Lékaři během zákroku zavedou skrz tepnu nebo žílu v třísle katétr do srdce, kde se elektrodou umístěnou na jeho konci zničí místo srdeční stěny, které fibrilaci způsobuje.
„Při tomto výkonu se mnoho let používaly především tepelné metody, tedy mražení čili kryoablace nebo vysokofrekvenční napětí, které zničilo tkáň ohřevem,“ vysvětlil přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiologie IKEM Josef Kautzer.
V posledních letech obě metody podle něj vytlačilo použití takzvaného pulzního pole. „Používají se při ní ultrakrátké pulzy stejnosměrného proudu o energii několika kilovoltů, které poškodí buněčnou membránu srdečních buněk,“ doplnil. Zákrok podle něj trvá jen několik vteřin.
Nápor na specialisty. Praktici nově odhalují nemoci srdce a ledvin při prevenci |
Čeští kardiologové patří podle IKEM v počtu provedených ablací ke světové špičce, celkově jsou v Evropě na pátém místě v počtu výkonů na obyvatele. Pulzní pole používají ve srovnání s dalšími evropskými kolegy nejčastěji.
V IKEM k navýšení počtu výkonů pomohl podle ředitelky Heleny Rögnerové i přesun do nové budovy. V polovině roku se otevřel třetí zákrokový sál. Nejčastěji tamní lékaři pomáhali pacientům s fibrilací síní a komorovými tachykardiemi.
Srdečními arytmiemi trpí podle odborníků asi tři procenta populace, nejčastější poruchou srdečního rytmu je fibrilace síní. Pacienti si stěžují na bušení srdce a nepravidelný rychlý tep, často se projevuje také sníženou výkonností při tělesné námaze, zadýcháváním se nebo nadměrným pocením.
Průlom v transplantacích. Používáme i „mrtvá“ srdce, dárců přibude, říká lékař |
Spolu se stárnutím populace fibrilací síní přibývá, v roce 2030 jich bude podle dřívějších odhadů trpět více než pět lidí ze sta. Asi 80 procent pacientů je starších 65 let. Ve věku nad 69 let se s ní pojí asi pětiprocentní riziko úmrtí.
Smrt nezpůsobí většinou přímo fibrilace, kromě možné cévní mozkové příhody způsobuje nebo zhoršuje také srdeční selhání, tedy oslabení funkce srdce.
