Vláda představila svoji vizi, chce vlaky zdarma pro důchodce a studenty

  • 1440
Vláda přidala do programového prohlášení jízdné zdarma pro studenty a seniory. Týkalo by se pouze železniční dopravy. Podle ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) si to zástupci obou skupin zaslouží. Prohlášení schválila v pondělí odpoledne vláda na mimořádném zasedání a zaslala jej předsedům sněmovních stran.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že novinka je odpovědí na požadavky zástupců seniorů. Vláda chce také přijmout opatření pro realizaci rychlejší výstavby pro seniory.

Jízdné zdarma pro žáky a studenty do 26 let a seniory nad 65 let je podle Babiše potřebné i z důvodu vytížení železnic. Celá věc se ale ještě musí projednat v širším spektru. „Bude debata o podmínkách, jestli ta průkazka bude stát pár stovek,“ uvedl předseda vlády s tím, že o tom se bude ještě diskutovat. 

Ťok následně dodal, že si obě skupiny jízdné zdarma zaslouží. „Jak bylo řečeno, předpokládáme, že by byl nějaký senior pas nebo průkaz, který by byl zpoplatněný. O tom kolik by to bylo, se vedou debaty a nemusel by to být až tak velký zásah do rozpočtu státu,“ vysvětlil ministr dopravy s tím, že by to měla být služba, kterou by měli poskytovat všichni dopravci. Připomněl, že už dnes mají režijní jízdné zaměstnancí a bývalí pracovníci Českých drah.

Před jízdným zdarma ale varoval mluvčí RegioJet Aleš Ondrůj. Podle něj by podmínky měly být nastaveny, tak aby nedocházelo k diskriminaci nějaké sociální skupiny. Vlaky zdarma podle něj nebudou využívat zákazníci, kteří nebydlí v blízkosti železnic. 

„Vláda by měla také posoudit to, zda jízdné zcela zdarma ve vlacích patří mezi sociální priority nebo by například řešením byla státem garantovaná vysoká sleva na dopravu, ale se zachováním jízdného v určité symbolické výši. Cokoli, co je zdarma, v sobě vždy nese riziko nadužívání něčeho, co je prostě zadarmo,“ vysvětlil Ondrůj. 

Prohlášení nevyvolalo jen nadšení

Součástí programového prohlášení je i preambule, která má šest bodů: digitální Česko, být vidět v Evropě, strategický investiční plán země, důchodová reforma, reforma státu a posílení bezpečnosti.

Prohlášení Babiš zaslal ještě během pondělního odpoledne předsedům zbývajících sněmovních stran. Ti budou mít zhruba den na to, aby se s ním seznámili. Vláda bude s programovým prohlášením ve středu žádat Sněmovnu o důvěru. Babiš již v minulosti sdělil, že nevěří, že se mu podaří sehnat mezi poslanci potřebnou většinu.

A má zřejmě pravdu, protože programové prohlášení se nesetkalo s příznivou odezvou například u TOP 09. Místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová sdělila, že Babiš měl místo práce na dalším prohlášení vlády věnovat více času dialogu s ostatními stranami. Podotkla, že pouhé provolání nezlepší život českých občanů.

„Dnešní změny v programovém prohlášení vlády reálně nic neznamenají. Pořád platí, že premiér Babiš nemá při hlasování o důvěře pro svou vládu vyjednanou podporu, a tím pádem nebude moci ve sněmovně úspěšně prosazovat jednotlivé body z programového prohlášení,“ řekla Pekarová.

Kolik se vlastně seškrtalo stran?

Programové prohlášení vláda sestavila již v prosinci (viz Vláda chce novou daňovou slevu pro zaměstnance a levnější pivo). Po setkání se zástupci Svazu měst a obcí a zástupci seniorů jej ale ministři upravili. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) do něj například přidala několik záležitostí ohledně bydlení.

„Doplňovali jsme sociální bydlení, tedy dostupné bydlení pro problémové skupiny, jako jsou senioři, maminky samoživitelky a další,“ vysvětlila Dostálová. Dodala, že její resort v programovém prohlášení nic neškrtal.

Babiš o nové verzi prohlásil, že je o deset stran kratší. Ministryně Dostálová, šéfka resortu práce Jaroslava Němcová, vicepremiér Richard Brabec i šéf spravedlnosti Robert Pelikán (všichni ANO) ale při příchodu do Strakovy akademie sdělili, že v jejich případě šlo pouze o drobné úpravy.

„Byl jsem trochu překvapen těmi deseti stranami. Deset stran seškrtaných jsem úplně nenašel,“ uvedl Brabec s tím, že do prohlášení naopak přibyla preambule, která se týká základních oblastí, na které se vláda chce zaměřit. V prohlášení zůstaly klíčové body jako digitalizace nebo důchodová reforma – vzniknout by měl důchodový úřad. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video