Koordinace a strategie Vznikne post národního koordinátora
V souvislosti s uprchlickou krizí vznikne nová pozice národního koordinátora pro zvládání dopadů uprchlické vlny z Ukrajiny, dočasně ji bude zastávat ministr vnitra Vít Rakušan. „Zajistí zapojení jednotlivých resortů a ve spolupráci s nimi bude na týdenní bázi informovat o průběhu realizace strategie, předkládat návrhy potřebných rozhodnutí a opatření a eskalovat případné problémy při postupu realizace,“ uvádí materiál.
K dispozici bude mít vlastní tým. V něm bude také koordinátor pro zajištění finanční podpory z rozpočtu Evropské unie, jímž bude ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, a přibude i koordinátor strategické komunikace pro řešení pomoci občanům Ukrajiny, tím byl jmenován zmocněnec pro boj s dezinformacemi Michal Klíma.
Právní status Politici začnou řešit, co bude s uprchlíky po skončení dočasné ochrany
Dočasnou ochranu získávají ukrajinští uprchlíci na jeden rok. Co bude dál, zatím jasné není. Evropská směrnice počítá i s návratovým systémem, který ale zatím nebyl předmětem debaty vzhledem k pokračující válce na Ukrajině. Strategie nicméně počítá s tím, že část ukrajinských uprchlíků bude chtít v Česku zůstat vzhledem k rodinným či jiným vazbám. Vnitro by mělo letos tuto otázku začít řešit.
Digitalizace Vytvoří se jednotná databáze
Vláda plánuje propojit dvě již fungující databáze, a to evidenci policejního Cizineckého informačního systému a Databázi humanitární pomoci, která je využívána v rámci krajských center pomoci. Obě obsahují údaje o místě pobytu uprchlíků, do budoucna by ale vláda chtěla rozšířit databázi o další informace.
„Připravuje se i databáze obsahující detailnější údaje o osobách s dočasnou ochranou, jejich potřebách a možnostech, která by podpořila další práci s nimi za účelem poskytnutí asistence zejména v dlouhodobějším horizontu,“ stojí v dokumentu. Vláda chce rovněž analyzovat údaje v oblasti bydlení, školství a zdravotnictví.
Ubytování Hromadné ubytování jen na 3 měsíce a rovnoměrnější umisťování
Stát bude nadále přispívat obcím a krajům 250 korun na osobu na den pro ubytování uprchlíků v soukromých zařízeních, tedy hotelech, penzionech, ubytovnách nebo soukromých bytech. Lidé, kteří u sebe ubytovali ukrajinské uprchlíky, pak mohou žádat o příspěvek 3 tisíce korun na osobu za měsíc. Příspěvek na ubytování v soukromých bytech je zastropováno stejnou částkou jako ubytování v rodinách tedy 12 tisíci korunami na měsíc pro čtyřčlennou rodinu. Dlouhodobá strategie počítá s tím, že ubytovat u rodin, známých či ve volných bytech lze 100 až 200 tisíc uprchlíků.
Česko má dvojí metr na uprchlíky. Ukrajinští Romové často končí v detenci |
Doba úvodního bydlení v hromadném bydlení či nouzovém ubytování by podle strategie měla být zpravidla maximálně tříměsíční, na to by měly dbát kraje a obce. V odůvodněných případech však může být bydlení prodlouženo. Uprchlíci by měli být i lépe rozprostření po krajích. Počet nově ubytovaných osob by neměl převyšovat 10 procent počtu obyvatel žijících v dané lokalitě.
Podle vládní strategie musí navíc Správa státních hmotných rezerv pořídit do pohotovostních zásob 17 humanitárních základen včetně vybavení pro 150 lidí. Finanční pomoc státu s ubytováním je jednou z nejnákladnějších částí programu, vláda pomoc zatím vyčíslila na 10 miliard.
Zaměstnání Úřady práce naberou posily
Jako největší problém vláda vidí v nesouladu poptávaných míst na pracovním trhu a struktury uprchlíků, z nichž většina jsou ženy s dětmi. Proto budou úřady zpětně zjišťovat, jakou kvalifikaci a dovednosti uprchlíci mají. Ministerstvo práce podle strategie připravuje několik programů, které ale zatím nejsou blíže představeny. Mimo jiné má například zajistit rozsáhlou nabídku kurzů češtiny pro uchazeče o zaměstnání.
