Lidé hledali ochlazení i v hlavním městě, například v kašně na Náměstí Kinských. (25. července 2019) | foto: Michal Šula, MAFRA

Přehřátá města. Teplota ve vedru dosahuje v centrech až 70 stupňů

  • 261
Do Česka se vrátila úmorná vedra. Zejména centra měst jsou nesnesitelně rozpálená a i po západu slunce připomínají kotel. Během dne je na některých místech Prahy až 70 stupňů. Může za to především stále intenzivnější doprava, vyasfaltované plochy a nedostatek zeleně.

Experti očekávají, že vyšší teploty budou pro život ve městě stále větší hrozbou. Zároveň se shodují, že většina tuzemských radnic, na rozdíl od těch v západní Evropě, zaspala dobu a dopadům extrémního počasí se příliš nevěnují.

„Místo zlepšování životního prostředí, jsou starostové, kteří důchodcům doporučí zajít si do obchodního centra s klimatizací nebo si lehnout do vany se studenou vodou,“ říká environmentální urbanista Michael Pondělíček.

V ulicích chybějí stromy

Pro člověka na ulici je samozřejmě klíčová hlavně pocitová teplota – to, jak teplotu vzduchu vnímá fyzicky. Rozdíl může být i deset stupňů od toho, co ukazuje teploměr. Chodec totiž pociťuje také vlhkost nebo teplotu sálající z rozehřátých fasád domů či dlažby náměstí.

I proto MF DNES provedla jednoduchý test, jenž ukázal, jak dokáže ovlivnit své okolí třeba jen krátké stromořadí. Reportéři použili infračervený teploměr, který měří teplotu povrchů – fasád nebo dlažby. Takové plochy totiž teplo nejenže pohlcují, ale i vyzařují – obdobně jako těleso ústředního topení.

57 °C měl povrch silnice, na slunci při venkovní teplotě 30 stupňů.

28 °C měl povrch silnice ve stejnou chvíli pod stromy.

Orlická ulice na pražských Vinohradech, dvě hodiny po poledni. Vzduch dosahuje 28 stupňů ve stínu. V jedné části ulice rostou na chodníku po obou stranách akáty sahající zhruba do čtvrtého patra. Za blízkou křižovatkou už nejsou. A hodnoty na displeji teploměru jsou v obou úsecích dramaticky odlišné. Asfalt nepříliš rušné ulice pod stromy sálá 32 stupňů, fasády okolních domů pak 27. Jen o deset metrů vedle – kde již žádná zeleň není – přístroj naměří na povrchu ulice přes 50 stupňů, v případě fasády přes 34.

V pozdějším odpoledni teplota vzduchu na Vinohradech hravě překoná třicítku a s tím se pochopitelně zvyšuje teplo, které vyzařují domy i silnice. Ale zatímco kolem stromořadí jen o desetiny (32,7 °C), na „holé“ ulici o celé stupně (56,5°). Rozdíl? 24 stupňů. Ale není výjimkou, že se v ulicích dají naměřit mnohem vyšší teploty. Například zatmavená stěna proskleného hotelu na pražském Smíchově byla dokonce tak rozpálená, že se jí téměř nebylo možné dotýkat. Odpoledne atakovala 70 stupňů a sálala do okolí jako kamna.

Měření v pražské ulici Orlická při teplotě vzduchu 28 stupňů (údaje ve °C)

Město jako rozpálený ostrov

Tropických dní je de facto každý rok víc a víc. Není divu, že se na mnoha místech Česka rozpíná nebezpečný fenomén odborně nazvaný tepelný ostrov. Centra měst jsou výrazně teplejší než okolí. Nezřídka až o deset stupňů.

Může za to hustá zástavba, stále intenzivnější doprava, početnější klimatizace, které horký vzduch vydechují kolem sebe, obrovské vyasfaltované plochy a naopak nedostatek zeleně.

„Pro zmírnění klimatických extrémů ve městech je zcela nezbytné vrátit do města zeleň. Nemusí to být jen stromy, velmi dobrou službu odvedou i keře, popřípadě liány,“ zmiňuje Jiří Rozsypálek z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně.

„Města problém ochlazování nakusují z několika stran. Měla by ale vznikat ucelená představa, jak by město snížilo počet tepelných ostrovů. Rozbíjet je. Nejlepší metoda je vkládat mezi tepelné ostrovy zeleň. A také odrážet sluneční paprsky,“ míní Pondělíček.

„Obecně lze opatření, která mohou radnice udělat, shrnout do tří hlavních bodů. Zajistit vyšší vsakování vody při dešti, které je v obci třikrát nižší než ve volné krajině, vysadit více zeleně a používat takzvané cool materiály, jež lépe odrážejí sluneční záření a zároveň mají horší tepelnou vodivost,“ říká urbanista Petr Klápště. Výraznou roli zde hraje jak struktura povrchu, tak jeho barva. Značný rozdíl je třeba mezi černým asfaltem a šedým betonem.

