O zrušení věkové hranice se mluvilo hlavně v souvislosti s velvyslankyněmi v Sýrii Evou Filipi (na snímku) a na Slovensku Livií Klausovou

O zrušení věkové hranice se mluvilo hlavně v souvislosti s velvyslankyněmi v Sýrii Evou Filipi (na snímku) a na Slovensku Livií Klausovou | foto: Michal Kamaryt, ČTK

Velvyslanci mohou zůstat ve funkci i po dovršení 70 let, schválil Senát

  • 53
Senátoři v úterý umožnili změnu části služebního zákona, která se týká velvyslanců. Podle novely budou moci zůstat v úřadu i po dovršení 70 let, na rozdíl od jiných státních zaměstnanců. Senátoři rozhodli, že se novelou nebudou vůbec zabývat. Tu teď ještě musí podepsat prezident.

O zrušení věkové hranice pro velvyslance se mluvilo hlavně v souvislosti se dvěma ženami, které v současné době působí jako velvyslankyně v zahraničí. Je to Livie Klausová na Slovensku a Eva Filipi v Sýrii.

Protože ale zákonodárci nestihli novelu schválit do konce roku, ministerstvo zahraničí proto muselo pro Filipi i Klausovou najít jiné řešení. Obě velvyslankyně podepsaly již dříve dohodu o provedení práce platnou od ledna, takže na svých postech mohou zůstat i bez čerstvě schválené změny části zákony, a to až do konce mandátu (čtěte zde).

Věkový limit stanoví nynější znění služebního zákona, který naplno funguje od července. Navrhovaná změna spočívá v tom, že diplomaté, kteří dovrší věk 70 let ve funkčním období, budou moci misi dokončit. Úprava nebude platit zpětně.

Stát ušetří, nechá partnery diplomatů pracovat

Vládní předloha upravuje například výběrová řízení a práci diplomatů po jejich návratu ze zahraniční mise. V cizině by mohli být zaměstnáni partneři diplomatů, kteří je na misi doprovázejí, a Češi dlouhodobě pobývající v zahraničí. Nyní služební zákon neumožňuje zaměstnávání rodinných příslušníků kvůli střetu zájmů.

Novela má podle ministerstva zahraničí zajistit pokračování možnosti rotace diplomatů. Zaměstnávání jejich partnerů v zahraniční misi by uspořilo asi 80 milionů korun. Kdyby nebyla omezena nutnost konání výběrových řízení na některá místa, mohlo by to prý paralyzovat činnost ministerstva. Sněmovna navíc v novele upravila osobní příplatky, což by ministerstvu ušetřilo v nákladech na zahraniční službu dalších asi 350 milionů korun.

Novela umožní vysílat zaměstnance ministerstva zahraničí a ministerstva obrany do ciziny i bez jejich souhlasu. Bude to možné na půl roku s dalšími podmínkami, například jen jednou za pět let.

Novela také stanoví, že ministerstvo zahraničí nebude muset vypisovat výběrové řízení na pozici uvolněnou po odjezdu diplomata na zahraničí misi. Podle nynějšího znění zákona je to nutné. Změna nařízení se má týkat jen případů, kdy nejde o vedoucího pracovníka. Státní zaměstnanec bude moci být po návratu ze zahraničí zařazen na volné služební místo, a to až na dva roky. Novela počítá i s tím, že vedoucí pracovníci, kteří opustí svoje posty kvůli zahraniční misi, se ještě tři roky po návratu budou moci hlásit o místa ve státní správě, jako kdyby ve funkci nepřestali pracovat.

Poslanci se předlohou zabývali již v prosinci, kdy na výjimku pro velvyslance kývli (více zde). Senát v úterý rozhodl, že předlohou se vůbec zabývat nebude, a nechá ji v původní verzi. Pro se vyslovilo 40 ze 73 přítomných zákonodárců. Proti bylo 20 senátorů, 13 se zdrželo a 8 nebylo přítomno při hlasování.

Novela nyní putuje k prezidentu Miloši Zemanovi. Ten již dříve označil věkové omezení pro velvyslance za hloupé (čtěte zde) a ocenil zejména práci Filipi v Damašku. Sýrii kvůli nebezpečné situaci opustila řada velvyslanců a Filipi tam tak hájí i zájmy Evropské unie či dokonce USA.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video