Některé ze změn by mohly být zavedeny i do zákona o právu na informace o životním prostředí. Materiál nyní projedná Sněmovna.
Úřady a instituce by měly nově dostat možnost odmítnout poskytnutí informace v případě, kdy lze dovodit, že cílem žádosti je způsobit nepřiměřenou zátěž úřadu nebo nátlak na člověka, kterého se požadovaná informace týká. Nově by instituce mohly odmítnout poskytnutí informace i v případě, že by mohla znevýhodnit jednoho z účastníků soudního nebo obdobného řízení. Návrh zavádí také administrativní zjednodušení a prodloužení některých lhůt.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) před jednáním vlády řekl, že změny vycházejí z praxe při aplikování zákona. „Hlavní je zabránit šikanózním podáním, která zatěžují celý úřad. Jsou tu lidé, kteří jsou schopní středně velký úřad paralyzovat,“ uvedl. O novele diskutoval i s opozicí, ale některé její výhrady nezohlednil. „Jsou body, kde jsme nenalezli shodu. Přesto zákon posíláme do Sněmovny a jsme připraveni diskutovat na plénu a ve výborech,“ dodal.
Pokud bude někdo žádat mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací, bude moci povinný úřad podle novely chtít zálohu na úhradu nákladů vyhledávání. Ta má podle návrhu činit maximálně 60 procent z předpokládaných nákladů a je omezena horní hranicí 2000 korun. S tím v připomínkovém řízení nesouhlasily některé kraje. Kraj Vysočina například navrhoval zálohu úplně vypustit. Některé další kraje naopak navrhovaly zrušení horní hranice nebo její zvýšení na 5000 korun.
Vláda měla návrh projednat v létě, podle předkládací zprávy byl ale podroben dalším diskusím, mimo jiné ze strany neziskového sektoru, podle kterého byly některé navrhované změny pro žadatele příliš omezující. Předkladatelé proto ze zákona vypustili například část, podle které by mohl subjekt vyzvat žadatele, který žádá informace o platech, k doložení toho, zda a jakým způsobem žádost splňuje podmínky pro poskytnutí informace.
