Průzkum v Horním JiřetíněV úterý byl také zveřejněn průzkum agentury STEM zadaný skupinou Severní energetická, který se zaměřil přímo na postoje obyvatel Horního Jiřetína, tedy obce, které by při prolomení limitů hrozilo zbourání. Agentura vedla rozhovory s 538 místními obyvateli. Za zásadní odpůrce těžby se označilo 57 procent z nich. Zároveň však 76 procent lidí uvedlo, že by se dokázalo se stěhováním vyrovnat. "Nejhorší je nejistota. Na tom se shodne téměř 70 procent obyvatel," komentuje výsledky ředitel agentury STEM Jan Hartl. Téměř polovina lidí uvádí, že je třeba co nejdříve zahájit debatu o podmínkách výkupu a přestěhování. Naopak třetina se nechce přestěhovat v žádném případě. |
Výzkum zadaný organizací Greenpeace probíhal letos v únoru a agentura Ipsos v rámci něho zjišťovala názory jednoho tisíce respondentů vybraných metodou kvótního výběru, snažila se tedy zohlednit sociální složení společnosti.
S úplným zrušením ekologických limitů souhlasí pouze šest procent lidí, naopak 66 procent by limity zachovalo alespoň v místech, kde chrání obce.
Podobné výskledky zjistili výzkumníci i při zkoumání názoru veřejnosti na případné obnovení vyvlastňovacích paragrafů v horním zákoně. Neomezenou možnost vyvlastňovat by státu umožnilo pouze šest procent Čechů, naopak 52 procent je zcela proti vyvlastňování a 28 procent lidí by s ním souhlasilo pouze v případě nezastavěných pozemků.
Názory občanů z celé republiky tak jsou velmi podobné postojům obyvatel Ústeckého kraje, kterého by se případné prolomení limitů, bourání a vyvlastňování bezprostředně týkalo. V souvislosti s nástupem nového ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) ekologové nechali provést analogický průzkum přímo v Ústeckém kraji, kde se proti bourání obcí vyslovilo 70 procent lidí.
Jan Mládek by při rozhodování o prolomení limitů uvažoval o vypsání krajského referenda. Výsledky průzkumu tak naznačují, jak by případné referendum na Ústecku mohlo dopadnout.
Bourání i vyvlastňování odmítají voliči všech stran
Sociologové zjistili, že názory na těžbu na politické orientaci příliš nezávisí. Mezi příznivci prolomení limitů jen mírně převažují voliči TOP 09. Roli nehraje ani zaměstnání, vzdělání dotazovaných či to, zda bydlí v rodinném domě, nebo v bytě.
"Možná trochu překvapivě tyto názory sdílí většina voličů ČSSD a KSČM. Pouze u TOP 09 a STAN jsme zaznamenali větší míru souhlasu s bouráním obcí kvůli těžbě," řekl Arnošt Janeček z agentury Ipsos.
Podle Jana Rovenského ze společnosti Greenpeace právě sociální demokracie a komunisté k případnému prolomení limitů přistupují nejvstřícněji. "Politici tak vlastně prosazují věci, které jejich voliči odmítají," pozastavuje se Rovenský. "Doufáme, že ti, kteří prolomení zastávají, by kvůli názoru svých voličů mohli začít měnit postoje," dodává.
Výzkum dále ukázal, že postoj lidí k otázkám ohledně prolomení limitů se v čase příliš nemění. Například v roce 2007 si podle výzkumu agentury CVVM zachování ekologických limitů přálo také 66 procent lidí.
Ve vládě není žádný horlivý zastánce prolomení limitů
Otázka možného prolomení těžebních limitů, vyvlastňování pozemků a bourání obcí visí ve vzduchu už řadu let. Není však jisté, zda bude v nejbližší době vůbec na pořadu dne.
Narozdíl od minulého úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka totiž v současné vládní koalici není žádný ministr, který by prolomení limitů přímo prosazoval. Dokonce i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) uvedl, že si prolomení limitů dokáže představit pouze v místech, kde by se nedotklo žádných sídel. Bourání obcí, jako například Horní Jiřetín by však nepodpořil (rozhovor s Mládkem čtěte zde).
Těžební limityLimity jsou hranice mezi dobývacím prostorem a okolím, ve kterém jsou zásoby uhlí odepsané. V roce 1991 je vytyčilo usnesení vlády na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala pro uhelné lomy Bílina, ČSA a Nástup - Tušimice. Vláda se tím chtěla zaručit obcím v okolí, že se mohou nerušeně rozvíjet, a zamezit drancování krajiny z dob komunismu. Těžaři, horníci a někteří politici se dlouhodobě snaží limity zrušit, aby těžba mohla pokračovat i za tyto hranice. Pokud by se to stalo, těžba by na Mostecku pohltila obce Jiřetín, Černice a přiblížila by se na několik stovek metrů k Litvínovu. |
Spíše proti prolomení limitů je také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a podobně se vyjadřuje i ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Zachování ekologických limitů pro těžbu uhlí se přesto nedostalo do programového prohlášení vlády. Důvodem je údajně nejednoznačný postoj vůči limitům uvnitř ČSSD.
Rovenský se domnívá, že v sociální demokracii se v této otázce paralelně vyskytují dva protichůdné názory. "Liberální křídlo ČSSD kolem stávajícího premiéra Bohuslava Sobotky se k plánům těžebních společností staví velmi zdrženlivě, zatímco naopak severočeští sociální demokraté a křídlo kolem Michala Haška, které má blíž k prezidentu Zemanovi, má tendence intenzivně vycházet vstříc těžebním společnostem," domnívá se Rovenský. Ekologové tak věří, že pokud u moci zůstane v následujících čtyřech letech současná vláda, k prolomení limitů nedojde.
Nicméně prolomení limitů pro těžbu uhlí v Ústeckém kraji má i hlasité zastánce zejména mezi hornickými odbory a těžebními společnostmi. Argumentují zejména ekonomickým přínosem regionu a pracovními místy, které by obnovení těžby v kraji z vysokou nezaměstnaností přineslo.
Obnovení těžby prosazuje i hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a v neposlední řadě také prezident Miloš Zeman (o postoji prezidenta čtěte zde).
