Například ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo ve spolupráci s kraji a neziskovými organizacemi rozšířit počet míst v utajených azylových domech. "Jsou určené pro ohrožené ženy a zatím jich je velice málo," říká Zdeňka Prokopová, zástupkyně ředitelky sdružení Rosa, které pomáhá obětem domácího násilí od roku 1993.
Úřad ministra Jaromíra Drábka spolu s resortem vnitra mají také za úkol pro oběti násilí zřídit celostátní 24hodinovou bezplatnou linku.
Plán počítá nejen s pomocí postiženým osobám, ale chce posílit spolupráci s celou rodinou. "Je například velmi důležité, že se začne věnovat větší pozornost programům pro násilníky. Často se setkáváme s případy, kdy by se tím případ posunul kupředu," tvrdí Marie Šusterová, vedoucí pražského intervenčního centra, jednoho ze zařízení, které od začátku roku 2007 pomáhají v každém kraji obětem agrese.
Větší ochranu by měli dostat i děti, které v těchto rodinách vyrůstají. "Zjistili jsme, že až 94 procent dětí našich klientek bylo svědky domácího násilí," podotýká Prokopová. Děti například budou mít možnost setkávat se s rodičem-násilníkem v bezpečném prostředí a za asistence odborníka.
Domácí násilí je závažný problém, dozví se školáci
V příštích letech se počítá i s informačními kampaněmi a projekty ve školách. Mají zvýšit povědomí o tomto společenském problému a zabránit, aby docházelo k jeho zlehčování.
Počet vykázaných vzrostlPolicisté v roce 2010 vykázali z domova rekordní počet 1 058 agresorů. Policie má díky zákonu o domácím násilí tuto pravomoc od 1. ledna 2007. V prvním roce přinutila opustit dům či byt 862 násilníků. V roce 2008 počet vykázaných klesl na 743, o rok později mírně vzrostl na 780. |
Podle Šusterové by také měla být aktivnější spolupráce městských odborů péče o děti a mládež s rizikovými rodinami. "Potřebují alespoň na krátký čas dohled, jestli se tam poměry lepší," vysvětluje.
Z plánu sice zmizelo zavedení bezplatné právní pomoci obětem, ministerstvo spravedlnosti ale připravuje návrh zákona, podle kterého by měla být poskytnutá obětem jakéhokoliv násilí.
"Důležité je, že plán na stejnou úroveň klade i prevenci, další výzkum, následnou pomoc postiženým lidem v pracovní a sociální oblasti. Zmiňuje také provedení analýzy stávající právní úpravy a její doplnění," říká Jitka Poláková, ředitelka sdružení proFem, které mimo jiné provozuje právní poradnu pro oběti násilí.
Strategický plán vznikal přes dva roky
Ministři pro akční plán zvedli ruku v půli dubna. "Plán nerozlišuje mezi násilnými a ohroženými osobami dle pohlaví, týká se stejně mužů jako žen, vztahuje se i na specifické skupiny obětí, jako jsou děti, senioři a osoby s postižením," uvádí jeho spolupředkladatelka, zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková.
"Jsme samozřejmě velice rádi, že vláda plán konečně schválila. Rozhodně takový materiál chyběl. Pohlíží na domácí násilí komplexně," tvrdí Jindřiška Krpálková, předsedkyně Výboru pro prevenci domácího násilí při Úřadu vlády. Výbor pracoval na plánu od svého vzniku v lednu 2008. Materiál dokončil už loni v létě, v říjnu jej ale vláda vrátila kvůli několika připomínkám k přepracování.
Na jeho přípravě se podíleli odborníci ze státní správy, justice, akademické sféry a neziskových organizací.
Vedoucí Intervenčního centra Praha Šusterová upozorňuje, že jsou podobné koncepční dokumenty v zahraničí běžné a mají vliv na zlepšení situace. "Vláda tím jasně říká, že je domácí násilí celospolečenský problém, že je třeba tomu ze strany státu věnovat mimořádnou pozornost a vytvořit prostředí, které nedá domácímu násilí šanci," podotýká.
Na plnění jednotlivých kroků dohlédne vládní výbor
Nezbytnou podmínkou ale pochopitelně je, že se cíle plánu opravdu uskuteční. Zástupci ministerstev budou výbor informovat o plnění jednotlivých kroků. "Pravidelně budeme vyhodnocovat, jak resorty plní úkoly," říká Krpálková.
Sdružení proFem, které domácí násilí vnímá v rámci "mocenského postavení mužů nad ženami", vadí, že je akční plán příliš všeobecný. Násilí páchané na ženách, seniorech, mužích a dětech je podle ředitelky Polákové obtížně srovnatelné.
Ze zkušeností neziskových organizací a kriminologických výzkumů vyplývá, že ženy tvoří přes 90 procent obětí. Podle sociologických průzkumů zažila některou z podob domácího násilí každá třetí Češka.
