Zda se bude vláda žádostí Romů zabývat, zatím není jasné. "Předpokládám, že zmocněnkyně pro lidská práva připraví zprávu na vládu," napsala iDNES.cz bez dalších podrobností vicepremiérka Karolína Peake. Podle Schwarzenberga to záleží především na premiérovi Petru Nečasovi.
Předseda vlády iDNES.cz vzkázal, že se s dopisem seznámí po návratu z návštěvy Vatikánu. Vláda však podle něj se zřízením nových ministerských postů nepočítá. "Naopak nelze v rámci připravovaného slučování a rušení státních agend vyloučit snížení jejich počtu. Problematika lidských práv přesahuje do několika resortů a pro jejich koordinaci plně postačuje dosavadní pozice vládního zmocněnce," uvedl Nečas.
Romy k zaslání dopisu přiměl případ z Břeclavi, kde je patnáctiletý chlapec křivě nařkl z útoku a s pomocí médií tím v jihomoravském městě vyvolal protiromské nálady (více o prohlášení romských sdružení čtěte zde).
Podle Schwarzenberga je rozhodující spíše konkrétní osobnost zodpovídající za lidská práva, než to, jakou má funkci. "Důležité je, aby měla opravdu silné postavení jak vůči premiérovi, tak vůči celé vládě. Nemusí to být nutně politik. Znám úředníky, kteří mají mnohem silnější postavení než leckterý politik," řekl iDNES.cz ministr zahraničí.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, pod kterou tato oblast na Úřadu vlády spadá, ale podle něj nemá dostatečnou razanci a podporu.
Ministr pro lidská práva zmizel z vlády v březnu 2010
Podle Šimůnkové není nejdůležitější, jestli má oblast lidských práv na starosti ministr, nebo zmocněnec. "Podstatné je, aby ta pozice měla silnou politickou podporu vlády při prosazování opatření a řešení této problematiky. Musím říct, že bych větší podporu od jednotlivých členů vlády uvítala," řekla iDNES.cz zmocněnkyně.
"Vláda by dle mého názoru měla současné vyhrocené a složité situaci v soužití majority a romské menšiny v České republice věnovat větší pozornost, především opatření na podporu vzdělávání romských dětí v běžných školách je nutné prosazovat daleko rychleji a důrazněji," dodala.
Schwarzenberg navzdory škrtům a úsporám navrhuje, aby oblast lidských práv měla na starosti samostatná instituce typu Nejvyššího kontrolního úřadu. "Její šéf by nebyl včleněný jako nějaký ocásek do Úřadu vládu, a tudíž by přímo nepodléhal politickým tlakům. Měl by mít alespoň stejné postavení jako šéf NKÚ," uvádí předseda TOP 09.
Post ministra pro lidská práva a národnostní menšiny zřídila v lednu 2009 druhá vláda Mirka Topolánka. Dva roky funkci zastávala Džamila Stehlíková, poté ji vystřídal Michael Kocáb. Ten zůstal i v úřednickém kabinetu Jana Fischera, v březnu 2010 ovšem rezignoval a pokračoval jen jako zmocněnec. Post ministra byl zrušen a vláda Petra Nečase jej už neobnovila.
V integraci malých Romů mohla vláda udělat víc, míní ministr
Představitelé romských sdružení vládě v dopise také vytýkají, že lidským právům nevěnuje dostatečnou pozornost. "Pro nápravu situace a zlepšení obrazu Romů v očích veřejnosti mnoho nedělá, což by odborník z pozice ministra dělat mohl," uvádí se ve čtvrtečním prohlášení.
Schwarzenberg s autory dopisu souhlasí, že pozice romské menšiny je složitá a že by vláda měla být aktivnější. "Především ve školství jsme opravdu mohli dělat více. Je potřeba, aby romské děti byly odmalička plně integrovány a aby mezi většinovými dětmi probíhala osvěta," uvedl předseda TOP 09.
Nečasova vláda čelila kritice, že lidským právům nevěnuje dostatečnou pozornost už v úvodu svého působení. Kabinet po Kocábově odvolání v září 2010 s obsazením funkce zmocněnce otálel až do února následujícího roku, kdy post obsadila právnička Šimůnková.
Během jejího působení se například podařilo schválit vládní Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 až 2015 (o dokumentu čtěte zde), ale na řadě míst se zvýšilo napětí mezi Romy a většinovou společností.
