Je bezesporu povzbuzující, kolik politiků v posledních dnech kvůli této pozapomenuté kategorii vytáhlo do boje.
Radost však trochu kazí skutečnost, že nebojují na obranu principu, nýbrž jednoho konkrétního zatčeného. Tím je dvojnásobně obviněný Vladimír Železný.
Nepřekvapuje, že první housle v této kampani hraje bývalý komunistický prokurátor, který poslal do vězení řadu nevinných lidí, z nichž někteří zaplatili životem. Jde nakonec o obhájce obviněného Železného.
Překvapuje však, že jeho argumenty přebírá předseda stálé komise pro sdělovací prostředky parlamentu Ivan Langer, který se stává nejagilnějším obráncem obviněného.
Přitom nemusíme být investigativními žurnalisty, abychom zjistili, že argumentace je nepravdivá a zamlčuje řadu rozhodnutí. Stačí nahlédnout do veřejně dostupných dokumentů.
Prvním je konečný nález stockholmské arbitráže, který konstatuje, že jednání Vladimíra Železného by se ve fungujícím soudním systému stalo nepochybně předmětem trestního stíhání. Druhým je nesouhlasné stanovisko bývalého arbitra Hádla, které tvrdí, že veškerá škoda CME vznikla jednáním Vladimíra Železného.
Ale i v případě, že z jakéhokoli důvodu odmítáme cizácké soudy, existují dvě nepochybná domácí rozhodnutí, proč na Vladimíra Železného nelze pohlížet jako na nevinného. Nejprve je zde výkon rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1, týkající se plnění rozhodnutí amsterdamské arbitráže, na jehož základě byl zajištěn majetek Vladimíra Železného.
Druhým podstatným rozhodnutím je zajišťovací příkaz přibližně na 54 milionů korun vydaný finančním úřadem, na jehož základě byl zkonfiskován Železného podíl v CET 21. Důvod je prostý, Vladimír Železný neplatil daně. Tolik fakta.
Taktní mlčení o těchto rozhodnutích pak slouží nejvyššímu poslaneckému dohlížiteli nad sdělovacími prostředky k útokům na vyšetřovatele a jeho nadřízeného. Chce důkazy, jinak prý mají odejít. Sám však sáhl k zásadním obviněním, aniž se obtěžoval jakékoli důkazy přinést.
Jedním z údajných prohřešků je přiznání šéfa vyšetřovatelů, že na ně existují různé tlaky. Mohu potvrdit, že tlaky skutečně existují. Přesvědčil jsem se o tom, když mi v den, kdy obviněný Železný seděl v cele předběžného zadržení, přišel e-mail od jakéhosi Petra Perzistora, varující, že "pokud se Železnému něco stane, dopadne to s tebou blbě".
Ale nejpřesvědčivější důkaz o skutečných politických tlacích na vyšetřování podal sám Ivan Langer. Jeho počínání jednoznačně dokazuje, že existuje politický tlak, aby obviněný Železný stíhán nebyl. Pokud někdo pochyboval o propojení Vladimíra Železného s některými politiky, jasnější důkaz dostat nemohl.
Ivan Langer názorně předvádí, že tak, jako je úspěch Vladimíra Železného i jeho úspěchem, je naopak jeho neúspěch i jeho neúspěchem. Nakonec nezbývá než dát skutečně za pravdu Jaroslavu Haškovi.
Kdyby byl Vladimír Železný opravdu nevinný, nikdo by mu ani neobstavoval majetek, ani nekonfiskoval podíl ve společnosti držící licenci. I poslanec zabývající se sdělovacími prostředky by měl číst noviny.