Vzdělání většiny Ukrajinců stát nezná. Končí na nekvalifikovaných pozicích |
Nové posily budou přijímat zejména úřady práce, a to tlumočníky, překladatele i úředníky pro uznávání kvalifikací, tři lidi přijme i ministerstvo, pětačtyřicet pak Státní úřad inspekce práce, který bude bojovat s organizacemi, jež zneužívají tíživé situace Ukrajinců. Celkem půjde o 382 míst včetně brigádníků. Celkové náklady v této kapitole vyčíslila vláda na bezmála 3 miliardy.
Školství V září nastoupí 125 tisíc dětí, počítá resort
Skoro polovina ukrajinských uprchlíků v Česku jsou děti, z nich je asi polovina školou povinných. Mají právo na stejné vzdělání jako čeští občané, školy se proto připravují na nápor. Ještě v tomto školním roce by se měla podle odhadů ministerstva školství zapojit do českého vzdělávacího systému asi třetina z nich. Do konce srpna se chce resort soustředit zejména na výuku češtiny a adaptaci ukrajinských dětí v českém prostředí, aby mohly od září nastoupit do školek a škol.
Uprchlických dětí je víc než lavic. Školám docházejí kapacity i učitelé |
V tuto chvíli resort počítá s tím, že v září nastoupí asi 125 tisíc dětí, jejich počet se však může ještě změnit s průběhem války. „V případě, že zde bude umístěno 125 tisíc děti cizinců, bude vzdělávací systém schopen situaci, byť s obtížemi, zvládnout. I při tomto počtu dětí je však značné riziko snížení standardů pro žáky v nejvíce postižených oblastech,“ přiznává dokument.
Školství patří k nejnákladnějším oblastem, proto vláda počítá, že bude muset resortu přidat 12 miliard. Peníze mají pokrýt vznik nových tříd, vyšší naplněnost stávajících, nové učitele i nepedagogické pracovníky, ale i dotovat různé adaptační aktivity a jazykovou přípravu dětí.
Sociální oblast Půl roku humanitární dávka, pak pomoc v hmotné nouzi
Vláda podle dokumentu počítá s tím, že zvláštní humanitární dávku ve výši pěti tisíc korun měsíčně vyplácenou uprchlíkům již nyní prodlouží na dobu nejvýše šesti měsíců. Již od druhého měsíce bude při tom stát sledovat příjmovou situaci příchozích. Při dostačující výši příjmů nebudou již dospělí uprchlíci dávku dostávat, děti do osmnácti let ji dostanou vždy.
Po zmíněných šesti měsíců počítá stát také se zařazením do standardního dávkového systému pomoci v hmotné nouzi. Do něj patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Naopak dávky státní sociální podpory, jako je přídavek na dítě, rodičovský příspěvek nebo třeba příspěvek na bydlení, vypláceny nebudou.
Zaměstnávání uprchlíků jde pomalu, ale svářečka našla práci hned |
Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má tuto oblast na starost, počítá také s tím, že na trh práce se v nejbližších týdnech zapojí asi 25 tisíc dospělých osob. Nebude tak třeba jim nadále vyplácet zvláštní humanitární dávky.
Resort také počítá s tím, že do pobytových sociálních služeb může být umístěno maximálně 1 800 uprchlíků, ostatní typy sociálních služeb pak podpoří asi 70 tisíc osob. „Systém sociální péče nezvládne další zatížení po překročení počtu 250 tisíc příchozích uprchlíků na území České republiky. Je proto nezbytné zajistit navýšení lůžkové i terénní kapacity sociálních služeb přes mimořádný dotační titul, který bude vyhlášen v dubnu 2022,“ uvádí strategie. Zmíněná opatření mají stát asi 2,5 miliardy, výši nákladů na sociální dávky pro uprchlíky letos pak strategie stanovuje zhruba na 12 až 13 miliard.
