Podle Rakušana vláda lhala s tím, že bude jen měnit způsob financování. „Nejenže berou veřejnoprávním médiím nezávislost na politicích, ale ještě jim drasticky sahají na rozpočty. Komu se hodí slabá média veřejné služby? Těm, kdo se bojí veřejné kontroly,“ uvedl. Svolal druhé kolo jednání zástupců parlamentních stran s řediteli veřejnoprávních institucí.
Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel pro iDNES.cz uvedl, že jde o likvidaci médií veřejné služby v přímém přenosu. „Naučili se to u Orbána s Ficem. Nejdřív České televizi a Českému rozhlasu vezmou více než miliardu korun, pak budou mluvit o rušených pořadech a omezení vysílání a vydávat to za důkaz jejich nefunkčnosti. To je starý a osvědčený politický postup: nejdřív instituci vyhladovět, pak je dorazit,“ řekl.
Vláda kývla na konec poplatků ČT a Českému rozhlasu, chce jim dát méně peněz |
Podle předsedy ODS Martina Kupky uvedl premiér Andrej Babiš v život slovenské mafiánské praktiky. „Zestátnění veřejnoprávních médií se rozjelo, vláda se bojí kritické práce novinářů, kteří rozkrývají Babišovo sosání dotací pro Agrofert nebo třeba sociální byty pro členy jeho vlády. Hanba,“ sdělil.
„Nikdo z občanských demokratů nebude hlasovat pro ochočení veřejnoprávních médií ze strany vlády, až bude jakákoliv,“ řekl Kupka, podle kterého jde o návrat do socialismu a Babiš s Klempířem podle něj předvádějí, co se v té době naučili od svých řídících orgánů.
„Pohádky o zlých médiích i další kroky“
„Na vládě dneska zase vykládaly pohádky. O zlých médiích, která musí nebozí lidé platit, a o chrabré vládě, která je před tím zachrání.
Jenže je to úplná blbost. Lidé ČT a ČRo platit nepřestanou — jen je místo poplatků zaplatí přes daně,“ reagoval pro iDNES.cz předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Hřib také dodal, že pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová se obrací na Evropskou komisi i Benátskou komisi při Radě Evropy. „Musí vědět, k jakému útoku na média se tu vláda chystá,“ dodal.
Podle jeho spolustraníka Ivana Bartoše veřejnoprávní média mají hlídat politiky. Překopat financování ČT a ČRo bez řádné debaty a připomínek je podle něj nebezpečný krok. „A výmluva, že už se to přece ‚někdy připomínkovalo‘, je jen fíkový list. Všichni víme, že tady jde o politickou kontrolu. Tyto kroky vlády jsou jen dalším důkazem. Nikdy jim nešlo o nic jiného než ČT a ČRo vyhladovět a pak nad nimi převzít kontrolu,“ napsal pro iDNES.cz.
ČT a rozhlas: z poplatků, nebo z daní? To je přece jedno. Ne tak úplně! |
„Dnešní rozhodnutí vlády je jasné: osekat příjmy České televize a Českého rozhlasu a zrušit jejich nezávislé financování. Evidentně slovenská cesta na obzoru. A že by tedy Babišova vláda taky mohla hospodařit s penězi roku 2024?,“ napsal bývalý ministr kultury Baxa na síť X.
Převedení financování veřejnoprávních médiích přímo pod státní rozpočet odmítl i předseda Výboru pro mediální záležitosti František Talíř (KDU-ČSL) Takový krok by podle něj oslabil nezávislost veřejnoprávních médií a otevřel prostor pro politický tlak.
„Vládní sliby nepovažujeme za dostatečnou garanci. Zkušenost ze Slovenska ukazuje, že po zrušení poplatků může velmi rychle přijít zásadní omezení financování. Jsme připraveni využít všechny dostupné možnosti, abychom tomuto kroku zabránili,“ řekl Talíř.
Lidovci podle jejich předsedy moravskoslezského hejtmana Jana Grolicha udělá vše, aby změna financování neprošla. „Chtějí média závislá na rozpočtu vlády. Dobrý lídr se kritiky nebojí,“ napsal pro iDNES.cz.
Česká televize má dostat příští rok z rozpočtu 5,74 miliardy korun, letos přitom televize počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun. Český rozhlas má podle Klempíře dostat 2,065 miliardy korun, letos má přitom získat z poplatků 2,48 miliardy.
Nyní domácnosti platí České televizi 150 korun měsíčně a Českému rozhlasu 55 korun. Od loňského května se povinnost vztahuje i na domácnosti, které nevlastní televizor ani rádio, ale mají chytrý telefon, počítač nebo tablet umožňující sledování či poslech vysílání.
Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu kvůli chystané změně financování obou médií vyhlásili 24hodinovou stávku.
