Středeční jednání se protáhlo až do čtvrtečních sedmi hodin ráno, trvalo 22 hodin. Schůzi poslanci přerušili do čtvrteční 18. hodiny.
Při schůzi vystoupily dosud desítky opozičních poslanců ANO a SPD. Schillerová řekla, že na večerní pokračování jednání není žádný plán vystoupení. „Myslím, že jsme vystupovali a diskutovali přes 20 hodin a zeptali se na vše, co jsme chtěli. Ne vždy jsme dostali odpovědi,“ uvedla.
Schillerová očekává, že večer vystoupí premiér Fiala se závěrečnou řečí. „Uvidíme, jestli to vyvolá potřebu nějakých faktických poznámek. Ale žádný plán není. Osobně myslím, že bude ve velice krátké době přikročeno k hlasování,“ míní.
K vyslovení důvěry stačí hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců na rozdíl od hlasování o nedůvěře, pro niž musí navrhovatelé získat nejméně 101 hlasů. Poslanci hlasují v těchto případech po jménech v pořadí od vylosovaného člena dolní komory. I přes zdravotní absence vláda velmi pravděpodobně důvěru získá. Ve dvousetčlenné Sněmovně má většinu 108 hlasů.
Sto osmý hlas zajistí i poslanec STAN Jan Farský, který měl původně odletět na osm měsíců na stáž do USA.
Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy dávala opozice protahováním sněmovní schůze najevo, že půjde vládě tvrdě po krku.
Podle Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity v Brně má Česko silně improvizovanou parlamentní kulturu, což aktuální jednání potvrzuje.
Kromě snahy být vidět v televizním přenosu schůze existuje podle Mlejnka další důvod, proč opozice jednání protahovala. Ví totiž, že kabinet důvěru získá, ale protahováním vysílá signál o své potenciální síle. „Signál vládě i voličům, že půjde vládě tvrdě po krku. Čemuž slouží i otevření kauzy financování hnutí STAN,“ uvedl. Považuje to za součást boje o přízeň voličů.
Hlasování o důvěře vyvolává velkou veřejnou a mediální pozornost, pro opozici jde o ideální příležitost být vidět, míní Kopeček. „Cena za tuto performanci v podobě noční debaty či únavného protahování jednání tak z hlediska opozice dává smysl. Přerušení schůze a vložení bodu o financování STAN (bez ohledu na jen nepřímý vztah k otázce důvěry vládě) dává smysl právě a jen z hlediska přitažení co největší pozornosti,“ poznamenal.
Česko má podle něj Parlament projevů, což v Evropě není nic výjimečného. „Vedle toho má Česko tradičně silně improvizovanou parlamentní kulturu. To, jak toto jednání probíhá, to naprosto potvrzuje,“ dodal Kopeček.
