Ženě už dříve vyplatilo ministerstvo spravedlnosti 600 000 korun, Ústavní soud ale následně vzkázal, že odškodné by v tomto případě mělo být vyšší zejména kvůli tomu, že čelila reálné hrozbě vysokého nepodmíněného trestu a trestní soud jí napoprvé uložil 8,5 roku vězení.
Pražský městský soud jí ve čtvrtek pravomocně přiznal 900 000 korun.„Neshledali jsme, že by žalobkyni (Vitáskové) vznikla nějaká zásadní újma v pracovní sféře,“ konstatovala předsedkyně odvolacího senátu Ivana Kotrčová.
Stát musí zaplatit exšéfovi ŘSD milionové odškodné v kauze dětské pornografie |
Při stanovení výše odškodného vyšla z případu bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, které stát za nezákonné stíhání v kauze letounů CASA vyplatil 1,6 milionu korun. Vitásková k čtvrtečnímu jednání nedorazila.
„Spokojen být nemohu, protože naše představa a nárok, který jsme uplatňovali, byla řádově vyšší,“ řekl novinářům právník Vitáskové Miroslav Kalous. Požadovaná částka 48,5 milionu korun podle něj odpovídá dopadům, jaké stíhání mělo na život jeho klientky.
Nechtěl komentovat, zda se Vitásková znovu obrátí dovoláním na Nejvyšší soud. Ta už dříve řekla, že měla život vybudovaný na úspěších v zaměstnání a na odborných znalostech, jež následně nemohla uplatnit.
Soud zjistil pochybení, exkancléře Mynáře však žaloby za dotační podvod zprostil |
Zmínila například, že kvůli stíhání přišla o slíbenou funkci poradkyně prezidenta Miloše Zemana nebo že neuspěla v senátních volbách. Poukazovala také na zdravotní dopady a rodinné komplikace.
Po zásahu Ústavního soudu znovu rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 2, který stanovil výši dalšího odškodného na 1,4 milionu Kč. Tuto částku odvolací soud ve čtvrtek o půl milionu ponížil, a částečně tak vyhověl Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
„Toto odškodnění je, řekl bych, na poměry českého odškodňování vysoké. Stát nemá jinou možnost než zaplatit, když přijde pravomocný rozsudek. Takže zaplatí,“ uvedl Miloš Borovička z ÚZSVM.
Za vláčení soudy dává stát jen drobné. Nespravedlivě stíhaní chtějí víc |
Vitásková byla předsedkyní Energetického regulačního úřadu v letech 2011 až 2017. Obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku čelila v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun.
Elektrárny obdržely licenci před koncem roku 2010, i když nebyly dokončené, a získaly díky tomu nárok na výhodnější výkupní ceny. Zatímco pro Vitáskovou kauza skončila zprošťujícím rozsudkem, další obžalovaní si vyslechli nepodmíněné tresty.
Vitásková své obvinění označovala za vykonstruované, vydání sporných licencí podle ní připustil její předchůdce v čele úřadu. Podle verdiktu jí musí stát uhradit ještě dalších 125 000 korun, a to za náklady, které vynaložila na odškodňovací soudní řízení.