Zdravotnictví Bezplatné jen na půl roku
Uprchlíci z Ukrajiny po příchodu do Česka vstupují do systému veřejného zdravotního pojištění, pojistné za ně odvádí stát obdobně jako za studenty či seniory. Kvůli možnostem státního rozpočtu však strategie počítá s tím, že když se počet příchozích přiblíží půl milionu, bude pro ty, kteří si mohou najít zaměstnání, tato možnost omezena na 180 dní. Když si do té doby práci nenajdou, budou zařazeni do kategorie osob bez zdanitelných příjmů, budou tak platit částku 2 187 korun měsíčně. Celkem počítá stát s příspěvkem do veřejného zdravotního pojištění ve výši asi 9,9 miliardy.
Největší problém pak strategie visí v omezeném počtu zdravotníků. Ten podle ní může vést k prodlužování objednacích dob ošetření a omezení dostupnosti speciální péče, jako je například onkologická léčba. Jedinou možnou cestou řešení je podle resortu rozšíření kompetencí některých odborností lékařů. Zvýšenou zátěž očekává strategie také pro zdravotnické záchranné služby.
Snad zahojí všechny jejich rány, řekl Válek k centru pro uprchlíky v Motole |
Dokument také upozorňuje na potřebu přeočkování dětí, není-li možné očkování prokázat očkovacím průkazem. U ukrajinských dětí nastupujících do škol pak ministerstva zdravotnictví a školství zváží, zda nezavést povinnou zdravotní prohlídku.
Kvůli příchodu vážně nemocných či rozléčených pacientů počítá resort zdravotnictví s tím, že bude potřeba doobjednat specifická léčiva a vakcíny. Už nyní je podle něj jasné, že bude nutné navýšit zásoby léčiv na multirezistentní tuberkulózu, léků pro HIV pozitivní pacienty, pacienty se žloutenkou typu C, onkologické pacienty a podobě.
Adaptace a integrace Současný systém nestačí
Důležitým bodem pro vládu je pak sama adaptace a integrace uprchlíků v České republice. Podle dokumentu „Česká republika musí zajistit především bezpečnost všech obyvatel prevencí možných střetů způsobených mimo jiné frustrací, napětím mezi komunitami a spornými body v interakci s hostitelskou společností s možným přispěním extrémistických skupin“. Jako pozitivní bod dokument zmiňuje 18 Center na podporu integrace cizinců a silný sektor nestátních neziskových organizací.
Na současnou vlnu ukrajinských uprchlíků nicméně dosavadní kapacita nebude stačit. „S předpokládaným příchodem minimálně 250 000 nově příchozích není možné reálně zajistit nezbytnou adekvátní podporu adaptace a integrace. Systém nemá dostatečné lidské kapacity a v tuto chvíli není ani programově zacílen na reakci na bezprecedentní situaci,“ uvádí dokument.
Vláda zvýšila životní minimum a dala 5,2 miliardy na integraci dětí uprchlíků |
Důležitou roli přikládá také neziskovým organizacím, a to i těm, které se doposud cizincům nevěnovaly, a také samosprávám. „Jako první je nutné zajistit podporu v obcích, které na svém území hostí hromadné nouzové ubytování, tedy formu ubytování vyžadující vyšší míru sociální a terénní práce, jejímž cílem má být zejména přechod do standardnějších forem bydlení a tedy nutnou práci s komunitou, zde ubytovanou,“ uvádí analýza.
Motivací pro obce s ohledem na ubytování nebo na integrační aktivity pak mají být dotační tituly, které ministerstvo vnitra vypíše. Celkové náklady na čtyři opatření, která mají pomoci s adaptací a integrací Ukrajinců v zemi, vyčíslila vláda na 2,5 miliardy korun.
Vnitřní bezpečnost Zejména prevence
Příchod uprchlíků bude mít vliv i na vnitřní bezpečnost republiky. Podle dokumentu patří Ukrajinci mezi velmi zranitelnou skupinu lidí, kterým například hrozní sexuální vykořisťování, nelegální zaměstnávání, ale také například i předsudečná nenávist.
„Vyloučit samozřejmě nelze ani problémy uvnitř samotné uprchlické komunity, spjaté například s různými sociálně patologickými jevy. Pro předcházení všech výše uvedených negativních jevů je třeba posílit jak preventivní aktivity zaměřené nejen na samotné uprchlíky, ale i na občany České republiky, tak samotný výkon policejních činnosti,“ píše se v dokumentu.
