„Zároveň s tímto darem přišla od Němců nabídka, jestli bychom neměli zájem o dalších 15 tanků, za které bychom něco zaplatili,“ řekla k tomu Černochová. Celkem by tak Česko mělo 42 tanků Leopard 2A4 a tři vyprošťovací vozidla.
Německo už České republice za podporu Ukrajiny darovalo v letech 2022 a 2023 celkem 14 tanků Leopard 2A4, poslední z nich dorazil do Přáslavic na Olomoucku loni v listopadu.
Součástí daru je také jedno vyprošťovací vozidlo Büffel 3 na podvozku Leopard 2A4, které má do Česka dorazit letos. Cena daru je podle dřívějších informací 3,85 miliardy korun.
Za pomoc Ukrajině získalo Česko podle premiéra Fialy kompenzace od spojenců zhruba v hodnotě 19 miliard korun. Z toho 2 miliardy korun z Evropské unie a 7 miliard od Spojených států amerických.
Česko kvůli ruské invazi na Ukrajinu nadále nebude vydávat víza Rusům a Bělorusům
Česko kvůli ruské invazi na Ukrajinu nadále nebude vydávat víza a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům, schválila prodloužení nařízení. Vláda ale podle premiéra musí vytvářet podmínky pro studenty či opozici, kteří nechtějí mít nic společného s režimy Ruska a Běloruska. Dosud nařízení platilo do 31. března, ministerstvo zahraničí navrhlo nové nařízení bez časového omezení.
Plán na posílení kyberbezpečnostiPlán na posílení kybernetické bezpečnosti ministerstev a dalších úřadů projednala Bezpečnostní rada státu. Úřad vlády v tiskové zprávě uvedl, že se rada zabývala i aktualizací koncepce rozvoje schopností policie v oblasti trestné činnosti v kyberprostoru či materiálem s národními cíli pro civilní nouzovou připravenost a odolnost NATO. Rada projednala projekt Bivoj, což je architektonické a strategické řešení, které připravil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). „Projekt je reakcí státu na narůstající bezpečnostní hrozby. Posílí kybernetickou bezpečnost ministerstev a dalších úřadů a nabízí jednotné bezpečnostní řešení pro provoz informačních systémů,“ uvedl úřad vlády. |
Za dva roky Putinovy války proti Ukrajině podle premiéra udělilo Česko dočasnou ochranu celkem 590 tisícům uprchlíků z Ukrajiny, z toho 100 tisícům dětí.
Česko také Ukrajině dosud ze svých skladů poslalo 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, 6 vrtulníků a 16 systémů protivzdušné obrany. Premiér také jmenoval tisíce raket do raketometů, desítky tisíc dělostřeleckých nábojů a přes čtyři miliony nábojů pro ruční zbraně.
Česká republika také vydala pro domácí firmy na komerční dodávky vojenského materiálu Ukrajině vývozní licence v hodnotě 130 miliard korun
V souvislosti s druhým výročím ruské agrese vůči Ukrajině premiér po jednání vlády řekl, že Česko dnes poskytuje útočiště 384 tisícům uprchlíků před Putinovou válkou a že díky tomu, že asi 120 tisíc z nich pracuje, odvedli do veřejných rozpočtů větší částku, než jim stát vyplatil na dávkách.
Ruská armáda obsadila 22. února 2022 část Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, kterou ovládali ruští separatisté. O dva dny později ruský agresor zahájil válku proti celé Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin, na kterého vydal Mezinárodní trestní soud zatykač pro válečné zločiny, zpochybnil Ukrajinu jako samostatný stát i Ukrajince jako národ.
Vláda souhlasila s rozvolněním limitů, které omezují úvazky ve školách
Vláda souhlasila s rozvolněním limitů, které omezují úvazky nepedagogů ve školách. Na sociální síti X to napsal ministr školství za STAN Mikuláš Bek.
„Vláda souhlasila s mým návrhem, aby takzvané limity počtu zaměstnanců v krajském a obecním školství, které školám stanovoval stát, nebyly v tomto roce závazné. Pro ředitele krajských a obecních škol to znamená, že stanovený objem prostředků na platy mohou využít na potřebný počet zaměstnanců,“ napsal Bek.
Minulý týden jednaly školské odbory s Bekem, premiérem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou kvůli navýšení financí na platy nepedagogů. Jednání dohodu o penězích pro uklízečky či školníky nepřineslo. Na zaplacení dvou tisíc nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství chybí zhruba 800 milionů korun.
Znovu odložená nová pravidla pro lobbing
Vláda ve středu znovu odložila zákon, který má stanovit pravidla pro lobbing. „Nehledejme v tom žádné záhady. My chceme, aby to, co přijmeme, mohlo fungovat,“ řekl po jednání vlády premiér Fiala.
V registru, s nímž počítá návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka, mají být evidováni jak lobbisté, tak lobbovaní. Lobbisté budou mít povinnost svou činnost ohlásit ministerstvu spravedlnosti.
Zákon by se mohl týkat i Kanceláře prezidenta a asistentů poslanců a senátorů, což chtějí Piráti. „Já souhlasím s tím návrhem, který přichází z Legislativní rady vlády,“ řekl šéf Pirátů, vicepremiér Ivan Bartoš.
