Velikonoce jsou původně křesťanské svátky související s posledními třemi dny Ježíše Krista, lidové zvyky s nimi spojené však mají hlubší tradici. Historicky sahají až k pohanským rituálům, popsala u příležitosti blížících se Velikonoc Doležalová.
„I když třeba pečení beránka je spojováno s Pesachem, s připomínkou vyvedení Židů z Egypta. Křesťané tradici adaptovali nejen do přípravy masa, ale i do pečení sladkého těsta ve formě tvaru beránka,“ řekla historička.
Beránek, pučálka, nádivka. Kde se vzaly tradiční velikonoční pokrmy |
Barvení vajíček je pak podle ní ještě starší. „Už ve starém Egyptě se barvila vajíčka, která měla připomínat počátek života i značit jeho konečnost,“ uvedla. Pro dnešní dobu je typické dvojí prožívání Velikonoc, myslí si Doležalová. Zaprvé to křesťanské, a pak to zaměřené na kolednické pondělí, kdy se chodí s pomlázkou.
„Vyplácení mladých dívek nemá s křesťanstvím ani judaismem nic společného. Nikdy jinde ve světě tato tradice nemá obdoby kromě zemí střední Evropy,“ prohlásila pracovnice Akademie věd. Její původ vidí ve slovanské zvyklosti předávat novou mízu, novou krev, a to prostřednictvím zelené ratolesti nebo proutků. Z toho zřejmě vznikla pomlázka.
To symbol velikonočního zajíčka pochází z Německa. „Původně byla tahle tradice spojena se živými tvory, čokoládové sladkosti dodala až moderní doba, stejně jako je tomu na Vánoce nebo Valentýna,“ řekla Doležalová. Ke zvyku se tak přidávaly další komerční bonusy zaměřené zejména na děti, proto se rozrostl třeba na tradici hledání vajíček na zahradě.
Historička se vyjádřila také k pojmenování jednotlivých dní Velikonoc. V současnosti získávají na oblibě dny před Zeleným čtvrtkem, jako Modré pondělí a Šedé úterý. „Jejich zdůvodnění jsou však velmi novodobá a smyšlená, pro jejich pojmenování není žádný historický důkaz,“ míní Doležalová.
Pomlázka se nezakazuje, důležitá je však empatie. Části žen zvyk není příjemný |
Ani u Zeleného čtvrtka není vysvětlení jasné, jméno může pocházet z němčiny či z označení pro smutek, pláč. Velký pátek pak připomíná ukřižovaní Ježíše Krista a u Bílé soboty je podstatná spíše noc z ní na neděli, takzvaná Velká noc. Od ní dostaly název celé Velikonoce.
Návrat k svátkům jara
Zhruba od 19. století začala síla náboženských tradic upadat, sdělila Doležalová. „Duchovní akcent Velikonoc jednoznačně mizí ve 20. století, zejména v době komunismu, kdy se z nich udělaly zase svátky jara,“ vysvětlila. Podotkla, že prvek jara a znovuzrození by přítomný ještě před tím, než existovaly křesťanské Velikonoce.
Na oslavách v posledních dvou letech se podepsala pandemie covidu, letos může mít na náladu vliv probíhající válečný konflikt v Evropě. „Myslím si, že lidé teď budou mít vůli očekávat něco radostného a doufat v zázrak vzhledem k současné situaci. Ale v to, že by se Velikonoce dočkaly obrody a byl by to velký svátek v rámci komunity, nevěřím,“ uzavřela historička.
