Poslanecká novela trestního zákoníku míří zejména na případy přidání omamné látky do nápoje, tedy na takzvaný drink spiking. Jde ale také o přimíchání omamné látky do jídla nebo o její injekční podání. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) po jednání kabinetu návrh zdůvodnil snahou vlády bojovat proti závislostem. Zkušenosti s drink spikingem má třetina mladých.
„Spiking je jednáním, které závažným způsobem zasahuje do svobody rozhodování jednotlivce, neboť každý člověk má právo se svobodně rozhodnout, zda bude či nebude požívat látky, které jsou způsobilé ovlivnit jeho psychický stav,“ napsali předkladatelé Taťána Malá, premiér Andrej Babiš (oba ANO), Šťastný a předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) ve zdůvodnění.
Až deset let vězení za uspávací prášek do pití, navrhují Šťastný a Malá |
Cílem přidání omamné látky je ovlivnění stavu oběti zpravidla až k bezbrannosti za účelem zásahu do její důstojnosti, například zesměšnění, nebo za účelem spáchání sexuální či majetkové trestné činnosti, podotkli.
Základní sazba za spáchání nového trestného činu by byla až roční vězení. Až tři roky vězení by hrozily pachateli, který chtěl přimícháním omamné látky usnadnit jiný trestný čin. Pokud by neoprávněné podání návykové látky vedlo k těžké újmě na zdraví oběti, soud by mohl uložit až osmiletý trest vězení. V případech úmrtí oběti by hrozilo až desetileté vězení.
Podle exministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) takové jednání lze postihnout podle stávajících ustanovení trestního zákoníku. Místo vytváření dalších paragrafů by se podle ní měla společnost soustředit na to, proč se podobné případy v praxi často nedaří odhalit a prokázat. „Oběti často nevědí, jak postupovat, kde vyhledat pomoc nebo jak zajistit důkazy v prvních hodinách po incidentu. Cílem nemá být více skutkových podstat. Cílem má být více usvědčených pachatelů a lépe chráněné oběti,“ uvedla na síti X.
Vláda rozšířila seznam zakázaných návykových látek, další nechá zkoumat |
Se spikingem se podle průzkumu organizace Beat Sexism, který prezentovala loni v březnu na kulatém stolu pořádaném úřadem vlády, setkala třetina mladých. Oběti, v naprosté většině ženy, podle průzkumu incidenty často nehlásí. Nejčastěji se stávají v barech, klubech či hospodách, ale i na soukromých večírcích. Mezi látky, které se do pití přidávají, patří látka GHB označovaná jako tekutá extáze, ketamin nebo rohypnol. Tyto látky způsobují například dezorientaci, výpadky paměti, malátnost či ztrátu vědomí. Přesné statistiky neexistují, autoři průzkumu odhadují jen v Praze stovky případů za rok.
2. června 2026 |
