"Jsou často tak špatně postavené, že není vůbec jisté, že budou z Bruselu proplaceny," řekl v úterý Mládek.
Prakticky to podle něj bude znamenat, že to v dalších letech významně zvýší schodek státního rozpočtu, protože peníze, se kterými Česká republika z Bruselu počítala, ale přijde o ně, bude muset do bilance státního hospodaření započítat. A jak Mládek zdůraznil, významně to nabourává pověst tvrzení Kalouska, který se chlubí, v jakém stavu zanechává veřejné finance.
"Taková částka je absolutně mimo realitu a netušíme, na základě čeho na ni pan Mládek přišel. Naopak systém čerpání prostředků EU se v poslední době zlepšil, což hodnotila pozitivně i Evropská komise. Samozřejmě, přetrvávají problémy především na straně krajských regionálních operačních programů, kde Evropská komise požaduje zaplacení korekce v řádu jednotek miliard korun," reagoval na Mládkovo tvrzení mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Místo Kalouska nastupuje ve středu do vlády jako nový ministr financí bývalý premiér Jan Fischer. Podle Mládka je to sice docela schopný úředník, ale obává se, aby si nepočínal stejně liknavě, jako když byl premiér. Bývalá Fischerova vláda má podle Mládka na svědomí, že razantněji nevystoupila proti boomu fotovoltaiky, který v důsledku zdražil elektřinu.
Podruhé v historii nevyužijeme Marshallův plán, říká Špidla
S odvoláním na údaje Evropské unie sociální demokraté upozornili, že Česká republika je třetí nejhorší při čerpání evropských peněz a za sedmileté finanční období EU dokázala získat jen asi třetinu z 800 miliard korun.
"Podruhé v historii nevyužijeme Marshallův plán," glosoval to stínový ministr životního prostředí a bývalý premiér Vladimír Špidla v narážce na poválečný plán obnovy, který nabízely Spojené státy americké.
Podle něj je nyní třeba aspoň minimalizovat škody. "Sociální demokracie už pět let upozorňuje, že se blíží neštěstí," dodal Špidla.
Nastupující vláda Jiřího Rusnoka, ať už získá důvěru Sněmovny či nikoli, se podle něj musí soustředit na jednání s Evropskou komisí, aby Česká republika mohla maximum peněz, které má teoreticky šanci získat, přesměrovat do těch projektů, které jsou připravené, místo těch, které země nezvládla připravit.
Jako příklad uvedl projekty ochrany ovzduší, kdy Česko vyčerpalo zatím jen tři procenta z vyčleněných evropských peněz, zatímco třeba projekty pro úsporu energie fungují a země dokázala získat 60 procent z přislíbené sumy. "Prakticky by to znamenalo přesunout 18 miliard korun z ochrany ovzduší," řekl Špidla.
