„Ano, k lomu kolejnice zde došlo. Traťová četa však závadu během čtyřiceti minut odstranila, takže pravidelný provoz vlaků na této trati prakticky nebyl narušen,“ uvedl přednosta železniční stanice Zlín střed Ludvík Urban. „Traťová četa pracovala právě poblíž místa lomu, takže mohla na místě okamžitě zasáhnout,“ doplnil František Michálek ze Správy dopravní cesty Zlín.
„Během pondělí jsme zaznamenali na území celé republiky 24 lomů kolejnic a v úterý do dvanácté hodiny jich bylo patnáct,“ upřesnil současnou situaci Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení generálního ředitelství Českých drah v Praze. Jeden z lomů podle něj ovlivnil dopravu mezi pražskými nádražími Hlavní, Libeň, Vysočany a Holešovice. Na více než dvě hodiny tam byl z důvodu lomu kolejnice přerušen provoz a vlaky musely být odkloněny na jiné tratě nebo ukončeny v ostatních pražských nádražích.
Běžné lomy, při kterých kolejnice praskne, ale nedojde k jejímu vážnějšímu poškození, nejsou podle železničářů nebezpečné. Navíc na hlavních tratích, kde vlaky jezdí vysokou rychlostí, jsou kolejnice součástí zabezpečovacího systému. V případě lomu se na nejbližším návěstidle rozsvítí bez zásahu člověka červené světlo, které vlakům zakazuje další jízdu.
Skutečnost, že obvykle nejde o závadu, která by bezprostředně ohrozila bezpečnost provozu, dokládá Šťáhlavský příklady, kdy po řadě lomů jezdí dál soupravy sníženou rychlostí do 30 kilometrů v hodině až do doby, než je kolejnice opravena. V pondělí se tak stalo například mezi Plzní a Vejprnicemi. Přes poškozené místo projel třicetikilometrovou rychlostí v ranní dopravní špičce jeden rychlík a pět osobních vlaků. Získaly zde však deseti až dvacetiminutové zpoždění.
„Lomy kolejnic v mrazivém počasí vyloučit nelze. Ale železniční dopravu to nezastaví. Pokud nepřijdou například hluboké sněhové závěje, vlaky budou jezdit stále,“ ujišťuje Michálek ze zlínské Správy dopravní cesty.
V období mrazů drží železničáři v některých centrech takzvané lomové pohotovosti, které jsou vybaveny příslušným zařízením k rychlému odstranění lomu. Podle charakteru závady, počtu lomů v určité oblasti, a vzdálenosti pohotovosti od poškozeného místa trvá oprava tratě většinou od jedné do tří hodin.
„České dráhy předcházejí poškozením kolejí a také lomům pravidelnými defektoskopickými prohlídkami speciální soupravou. Takto lze odhalit některé skryté vady v kolejnicích,“ sdělil Šťáhlavský. Podle povolené rychlosti tratě se taková prohlídka dělá většinou jedenkrát až třikrát za rok. Větší než roční intervaly jsou jen u lokálních tratí s rychlostí pod šedesát kilometrů v hodině.
|
Co naměřili meteorologové Nejnižší přízemní teplotu (5 centimetrů nad zemí) tohoto zimního období na území Zlínského kraje naměřili meteorologové letošního 11. prosince ráno na stanici v Holešově - minus 17,3 stupně Celsia. Ve Strážnici na Hodonínsku (Jihomoravský kraj) to však bylo ještě méně - minus 18,6 stupně. Největší mráz ve dvou metrech nad zemí byl zjištěn ve stejnou dobu ve Štítné nad Vláří - minus 15,8 stupně Celsia. Holešov a Strážnice měly ve dvou metrech shodně minus 14,8 stupně. V dlouhodobé řadě měření teplot však současné počasí není žádnou výjimkou. Například 11. prosince 1998 naměřili meteorologové ve Štítné nad Vláří mráz 24,6 stupně. „Očekáváme, že ve čtvrtek by už mohlo být mírně tepleji,“ uvedl Mojmír Martan z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Rekordně nízkou přízemní teplotu ve Zlínském kraji -32,9 stupně zaznamenali meteorologové ve Štítné nad Vláří letos 4. ledna. |
