"Smlouva zavazuje Českou republiku i ostatní státy EU k tomu, že nebudou Iry v rámci Lisabonské smlouvy nutit k některým věcem, což má zprůchodnit Lisabonskou smlouvu v opakovaném referendu. Smlouvu má projednat zítra na zvláštní schůzi vláda," řekl iDNES.cz zdroj z ministerstva zahraničních věcí, který nechtěl být jmenován.
"Řeknu jen to, že zítra bude ve Sněmovně zasedat evropský výbor, jeden bod pro jednání je v režimu vlády, bude se týkat mandátu na evropskou radu," potvrdil iDNES.cz mluvčí vlády Roman Prorok.
Původně se přitom počítalo s tím, že záruky pro Iry se začlení jako přílepek do přístupové smlouvy s Chorvatskem. Státy sedmadvacítky je měly schválit spolu s přijetím Chorvatska, aby bylo jisté, že se žádná země nepostaví proti. Do irského referenda, které se má konat do konce listopadu, se ale nic podobného nestihne.
České předsednictví chce proto záruky zajistit smlouvou, kterou Irsko uzavře s každou ze zbývajících šestadvaceti zemí Unie. Návrh smlouvy vypracovala ještě Topolánkova vláda a schválně ji pojala jako smlouvu vládní, aby bylo možné obejít parlament i prezidenta, tvrdí zdroj iDNES.cz. Zítra ji má vláda odhlasovat jako jediný bod programu své mimořádné schůze.
Text jsme dostali na poslední chvíli, brání se Füle
Kabinet se hájí tím, že se nejedná o běžnou mezinárodní smlouvu, ale závazek EU. Dokud ale Lisabonská smlouva neplatí, nemůže se Unie k takovým slibům zavázat.
Právě proto se Brusel vydal cestou šestadvaceti mezinárodních smluv. Mezinárodní smlouva ale v českých poměrech souhlas prezidenta a parlamentu potřebuje.
"Nebudu to komentovat, dokud to vláda regulérně neprojedná," odmítl výhrady mluvčí vlády.
Brání se i ministerstvo pro evropské záležitosti. "Rozhodnutí hlav států a předsedů vlád členských států EU o tzv. irských zárukách ve vztahu k Lisabonské smlouvě není podle právní analýzy vlády prezidentskou smlouvou ve smyslu Ústavy ČR. Nepodléhá proto schválení Parlamentem ČR a následně ratifikaci prezidentem republiky," tlumočila iDNES.cz postoj ministra Štefana Füle jeho mluvčí Michaela Jelínková.
Rozhodnutí prý nic nemění na stávající Lisabonské smlouvě a ani v jiných zemích není schvalováno parlamentem. "Vláda vyhodnotila toto rozhodnutí jako mezinárodní smlouvu vládní povahy, jejíž sjednávání, schvalování a přijetí bylo prezidentem přeneseno na vládu," doplnila.
Vláda podle ní také jedná o smlouvě na poslední chvíli proto, že irská strana předložila části textu až v tomto týdnu.
S právními zárukami pro Iry souhlasila Rada EU už na prosincovém zasedání, praktické provedení přenechala českému předsednictví. To má úkol splnit do konce června, kdy vedení Unie předá Švédům.
České předsednictví proto s Iry iniciovalo vytvoření společného koordinačního týmu. Irové kromě Čechů jednali i s těmi zeměmi, kterým se záruky příliš nezamlouvaly.
Ani nyní není nad textem unijních slibů Irům mezi členskými státy shoda. Některé se totiž obávají, aby irské záruky neotevřely problém pro některou další zemi, či dokonce nové kolo ratifikací před dokončením ratifikace samotné Lisabonské smlouvy, píše se v materiálu, který dostali k dispozici členové sněmovního výboru pro věci EU.
Jaké jsou záruky pro IrskoVýměnou za to, že Irové přistoupí k opětovnému referendu, ostrovní stát po Unii požaduje následující záruky: - zachování pravidla jednoho komisaře z každého členského státu (dnešní pravidlo má podle Lisabonské smlouvy platit až do 1. listopadu 2014, Irové chtějí vlastního komisaře i po tomto datu). Tato dohoda se týká všech členských států, nejen Irska. - zachování současného stavu, pokud jde o pravomoci Unie v oblasti zdanění (týká se všech členských států, nejen Irska) - nedotknutelnost bezpečnostní i obranné politiky členských států a zachování tradiční irské politiky neutrality - přednost ustanovení irské ústavy týkající se práva na život, vzdělání a rodiny zdroj: PSP ČR |
