Ročně u nás zemře na kouření cigaret minimálně 15 až 20 tisíc lidí (to je téměř pětina celkové úmrtnosti), náklady jsou přes 100 miliard korun, většina na léčbu nemocí spojených s kouřením. A náklady na tuto léčbu dosahují pětiny nákladů na české zdravotnictví. Kouření je prostě zabiják české populace a odčerpává zdravotnické zdroje. Kouří asi 20 procent české populace a výskyt kouření neklesá uspokojivým tempem.
Není to nikotin, ale dehet ze spalovaného tabáku (cigaretového kouře), který je příčinou vysoké nemocnosti a úmrtnosti: na nikotinu jsou lidé závislí, ale umírají kvůli dehtu z cigaretového kouře. Nikotin je kromě toho, že způsobuje závislost, poměrně neškodná látka. Je mnohem méně toxický, než se obecně soudí, a není karcinogenní, jak se někdy mylně uvádí.
Alternativní výrobky jsou z hlediska obsahu škodlivin desetkrát až stokrát méně škodlivé než klasické cigarety. Elektronické cigarety přibližně stokrát. To je propastný rozdíl z hlediska veřejného zdravotnictví. Pokud snížíte vystavení nějakému riziku nebo výskyt nějaké nemoci řádově stokrát, rovná se to vlastně zázračné intervenci.
Stát chce zlikvidovat vaping. Lidé se vrátí k cigaretám, varují adiktologové |
Pokud by všichni kuřáci přešli na alternativy, umíralo by v Česku v řádu deseti až třiceti let ročně ne 15 tisíc, ale jen asi 300 (!) lidí „na nikotin“. Alternativy mají prostě obrovský „veřejnozdravotní“ a ekonomický potenciál. Je to srovnatelné s výskytem infekcí před érou antibiotik a v éře antibiotik, před érou vakcín a v éře vakcín. Bránit alternativním výrobkům je podobné jako bránit antibiotikům nebo vakcínám s argumentací, že lidé by se měli s infekcemi vypořádat přirozenou imunitou.
Alternativní výrobky jsou náhradou kouření – lidé na ně mohou přejít z kouření cigaret a vědecké důkazy stále více ukazují, že jsou účinné při odvykání kouření. K tomu ale musí být splněny tři podmínky:
1. Alternativy musí být účinným biologickým substitutem, tj. musí dodat nikotin v dostatečném množství.
2. Alternativy musí být také atraktivnější než cigarety – a proto například omezování příchutí v alternativách je kontroverzní krok.
3. Alternativy musí být ekonomickým substitutem, tj. musí být znatelně levnější než cigarety.
Chiméra o světě bez nikotinu
A teď, proč jsou alternativy tak kontroverzní. Jejich užívání roste i mezi dětmi a dospívajícími. Tento nárůst přímo souvisí s poklesem kouření mezi dětmi a dospívajícími, tedy adolescenti kouří méně, protože více užívají alternativy. To je pozitivní výsledek. Mimo jiné ukazuje, že díky užívání alternativ se nezvyšuje výskyt kouření, ale naopak. Na druhou stranu je prokázáno, že některé vlastnosti alternativ zvyšují atraktivitu u dětí a mládeže a mohou vést ke stimulaci jejich užívání: patří tam marketing a balení cílená na děti (barevnost, obrázky...) a příchutě (a jejich propagace).
Proto je potřeba přísně dodržovat a kontrolovat zákaz prodeje alternativ nezletilým a bylo by dobré zvážit zejména následující opatření:
1. Omezení prodeje tabákových a nikotinových výrobků jen na specializované prodejny a speciální místa tak, aby se snížila dostupnost pro děti a mládež.
2. Regulace balení tak, aby nemohla být atraktivní pro děti a mladistvé, například ve formě jednotného balení. Ale především u cigaret, u těch bychom měli začít.
3. Jako poslední je omezení příchutí – a pokud, tak jen u některých typů elektronických cigaret.
Konec příchutí e-cigaret stát připraví o miliardy. Podle odborníků je to zbytečné |
Pak jsou zde zájmové skupiny včetně části odborné veřejnosti, které prosazují myšlenku světa bez nikotinu. To je chiméra a v extrémní formě nebezpečná ideologie, jež vede k prohibici i k nadměrnému trestání lidí a absurdnímu režimu, známému u „nelegálních“ drog. Tato ideologie neuznává ani alternativy, roli a princip „harm reduction“ (minimalizace škod souvisejících s užíváním psychoaktivních látek) v oblasti tabáku a nikotinu, a staví alternativy na úroveň klasických cigaret a spalovaného tabáku. Součástí této ideologie je i vytváření morální paniky kolem dětí a mládeže. Tyto tendence považuji za nevědecké, tendenční, popírající principy veřejného zdravotnictví.
A závěr: kouření v Česku se nedaří uspokojivě snižovat. Způsobuje u nás asi 15 tisíc úmrtí ročně. Alternativy (včetně elektronických cigaret) mají potenciál toto zdravotní a ekonomické břemeno výrazně snížit. Omezovat jejich dostupnost a atraktivitu je kontraproduktivní, protože to snižuje motivaci kuřáků přejít od klasických cigaret k alternativním formám užívání nikotinu. Ochranu dětí a mládeže před cigaretami a nikotinem je potřeba realizovat primárně opatřeními, která dostupnost a atraktivitu alternativ pro kuřáky kriticky nesníží pod úroveň klasických cigaret.
