Ve dvou dopisech se před smrtí rozloučil s oběma láskami svého života, manželkou a ornitologií. První dopis byl věnován manželce, druhý byl jeho závětí, rozloučením s přáteli i ornitologií. „Však víte, ptáčci, to byla moje láska po Táně největší,“ napsal do dopisu.
Narodil se v roce 1922 do rodiny pražského advokáta. Jeho otec Veleslav byl právník a pracoval například pro rodinu Havlovu.
Recesista i pedant, rebel i otec šesti dětí. Vychází nová kniha o disidentovi Bendovi |
Malý Slávek od mládí projevoval zájem o přírodu, od patnácti let publikoval svá ornitologická pozorování. Ta prováděl doma v Praze nebo v Bělé pod Bezdězem, kde měla rodina hájovnu.
Řada jeho článků otištěných v odborném tisku během druhé světové války byla završena v roce 1944, kdy mu vyšla 270stránková publikace Pražské ptactvo. Ptáci velkoměsta a jeho okolí.
Ornitolog v odboji
Otec a strýc Karel, který byl jedním z ředitelů Ringhofferových závodů na Smíchově, se aktivně zapojili do protinacistického odboje, za což oba zaplatili životem. Během heydrichiády byli popraveni.
Za války Veleslav pracoval jako vědecký asistent v pražské zoologické zahradě, kde se zaměřil na ornitologický výzkum. Rodinné prostředí ho ale přivedlo do odboje, aktivně vystupoval proti německé okupaci, velel skupině Zpravodajská brigáda. To byla nejúspěšnější zpravodajská organizace působící v protektorátu, její členové byli většinou skauti a jejich průměrný věk se pohyboval pod osmnáct let.
Největší a nejdůležitější. Touha esesáků po cvičišti připravila o domov 30 tisíc lidí |
Podílel se na přípravách Pražského povstání, přičemž aktivně spolupracoval s Českou národní radou (ČNR) a stal se také jejím nejmladším členem. Za odboj byl také několikrát vyznamenán.
Zpátky do školy
Po skončení války začal opět studovat, z úcty k otci právnickou a z lásky k ptactvu Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, oženil se s Taťánou Růžičkovou.
I její rodinu zasáhla válka. Její otec Josef Růžička byl panamským honorárním konzulem a pomohl desítkám židovských rodin odjet do bezpečí. Za to byl zatčen gestapem a poté zahynul v koncentračním táboře.
Před osmdesáti lety zaskočil Prahu nálet. Spojenci omylem zabili 701 lidí |
Veleslav Wahl se v roce 1947 seznámil s americkým diplomatem Walterem Birgem. Ten jej v březnu 1949 oslovil ke spolupráci se Spojenými státy. Wahl jej následně propojil se svým přítelem z odboje Jaromírem Nechanským, jedním z vojenských velitelů Pražského povstání. V roce 1948 začal společně s přítelem Nechanským budovat ilegální síť ve prospěch amerických zpravodajských služeb, která se během let 1948 a 1949 rozrostla do rozsáhlé organizace rozdělené do několika podřízených částí.
Dne 4. září 1949 byl Nechanský zatčen a obviněn z velezrady, vyzvědačství a spolčení proti republice. Wahl byl zatčen nedlouho poté v první polovině září 1949 v rámci akce „Hansa“. V následujícím procesu byli jak Nechanský, tak Wahl odsouzeni k trestu smrti. První byl popraven Wahl, o pouhých dvacet minut ho přežil Nechanský. „Je to pro mě velká úleva, že nejde na smrt on sám. Spolu sžili jsme se jako bratři, tož jdeme spolu až do konce,“ napsal v dopise manželce Wahl.
Komunistické „spravedlnosti“ neunikla ani jeho manželka Táňa. Byla za aktivní pomoc v činnosti svého manžela odsouzena v samostatném procesu k 11 letům odnětí svobody. Stejně tak byla odsouzena i Nechanského manželka Olga. Posledním přáním Veleslava Wahla bylo, aby znovu vyšla jeho kniha o pražském ptactvu. To se podařilo před dvěma lety. Kniha Pražské ptactvo 1800–2020 vyšla s podtitulem Ptáci, město, příběh hrdiny. Jak podtitul napovídá, není jen o ptactvu, ale i o hrdinném ornitologovi. Po roce 1989 byl rehabilitován a vyznamenán prezidentem Václavem Havlem.
