„Je možné, že se Česká republika dostane do situace, kdy nebude soběstačná z hlediska vodních zdrojů,“ říká Petr Procházka z Centra pro vodu půdu a krajinu (CVPK). Podle modelů situace pro následující roky nevypadá zrovna optimisticky. Vědci upozorňují, že i nadále poroste teplota, a že se budeme čím dál tím častěji setkávat s obdobími, kdy nám bude voda chybět.
„Podle našich modelů bude do budoucna častější výskyt sucha, které bude intenzivnější a bude trvat déle,“ varuje Procházka.
Situaci v Česku navíc komplikují specifické přírodní podmínky. Kvůli tomu jsme nebezpečím sucha zasaženi víc než většina dalších evropských států. Přepočítáno na obyvatele jsou v Česku vodní zdroje třetí nejmenší mezi zeměmi Evropské unie. Hůř jsou na tom už jen vyprahlé ostrovní státy Malta a Kypr.
Zároveň se do Česka dostane jen málo vody z okolních států. V součtu je to méně než pět procent a tím se dostáváme na osmé nejhorší místo mezi státy Evropské unie. Kombinace obou faktorů pro Česko znamená jednoduchý závěr. Naše území je extrémně závislé na množství deště a toho bude podle modelů ubývat.
Vodní zdroje na obyvatele v EU.
Sucho stojí peníze
Sucho se přitom negativně podepisuje na ekonomice. Své zkušenosti s tím mají především jižní státy. Škody se dají spočítat ale i u nás a stoupají do miliardových řádů. Jenom v roce 2018 podle dat CVPK způsobilo sucho desetimiliardovou škodu v zemědělství a osmnáctimiliardovou škodu v lesnictví.
Odborníci z CVPK vytvořili odhad, jak se sucho podepíše na tuzemské ekonomice. Pokud se množství dostupné vody propadne na polovinu oproti dlouhodobému průměru, můžeme počítat s tím, že přijdeme až o 1,6 procenta HDP. Propočteno na koruny jde o ztrátu téměř 240 miliard korun.
Pokud by množství vody kleslo o čtvrtinu, můžeme z ekonomiky odepsat až 135 miliard. Vědci varují, že od takového stavu přitom nejsme daleko. „Co se týče úbytku dešťové vody, tak už jsme v některých letech v situaci kdy už máme redukci téměř 25 procent,“ upozorňuje Procházka.
Za jednu investovanou korunu, dvě zpátky
Scénáře ale nemusejí být tak černé, pokud Česko nepodcení přípravu na blížící se suché roky. Podle rektora České zemědělské univerzity Petra Skleničky budeme muset na přípravu před dopady klimatických změn v následujících dvaceti až třiceti letech investovat čtyři sta až pět se miliard korun. Dopady na ekonomiku i veřejnost by tím bylo možné razantně zmírnit.
Roční investice by se tak měla pohybovat kolem 25 miliard korun. „V současnosti jdou do opatření jednotky miliard,“ uvádí Sklenička.
Podle vědců to ale nejsou utopené peníze. „Výzkum ukazuje, že jedna koruna investovaná do přípravy na sucho ušetří dvě koruny nákladů na odstranění jeho škod,“ říká Procházka.
