Dokument pro vládu zatím není veřejný a statistici o něm příliš nechtějí mluvit. Redakci se podařilo zjistit, jak vypadají tři varianty ze čtyř.
Jednou z nich je zmíněné "sčítání bez dotazníků". Tato verze vznikla v návaznosti na minulé sčítání, kterým se Češi cítili hodně obtěžováni. Další varianta je "nulová", tedy nepořádat žádné sčítání, a ve hře je i stejný postup jako posledně.
Od minulého sčítání, kterého se v roce 2011 účastnil každý obyvatel Česka, uplynuly tři roky, do dalšího jich zbývá sedm.
"Dokončujeme zprávu vyhodnocující sčítání 2011 a čtyři varianty možného dalšího postupu při přípravě sčítání kolem roku 2020 v České republice. Tato zpráva bude předložena v červnu letošního roku do vlády. Varianta nahrazení terénního zjišťování údajů využitím administrativních zdrojů je rovněž mezi uvažovanými možnostmi," potvrdil mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar.
K vytažení údajů chybí statistikům tři registry
Při sčítání v roce 2011 lidé vyplňovali údaje platné pro 25. březen, celkem tři dotazníky: list osoby, list domovní a bytový. Sčítání stálo 2,5 miliardy korun. Výsledky sčítání se zveřejňovaly postupně v minulých třech letech.
Provázely ho však organizační problémy. Například se nedařilo sladit schůzky respondentů se sčítacími komisaři, kteří byli zahlceni prací. Už tehdy proto oponenti navrhovali, že v době počítačů a všudypřítomných databází by si snad úřady měly umět potřebné údaje zajistit bez papírových formulářů.
Aby to však bylo možné, musely by úřady dobudovat další registry. Vznik takzvaných základních registrů (jsou čtyři: registr osob, firem, povinností a adres) byl v tomto směru jen dílčím krokem dopředu. "Chybí registr vzdělání, registr domácností a registr bytů," vysvětluje Cieslar.
Josef Škrabal z odboru statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu odhaduje, že podoba příštího sčítání musí být jasná už v roce 2017. "Nějaký čas na rozhodnutí ještě je, ale není ho tolik, kolik by se zdálo. Ta příprava je náročná. Minule příprava od prvního návrhu zákona po schválení zabrala tři roky," říká.
Bez ankety některé údaje statistici nezjistí
Demografka Jitka Rychtaříková se domnívá, že stát nestihne nové registry vybudovat a že budoucí sčítání by se mělo rozhodně uskutečnit ve srovnatelné podobě jako minule, možná ještě důkladněji. Například kritizuje, že se z archů po naskenování vymazala rodná čísla, takže z nich už pak nešlo přečíst cenné údaje.
"Jsme třeba žádáni o údaje, jak vzdělání ovlivňuje úmrtnost, ale bez kvalitních dat ze sčítání nejsme schopni je dodat," argumentuje Rychtaříková.
Statistici by se v případě bezdotazníkové varianty museli také s některými údaji rozloučit. Nelze je totiž zjistit jinak, než nějakou anketou. Například dojíždění do práce. "Samozřejmě jsme připraveni i na to, že by se některé věci nezjišťovaly, ale nemohou to být ty úplně nejzákladnější,“ dodal Škrabal.
Česku přitom žádná mezinárodní dohoda ani Evropská unie přímo nepřikazuje sčítání uspořádat, ale EU požaduje některé statistické údaje. Proto také Eurostat (evropský statistický úřad) a Evropský parlament nejspíš vydají doporučení, jak by sčítání kolem roku 2020 v členských zemích mělo vypadat.
Předběžně už se budoucím sčítáním zabývá i ministerstvo vnitra. "Odborné stanovisko ještě nemáme hotové. Až se to někam posune, určitě se vyjádříme, jakou variantu preferujeme," reagoval ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
V červnu určitě nepadne konečné rozhodnutí, ale stanovisko vlády hodně napoví. Čeká se, že vláda uloží statistikům například některé varianty více rozpracovat.
