Zákon napadla například spisovatelka Lenka Procházková, která proti restitucím vystupuje již delší dobu. Stát podle ní církvím vrátil majetek, který nevlastnily, ale pouze spravovaly.
Bašný koncem minulého roku po obdržení několika podání pověřil analytický a legislativní odbor vrchního státního zastupitelství, aby se k nim vyjádřilo.
"Ani z vnějších podání, ani z vnitřní analýzy našeho úřadu nevyplynuly takové konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly možnost zahájení trestního řízení. Tedy nebyla a nejsou dána taková konkrétní podezření, že by došlo ke spáchání trestného činu. Je zřejmé, že ve věci se jedná o primární odpovědnost politickou," uvedl.
Bašný se také odvolal na červnové rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl senátorský návrh na zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (více o verdiktu soudu zde).
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vydal v červnu církvím první tři pozemky (více čtěte zde). Několik desítek dalších žádostí se nyní vyřizuje. Církve a náboženské společnosti mají čas na jejich podání do konce roku.
Podle zákona dostanou svůj někdejší majetek v hodnotě 75 miliard a během třiceti let finanční odškodnění 59 miliard. Zároveň bude 17 let probíhat přechodné období, během kterého se bude snižovat církvím příspěvek od státu. V roce 2030 by měly být církve zcela soběstačné.
