Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Rád bych doufal, že omikron bude variantou, po které bychom mohli covid-19 skutečně považovat za ne příliš závažnou chřipku. Ale nikdy si nebudeme úplně jistí,“ tvrdí virolog.
O omikronu se podle Černého objevuje ve veřejném prostoru veliké množství informací, například i to, že je méně nebezpečný než předchozí varianty a že se stále více podobá sezonní chřipce. „Ale co to ve skutečnosti znamená?“ ptá se virolog. „Každý rok zaznamenáváme několik set úmrtí na chřipku. Jako o méně nebezpečném onemocnění má tedy v případě koronaviru smysl hovořit pouze v tom případě, že dosáhneme srovnatelných čísel s chřipkou.“
Omikronová vlna skončí v polovině února
A to se ani v případě omikronu podle Černého zatím nestalo, případně k tomu není dostatek relevantních dat a je třeba počkat až do chvíle, kdy v Česku překonáme současnou vlnu této nakažlivější varianty.
Už teď je podle informací z Velké Británie možné určit, jak se bude současná vlna v Česku vyvíjet. „Ve Spojeném království přišla omikronová vlna týden před Vánocemi a kulminovala kolem 7. ledna,“ uvádí Černý.
„Z toho se dá určit, že samotná vlna trvala v Británii zhruba tři týdny, byla poměrně vysoká, nakazilo se poměrně velké množství lidí. Každé tři dny se počet nakažených lidí zdvojnásobil. A tento vzorec se dá aplikovat i na Českou republiku,“ myslí si virolog.
Podle něj se tak dá předpovědět, že zhruba v polovině února by mohla Česká republika omikronovou vlnu překonat. Černý ale upozorňuje na to, že v tomto odhadu mohou nastat odchylky, protože v Británii bylo naočkováno větší množství lidí než v ČR, což může prognózu zkreslovat.
Tři scénáře dalšího vývoje
Nastupující vlna bude podle virologa velmi silná, ale nemusí to znamenat tragédii. „Bude hodně nově nakažených lidí. Ale z dat, která máme z USA a Velké Británie, vyplývá, že se to snad nepromítne do obsazenosti nemocnic, tedy neměli bychom opět lámat rekordy v počtu hospitalizovaných pacientů.“
Černý scénář, kdy bude v nemocnicích přes osm tisíc pacientů, by se podle Černého naplnit neměl. Ale to, že by mohlo přibývat 50 tisíc nově nakažených denně, je reálné. „Ale stále hovořím v podmiňovacím způsobu. Je to pořád jen odhad, není to stoprocentně jisté. Pozor bychom si měli dávat stále.“
Podle něj momentálně existují tři scénáře dalšího vývoje. „Nejoptimističtějším scénářem je to, že díky omikronu získáme víceméně všichni nějakou imunitu, že se, lidově řečeno, promoříme. Virus s námi zůstane, bude se lehce měnit, ale díky této imunitě nebude průběh tohoto onemocnění tak závažný.“
Druhou možností je podle Černého varianta, že covid-19 bude způsobovat sezónní virózy, jak je dosud známe třeba v případě chřipky. „Že tedy pravděpodobně naše získaná imunita proti SARS CoV-2 nebude příliš dlouhodobá. Viry totiž vyvolávají rozdílně dlouhou imunologickou paměť a ta je u sezónních koronavirů poměrně krátká.“
„To je důvod, proč můžeme mít klasickou rýmu velmi často.“ V tomto případě by se podle Černého mohly podobné vlny, jako v případě omikronu, vracet i v budoucnu, i když zřejmě průběh samotného onemocnění nebude mít tragické následky, přestože může být stále vážný.
„A pak je tu nejhorší varianta, nejčernější scénář,“ upozorňuje Černý. „Může se nám tady objevit nějaká nová varianta, která bude ještě infekčnější a bude stejně virulentní nebo nedejbože virulentnější než omikron, tedy bude mít vážnější průběh. A to by byl velký průšvih, vrátil by se scénář s přeplněnými nemocnicemi.“
Nikdo se nechce každého půl roku očkovat
Nejpravděpodobnější je podle virologa z ČZU kombinace první a druhé varianty. Jiří Černý zároveň předpokládá, že vzhledem k variantě omikron, promořenosti i kvůli negativním náladám ve společnosti bude stále problematičtější motivovat lidi k očkování posilujícími dávkami.
„Vakcíny byly úžasné v tom, jak byly rychle vyvinuty a jak moc nám pomohly zvládat situaci během prvních dvou let. Ale to, abychom se všichni chodili přeočkovávat každý půlrok, není žádoucí, ne snad z biologického hlediska, ale z hlediska technického i psychologického. Nikdo z nás se nechce každý půlrok obtěžovat s tím, že si bude muset zajít k lékaři pro vakcínu,“ myslí si Černý.
„Navíc naši lékaři mají plno jiné důležité práce, než aby píchali každý rok 20 milionů dávek vakcín. Takže pokud se z koronaviru skutečně nestane klasická sezonní chřipka, musíme vyvinout vakcínu, která bude účinná dlouhodobě. A když říkám dlouhodobě, tak myslím minimálně na rok a optimálně na pět až deset let,“ říká Černý.
Labužník z Wu-chanu
Virolog se v Rozstřelu vyjádřil i k tomu, zda se pokročilo v hledání primárního zdroje koronaviru. Zda se potvrdily spekulace o tom, že tento virus skutečně „utekl“ Číňanům ve Wu-chanu z laboratoře, nebo zda se na člověka přenesl ze zvířat ve volné přírodě.
„V tomto nám chybí hmatatelné důkazy. Ve Wu-chanu je skutečně biologický institut, který s koronaviry pracuje. Ale to je pouze nepřímý důkaz, protože zatím se nepodařilo dokázat, že by místní vědci pracovali přímo s typem koronaviru SARS CoV-2 nebo že by ho nějakým způsobem modifikovali,“ argumentuje virolog.
„Co se ale naopak prokázat podařilo, je to, že příbuzné kmeny SARS CoV-2 běžně cirkulují v populacích vrápenců, což jsou netopýři, který žijí v jihovýchodní Asii. A u vrápenců v Laosu byly nalezeny opravdu velmi blízce příbuzné kmeny. Ale Laos je od Wu-chanu značně vzdálený. Takže je otázkou, jakým způsobem se do Wu-chanu tyto koronaviry dostaly.“
Podle Jiřího Černého je tak skutečně možné, že si nějaký wuchanský labužník mohl koupit na lokálním čínském trhu nakaženého vrápence z Laosu, a přitom tím mohl nevědomky způsobit pandemickou katastrofu.
