ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Češi jako štědří dárci. Nejvíc přispěli po tornádu, dávají pozor na podvody

  • 7
Češi jsou štědrými dárci, a po letním tornádu na Moravě přispěli v krátkém čase rekordním množstvím peněz. Být trochu citlivějšími lidi naučilo také období pandemie, tvrdí odborníci. „Odhadnout vždy dopředu správnou organizaci, je jako odhadnout dopředu dobrého zámečníka, tedy skoro nemožné,“ uvedl Jan Gregor z Nadace Neziskovky.cz. Zdůraznil však, že podvodníků je minimum.

Žena loni v srpnu na Facebooku uveřejnila příběh tří sirotků, kterým při dopravní nehodě zemřeli rodiče, a nikdo se o ně nepostaral. V článku uvedla číslo účtu a požádala veřejnost o zaslání darů. Na sirotky se díky příspěvkům od asi 1300 lidí vybralo 1,3 milionu korun. Sirotci však byli falešní, žena si peníze chtěla nechat pro sebe.

Nechat se podvést dojemným příběhem není tak těžké. Větší risk dárce podstupuje, když jde o pomoc konkrétním lidem v nouzi a sbírka není zastřešena žádnou známou organizací. „V těchto případech je velmi těžké si ověřit, na jaký účel se peníze opravdu použily,“ tvrdí Jan Gregor, finanční ředitel Nadace Neziskovky.cz.

Ačkoliv je podvodných sbírek oproti těm opravdovým naprosté minimum, jsou to ty, o kterých se hodně mluví.

Žena založila sbírku na pomoc smyšleným sirotkům, nyní jde k soudu

„Spousta lidí si také myslí, že jakmile vidí transparentní účet, jde o veřejnou sbírku. Ale není to tak,“ upozorňuje Klára Šplíchalová, generální ředitelka Fóra dárců.

Češi obecně velmi štědře přispívají. Nevídanou vlnu solidarity ukázali po letním tornádu na Moravě. „Darovali jak jednotlivci, tak firmy. Konaly se i různé zaměstnanecké sbírky, firmy poskytovaly věcnou podporu, zdravotní materiál,“ uvedla Šplíchalová. 

Citlivější díky pandemii

Gregor přisuzuje enormní množství darů především tomu, že tornádo bylo v Česku naprosto unikátním jevem. „Zajisté nás udělala trochu citlivějšími pandemie koronaviru. Ale to množství lidí, které přispívalo, spolu s výší částek, které posílali, bylo naprosto nevídané. Kdyby šlo třeba o lokální povodně, nevybralo by se tolik peněz takto rychle,“ míní. Lidé navíc do různých sbírek přispěli desítky milionů korun ještě předtím, než začal nějaké peníze přerozdělovat stát.

Přispíváte v dobročinných sbírkách nebo charitě?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 úterý 30. listopadu 2021. Anketa je uzavřena.

I zde se však našlo pár podvodníků, kteří ze situace chtěli těžit. V létě se objevily zprávy o tom, že někteří lidé u sbírek na podporu postižených oblastí nahrazovali QR kódy nadací jinými, které vedly k jejich vlastním účtům.

2131 veřejných sbírek aktuálně eviduje Centrální evidence veřejných sbírek Ministerstva vnitra ČR

„Je to hyenismus, někdy by člověka opravdu nenapadlo, na čem všem mohou chtít lidé vydělat,“ uvedla ředitelka Fóra dárců. Lidé by se podle ní měli řídit především tím, zda za sbírkou stojí renomovaná organizace. Je dobré držet se těch, které jsou již známé, a ví se, že se svými prostředky nakládají správně, zveřejňuje výroční a finanční zprávy.

Stejnou radu má i Gregor z Neziskovky.cz. Dobré organizace by měly se svými dárci komunikovat a informovat je o tom, na jaký účel se peníze využily. Pokud však dobročinná organizace není známá, nelze se stoprocentně spolehnout, že peníze poputují na správný účel. „Je to jako vybrat si dopředu kvalitního zámečníka - nikdy si nemůžete být stoprocentně jistí. Můžete dát na váš dojem, na doporučení, ale taky musíte zkrátka věřit, že bude dobrý. Nebo prostě najmete toho, kterého už máte ověřeného,“ řekl Gregor.

Peníze na protézu jsem vybral za den

Zkušenost se zakládáním veřejné sbírky má Ondřej Procházka. Kvůli vývojové vadě mu v dětství lékaři amputovali chodidlo a část lýtka. Potřeboval dofinancovat protézu, která nešla zaplatit ze zdravotního pojištění. Složitá byrokracie ho odradila od toho, aby si sbírku zakládal sám. 

„Už jsem přemýšlel o tom, že ji založím sám na sebe, ale je to strašně složité. Nesmíte to dělat jako fyzická osoba, ale jako právnická, musíte sbírku ohlašovat na úřadech...,“ popisuje Procházka byrokratický proces. Požádal proto o pomoc organizaci Donio.cz.

„Pomohli mi s celou organizací kolem, především po právní stránce, a pak si už sbírka žila vlastním životem,“ popsal. 

Na protézu putovalo sto procent vybrané částky. Spolu s příspěvkem však mohli lidé v rámci platby podpořit i společnost, která sbírku zaštítila. Částku osmdesát tisíc korun se mu podařilo vybrat během asi dvaceti hodin. Nakonec mu lidé přispěli ještě více, než potřeboval, a mohl si tak dovolit další komponenty k protéze.

Organizace mu dala nástroj k uspořádání sbírky, lidi však už musel oslovit sám. „Semkla se kolem mě velká komunita z práce, která dala dohromady tak polovinu částky. Druhou část přispěvatelů jsem našel na sociálních sítích. Byl jsem velmi překvapený, jak moc lidi přispívali, sdíleli sbírku dál i mimo mou sociální skupinu,“ tvrdí Procházka.

Nejvíc ho však udivilo, jak rychle se peníze vybraly. Část úspěchu připisuje i tomu, že covidová doba lidem ukázala, jak je důležité pomáhat ostatním. Myslí si, že by se prostředky na protézu vybraly i dříve, jenom by podle něj odezva byla pomalejší. „Když si člověk všimne možnosti, kde pomoct, má v této době spíše tendenci to udělat. Lidé nyní více vidí, že pomáhat se musí,“ dodal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video