Test infračerveným teploměrem napověděl, jaký povrch silnice či chodníku je pro vedra a ostré slunce méně vhodný. Zatímco pro Prahu typické nahnědlé křemenné kostky – lidově kočičí hlavy – vyzařovaly při měření teplo 38 stupňů, přilehlý asfalt celých 50. A rozdíl vykazovaly i různé barvy štípaných kostek mramorové mozaiky na chodnících. Šedomodré kamenné kvádříky sálaly o deset stupňů silněji než ty bílé.

Ostatně stačí se podívat do států jižní Evropy. Proč se v Jugoslávii asfaltovalo za použití směsí vápence dobíla nebo dočervena? Protože se díky tomu dalo na parkovištích přežít. Tyto barvy totiž dobře odrážejí sluneční paprsky.

Stín přirozeně není to jediné, čím stromy přispívají k tomu, aby se člověk ve městě neupekl. Odpařují také vodu a tím o pár stupňů ochlazují své okolí efektivněji než jakákoliv klimatizace. Vedle toho filtrují a zvlhčují vzduch, vyrovnávají teplotní extrémy, vytvářejí kyslík nebo tlumí hluk.

160 tisíc stromů na okraj města

MF DNES oslovila 15 měst s dotazem, jak chtějí proti stále úmornějšímu vedru bojovat.

Výsadba stromů, podpora budování zelených střech či konec sekání trávy mají v plánu takřka všechny radnice. Například Olomouc se chystá doplnit či vysadit nové stromořadí do ulic poblíž centra. V Brně jedním z nejrozpálenějších míst vždy bylo Mendelovo náměstí. Loni magistrát na přilehlé ulici Veletržní nechal vysadit popínavé rostliny. A od letošního června jako první v republice nabízí dotace na ozelenění střech. Zelené střechy jsou stále častěji k vidění i v Plzni, například na onkologickém pavilonu fakultní nemocnice.

„Praha od začátku roku vysadila 160 tisíc stromů. Zároveň pracujeme na řadě pobídek, jejichž cílem je mimo jiné podpora zelených střech a fasád, revitalizace vnitrobloků a lepší nakládání se srážkovými vodami,“ vyjmenoval mluvčí hlavního města Vít Hofman.

Nicméně zmiňované stromy se neobjevily v centru Prahy, ale na bývalých polích na okraji města.

Stromům vadí potrubí

Problém je, že zasadit nová stromořadí mnohde ani nejde. Jak za všechny říká mluvčí Uherského Hradiště Jan Pášma: „Výsadbu stromů na veřejném prostoru dnes limitují zejména inženýrské sítě uložené v zemi. Volné plochy jsou jimi doslova protkány a najít vhodný prostor pro výsadbu je problém.“ Progresivní evropská města to řešila již před patnácti dvaceti lety kolektory vedenými pod silnicemi. To je ovšem velmi drahá věc.

Potíž je i s tím, že stromy nevydrží víc než několik desítek let. Což podle dendrologa Rozsypálka nemusí být nutně nic špatného. „V některých západoevropských městech se čím dál více rozšiřuje koncept takzvané funkční zeleně, což je výsadba stromů na dobu určitou – třeba 20 až 40 let – a jejich následná výměna za nové,“ popisuje dendrolog Rozsypálek.

Města musí větrat

Důležité pro přehřívající se města je rovněž zajistit co nejlepší proudění větru – přesněji přívod studeného a odtok teplého vzduchu. V minulých stoletích více pršelo a bylo chladněji, s mnoha slunečnými dny se nepočítalo. Dnes jsme ale úplně někde jinde. „Musíme uvažovat, jak město odvětrávat komplexně. Čili zamýšlet se u celých stavebních celků,“ dodává Pondělíček.

To se ale zpětně dělá dost špatně, čili je to dobrá rada spíše pro sídla, která se stále rozvíjejí. Může se totiž stát, že nevhodnou výstavbou na okraji se zamezí proudění větru. „Kdysi se tohle stalo se sídlištěm Červený vrch. Komunisté postavili sídliště napříč větru, a tím pádem je na tom tato část Prahy se smogem a vzduchem mnohem hůř, než by mohla být,“ upozorňuje Pondělíček

Směr větru formoval vzhled měst již hodně dávno před komunisty. V Evropě obvykle vane ze západu, tudíž části měst blíže Atlantiku mají čerstvější vzduch a stávají se lokalitami atraktivnějšími, exkluzivnějšími. Východní části metropolí naopak na konci 19. století obsadil průmysl. Ostatně, kde asi tak v Praze stál obrovský areál ČKD a kde naopak vyrostla jedna z nejluxusnějších českých čtvrtí vůbec – pražská Ořechovka...

Extrémní teploty panovaly v Praze už minulý měsíc:

26. června 2019

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video