Zneužívají oběti války. Na uprchlická centra se zaměřila ukrajinská mafie |
Vláda se chce primárně zaměřit na prevenci. Zásadní úlohu podle dokumentu budou mít dobrovolníci. V této souvislosti jsou vyzdvihována zejména Regionální dobrovolnická centra. Důležitou roli v rámci vnitřní bezpečnosti však hrají také samotné bezpečnostní sbory. Právě s ohledem na ně ministerstvo vnitra předpokládá například zvýšené náklady na přesčasy.
V plánuje se zmiňuje také vysílání policistů do zahraničí nebo preventivní projekty, které připraví ministerstvo vnitra (například preventivní videospoty, asistent prevence kriminality, provoz krizových linek). Vzniknout má analýza, která vyhodnotí nezbytné provozní a mzdové náklady, ale také navýšení početních stavů policistů a hasičů. Celkové náklady na opatření v souvislosti s vnitřní bezpečností vychází na 362 milionů.
Evropský a mezinárodní plán Rakušan připraví národní strategii
Národní koordinátor vytvoří komplexní strategii zastřešující postup priorit vlády. Strategie je podle dokumentu klíčová zejména pro jednotný postup všech zapojených aktérů, koordinaci s ostatními evropskými státy, zajištění evropského financování, ale také i kvůli českému předsednictví EU.
„Strategie bude zároveň sloužit jako podklad pro české předsednictví EU, kdy společně s případnou poválečnou obnovou Ukrajiny bude téma pomoci uprchlíkům z Ukrajiny i nadále výrazně dominovat agendám Evropské unie. Od České republiky jakožto předsednické země se bude očekávat její aktivní uchopení,“ uvádí dokument.
Romové z Ukrajiny chtějí být pohromadě. Vnitro shání nemovitosti |
V rámci konkrétních opatření bude ministerstvo vnitra i nadále vypracovávat dokumenty „pro potřeby příslušných pracovních skupin, sítí EU a dalších mezinárodních organizací v gesci MV včetně aktivní účasti na Platformě solidarity Evropské komise“.
Financování Peníze z EU
Celkové náklady na zvládnutí migrační vlny dosáhnou podle vývoje situace desítek, možná i nízkých stovek miliard. Nejvyšší část nákladů ponese ministerstvo financí, které poskytuje solidární příspěvek a peníze krajům na nouzové ubytování, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo školství a ministerstvo vnitra. Další náklady budou souviset s navýšením kapacit orgánů státní správy, samospráv a nestátních subjektů s cílem zajistit preventivní programy.
Podle dokumentu bude zásadní využití stávající a zajištění nových evropských fondů, které by se měly vztahovat výlučně na uprchlickou vlnu. „Česká republika bude jedna z nejzatíženějších zemí per capita (na počet obyvatel, pozn. red.) v Evropské unii,“ zdůrazňuje dokument.
Komunikace Klíčová komunikace vůči Ukrajincům
Koordinátor strategické komunikace pro řešení pomoci občanům Ukrajiny a současný vládní zmocněnec pro boj s dezinformacemi Michal Klíma má se svým týmem dohlížet na komunikaci vůči českým občanům. „Cílem je díky kvalitní a včasné komunikaci předejít vzniku potenciálních problémů, šíření dezinformací a vzniku problémů, které by mohly přerůst do oblasti vnitřní bezpečnosti,“ stojí v dokumentu.
Klíčová je ale také komunikace vůči ukrajinské komunitě. Ta má pomoci cizincům zorientovat se v novém prostředí a předejít různým podvodům. Klíčové má být vedle portálu www.nasiukrajinci.cz nebo informační linky ministerstev také předávání informací na úrovních krajů, obcí či neziskových organizací. Důležitá je také role škol a zaměstnavatelů.
Strategickou komunikaci chce vláda vést také vůči Evropské unii a dalším zahraničním partnerům s cílem informovat o České republice jako o jedné z hlavních cílových zemí ukrajinských uprchlíků nesoucí výrazné náklady související s jejich pobytem. Celkem má na komunikační strategii jít 200 milionů korun.
