Mezinárodní studie zvaná COMPASS Pathways se zabývá léčbou rezistentní deprese pomocí psilocybinu, což je psychedelická látka obsažená například v lysohlávkách. Uskutečnila se v deseti zemích, je největší svého druhu a zapojilo se do ní 233 pacientů, z toho osm bylo z ČR.
U pacientů s rezistentní depresí nemají standardní formy léčby efekt. Vědci srovnávali účinky při podání různých dávek látky. „Dávka 25 mg má výrazně vyšší účinnost v čase oproti dávce jeden mg: 12 týdnů po podání dávky 25 mg bylo výrazné snížení depresivních symptomů u 20 procent pacientů oproti deseti procentům těch, kterým byl podán jen jeden mg,“ uvedl lékař Tomáš Páleníček z NUDZ.
Vrcholí sezona lysohlávek. Za jejich sbírání ovšem hrozí pokuty |
Pacienti podle Páleníčka podávání látky obecně dobře snášeli, v den podání byly nejčastějšími nežádoucími účinky bolest hlavy, nevolnost a závratě. „Ve všech skupinách byl bedlivě sledován výskyt sebevražedných myšlenek a úmyslného sebepoškozování.
Jde o parametry, které se u populace s rezistentní depresí běžně sledují. „Většina případů se objevila minimálně až po týdnu po podání psilocybinu, což poukazuje na okamžitý účinek,“ dodal lékař. Ani v jedné léčebné skupině se nezhoršil faktor sebevražedných myšlenek. Účinky léků by navíc podle odborníků mohla ještě zlepšit dlouhodobá podpůrná psychoterapie.
V nadcházející fázi, která začne koncem letošního roku nebo na začátku příštího, budou vědci dále zkoumat antidepresivní účinek psilocybinu a délku jeho trvání na velkém souboru pacientů. Budou též zjišťovat, jaký účinek bude mít jeho opakované podání.
Lék z lysohlávek může léčit těžké deprese, tvrdí britská studie |
V NUDZ aktuálně pokračují dvě významné studie srovnávající účinek psilocybinu, ketaminu (lék užívaný jako anestetikum ) a midazolamu (lék používaný běžně jako sedativum nebo hypnotikum) v léčbě deprese. Každá pojme 60 pacientů, dobrovolníci se stále mohou hlásit.
První studie se zaměřuje na pacienty, kteří nereagují na standardní formy léčby, druhá pracuje s pacienty s diagnózou deprese rozvíjející se v souvislosti s jejich onkologickým onemocněním. „Obě studie jsou velkou nadějí pro pacienty, kterým jiné formy léčby nezabírají. Pakliže se léčebný potenciál prokáže, můžeme předpokládat, že dojde ke zpřístupnění této formy léčby i běžným pacientům mimo rámec výzkumných studií,“ doplnil hlavní terapeut studie z českého výzkumného centra Filip Tylš z NUDZ.
Velkou depresivní poruchou ve světě trpí podle odborníků více než 320 milionů lidí. Celosvětově jde o hlavní příčinu invalidity a jednu z nejrychleji rostoucích duševních nemocí. Asi třetině těchto pacientů standardní léčba nepomáhá. Až 30 procent z nich se kvůli tomu alespoň jednou za život pokusí o sebevraždu.
