka, prezidenta Miloše Zemana
„To, co o tom návrhu zatím slyším, mě naplňuje skepsí. Myslím, že do Ústavy se nemá takto zasahovat, celé je to děláno jen proto, jak své ústavní pravomoci vykonává Miloš Zeman,“ řekl iDNES.cz šéf ODS Petr Fiala.
„V tom návrhu není skoro nic, co by bylo třeba přijmout. Vláda si jen řeší své spory s prezidentem. A ta věta, že je to vláda, která určuje vnitřní a zahraniční politiku, je komická, jsme parlamentní demokracie,“ doplnil Fialu poslanec ODS Marek Benda.
„Celý návrh, tak jak je postaven, je nesystémový a účelový. Je zvláštní předkládat návrh takového typu a nemít to předjednané s opozicí,“ řekl iDNES.cz poslanec ústavně-právního výboru za TOP 09 Martin Plíšek.
Podivil se nad tím, že se v Dienstbierově návrhu vůbec neobjevily některé věci, o nichž se poslanci bavili ve Sněmovně, když hledali širší shodu. „Chtěli jsme třeba, aby ústavní soudce mohl být vybrán jen jednou, ne opakovaně. Nebo aby zanikl mandát pravomocně odsouzeného poslance,“ uvedl Plíšek. TOP 09 také nesouhlasí s tím, aby byl prezident omezen při výběru bankovní rady.
Ústava se nemá měnit jen kvůli jednomu člověku, argumentuje poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek
„Ústava země jako nejvyšší pravidlo by se opravdu neměla měnit kvůli jednomu člověku a jeho excesům,“ řekl k tomu už dříve v rozhovoru pro iDNES.cz šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Pro mě nezávislost ČNB na vládě je takovou hodnotou, že já tento návrh nepodporuji,“ uvedl Kalousek. (viz rozhovor s bývalým ministrem financí zde) V úterý potvrdil, že na tomto jeho názoru se nic nemění.
Pomoc vládě neslibují ani Úsvit a komunisté
„Nejsme pro snižování pravomocí přímo voleného prezidenta,“ řekl iDNES.cz i šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch. Co by podle něj mělo smysl, by bylo zakotvení možnosti odvolat prezidenta občany. Pro tuto svou ideu nemá ale Úsvit podporu u jiných stran. Dodrží-li pravicová opozice to, co nyní říká, vláda má minimální šanci změnu prosadit. Nepomohou-li jí komunisté.
Ale ani předseda KSČM Vojtěch Filip se zatím moc vstřícně k návrhu vlády nestaví. „Pokud vláda připravuje změnu Ústavy ČR nebo ústavních zákonů, už v době přípravy by měla hledat širší souhlas politických stran. Účelová změna Ústavy kvůli osobě nebo změna časově podmíněná nemá smysl. Ten má jen systémový krok, který vychází z poučení z fungování platné Ústavy. Jedná se o dokument, u nějž se předpokládá dlouhodobá platnost, nikoliv limitovaná jedním volebním obdobím,“ uvedl pro iDNES.cz Filip.
