Osmapadesát procent. Takový podíl lidí na začátku roku, mezi březnem a květnem, deklaroval svou podporu kroků vlády, kterými kabinet podporuje Ukrajinu. O několik měsíců později, mezi zářím a listopadem, jich už je jen dvaačtyřicet procent. Vyloženě proti je dvaapadesát procent lidí oproti jarním pětatřiceti procentům. Taková čísla alespoň vzešla z dotazování Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které spadá pod Akademii věd.
A podobně to vypadá i při pohledu na podporu vládě. „Oproti jaru, kdy se pohybovala na 35 procentech, poklesla, ale to nastalo ještě v průběhu první poloviny roku 2022. Od léta se prakticky nepohnula a je na 28 procentech,“ popsal sociolog a analytik CVVM Jan Červenka.
Fiala v ostřelovaném Kyjevě podpořil směřování Ukrajiny do EU i NATO |
Spíše než podpora Ukrajiny však podle něj bude na vině ekonomická situace. Pomoc napadené zemi jen utvrzuje názor těch, kteří již předtím vnímali kabinet spíše negativně.
„Osobně bych si tipl, že hlavně u negativních postojů k vládě hrají klíčovou roli jiné otázky, zejména ty spojené s vysokou inflací, cenami energií, chystanými opatřeními v oblasti sociální politiky a daní a podobně. Ukrajina tady může hrát jen sekundární roli v tom smyslu, že si kritikové řeknou, že na vyplácení rodičovské peníze nejsou, ale na výlety premiéra a ministrů do Kyjeva ano,“ vysvětlil Červenka.
Deprese a chudnutí
Nižší podpora vlády a pomoci Ukrajině jsou ale jen některé z aspektů, které ukazují, jak poslední „válečný“ rok zahýbal se situací českých domácností. Jak upozorňuje sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research, došlo třeba ke zhoršení psychického stavu části lidí.
„Obavy má většina lidí – i když každý z něčeho jiného – z inflace, eskalace války či ztráty práce. Někdy mohou přerůst do vážnějších duševních obtíží. Z dotazníku, v němž jsme zjišťovali symptomy úzkosti a deprese, vyplývá, že tyhle potíže se teď objevují u dvanácti procent lidí,“ popsal.
Pro srovnání - během pandemie covidu to bylo až devatenáct procent, před dvěma lety šest procent. V době lockdownů číslo nejvíce vyskočilo u mladých lidí, jimž se nejvíc omezil život, a u matek se školními dětmi, které se musely učit z domova. „Pak začali mít problémy lidé, kteří kvůli covidu přišli o příjmy. Ti, které zasáhla inflace, mají příznaky psychických obtíží častěji až dnes,“ dodal.
Že řadu lidí právě inflace zasáhla velmi dramaticky, vyplývá i z čísel. Podle průzkumu PAQ Research pro Český rozhlas zbývá nyní čtrnácti procentům českých domácností po zaplacení bydlení a jídla méně než 3 000 korun na člověka, tedy méně než 100 korun na den. Před rokem, v listopadu 2021, to bylo devět procent. Sedm procent domácností má pak dokonce vyšší výdaje než příjmy, v předchozím roce to byla čtyři procenta.
Důsledky pozorují třeba v potravinových bankách. Ředitelka jejich federace Veronika Láchová upozornila, že lidí, kteří potřebují potravinovou pomoc, v poslední době přibývá. Letos ji alespoň jednou potřebovalo zhruba 270 000 lidí, což je o 70 000 více než za celý loňský rok.
„Přibývá hodně mladých rodin, vícečetných rodin, rodičů-samoživitelů a přichází také více seniorů,“ řekla. A to navzdory tomu, že především starší lidé se podle ní často o potravinovou pomoc žádat zdráhají, protože to vnímají jako stigma.
Od covidu k Ukrajině
Strach lze přitom vidět i v ulicích. Alespoň při protestech. Zatímco ještě v roce 2021 se většina protestních hnutí točila kolem tématu epidemie covidu-19, případně očkování proti této nemoci, nyní akcentují téma rostoucí chudoby a vymezují se právě proti pomoci Ukrajině.
Ilustrovala to třeba situace, která nastala na státní svátek 17. listopadu. Zatímco protestu iniciativy Česká republika na 1. místě se zúčastnilo několik tisíc lidí, na setkání „proticovidového“ uskupení Hnutí PES bylo jen několik málo desítek lidí. Podle odborníků jde však o stejné lidi, pouze si někteří našli jiné téma. „Lidé se začali srocovat nad jiným příběhem a jinými lídry. Přijdou jim autentičtější a covid je zapomenut,“ hodnotil to politolog Jan Kubáček.
V energetické chudobě žije skoro milion lidí. Počet naroste, otázkou je o kolik |
„Jsou to lidé, kteří napřed nesouhlasili s omezováním svobody v souvislosti s covidem, a nyní protestují proti drastickému zdražování životních potřeb, ale také proti orientaci zahraniční politiky,“ souhlasí další politolog Lukáš Valeš.
Tyto změny podle nich mohou vést k tomu, že ta hnutí, která nyní o příznivce přichází, včetně parlamentní SPD, se budou více radikalizovat. A to s cílem lépe konkurovat právě novějším uskupením.
Jak přitom upozorňuje odbornice na extremismus Barbora Vegrichtová, tendence k radikalizaci může mít prakticky každý. Častěji ale právě lidé ve složité životní situaci, kterých nyní může přibývat.
„Lidé, které prožívají určité složité chvíle v životě hypersenzitivně, jsou z různých příčin frustrovaní, trpí psychickými problémy nebo se neorientují v současné přemíře informací. Je nutné tyto stavy napříč různými sociálními skupinami nepodceňovat a věnovat jim patřičnou míru pozornosti,“ míní Vegrichtová.
