Dějiny raného středověku v Čechách si až do dnešních dnů uchovávají jedno nezodpovězené a přitom poměrně zásadní tajemství: z jakých částí Evropy přišli na přelomu 9. a 10. století lidé, kteří v éře prvních přemyslovských knížat tvořili elitu Pražského hradu?
Vědci se ho nyní snaží odhalit pomocí nejmodernějších metod. Jejich i na evropské poměry nebývale rozsáhlý projekt zkoumá desítky lidských ostatků nalezených v minulých desetiletích na různých pohřebištích zejména v areálu Hradu a jeho okolí. Ze zachovalých kostí chtějí experti pomocí analýzy DNA zjistit, k jaké evropské populaci tito lidé geneticky patří. Z lidských zubů - respektive z prvních stoliček - zase díky zkoumání izotopů stroncia mohou vyčíst, zda dotyčný v mládí žil v Čechách a na Moravě, nebo třeba ve východní Francii.
Ačkoliv projekt skončí až v roce 2018, archeologové už mají dílčí výsledky. „Prvních šedesát jedinců pohřbených na Pražském hradě již prozkoumala špičková laboratoř univerzity v anglickém Bristolu. Podle izotopů stroncia se ukázalo, že deset z nich nepochází z českého prostředí. To je docela překvapivé. Předpokládalo se totiž, že jich bude více. Teď musíme ještě poměrně složitě zjistit, odkud do Prahy přišli,“ říká Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd.
Bristolská univerzita pro Čechy aktuálně zkoumá vzorky z dalších devadesáti těl. Až ty přinesou ucelenější výsledky.
Zubní kámen odhalí tajemství
Vedle tradiční archeologie a antropologie zde svou roli sehrají i další u nás dosud nepoužité metody. Izotopy stravy odebrané z kostí ukážou, co naši předci jedli, a takzvaná mikrogenetika zkoumající zubní kámen zase zodpoví, na jakou konkrétní nemoc před tisíci lety zemřeli.
Jak si žila pražská elita v 9. stoletíGenetika, analýza izotopů stroncia či stravy. Těmito moderními metodami chtějí čeští vědci zjistit, odkud ve druhé polovině 9. století přišla na Pražský hrad první elita a jak si na něm žila. Nebývale rozsáhlý a ambiciózní výzkum začal loni a má být ukončen v roce 2018. Odborníci se soustředí na pohřebiště v areálu Pražského hradu - u již zaniklého kostela Panny Marie z konce 9. století či v Lumbeho zahradě, kde jsou pohřbeni bohatí členové knížecí družiny s jejich šperky. Například se vzácnou bubínkovou náušnicí ze slitiny zlata a stříbra. Vedle toho experti prozkoumají i desítky koster nalezených v okolí nedalekého Prašného mostu nebo Střešovic a dále u kláštera v Podlažicích na Chrudimsku, v Lažanech v Železných horách či v Žabonosech na Kolínsku. |
„Podle bohaté výbavy hrobů víme, že v Lumbeho zahradě na Hradě je pohřbena tehdejší elita. Rodinní příslušníci knížecí družiny, která v 9. a 10. století doprovázela Bořivoje, Spytihněva nebo Vratislava. Jde převážně o ženy a děti. Muži zřejmě zahynuli daleko od domova. Porovnáním izotopů stravy se nyní definitivně potvrdilo, že si žili vysoko nad poměry i z hlediska potravy,“ upozorňuje Frolík.
Na rozdíl od lidí pohřbených jen dvě stě metrů daleko, ale již vně Hradu, kteří byli závislí zejména na obilovinách, si totiž „šlechta“ pravidelně dopřávala maso.
Hrad měli na dosah, maso ne
Ukázal se tak celkem nečekaný fakt, že bylo tehdy centrum sídliště jednoznačně oddělené od nejbližšího venkova. Ačkoliv ho měli vesničané na dosah, nepatřili do šťastnější skupiny, jež si tam přišla k lepšímu živobytí.
To se potvrdilo i v případě dobře živených křesťanů pohřbených u již zaniklého kostela Panny Marie z 9. století, nejstaršího na Pražském hradě a v Praze vůbec. Křesťanství v Čechách prosakovalo společností odshora, tedy šlo také o elitu. Podle tradičně chudé hrobové výbavy se to však nepozná.
Jak známo, zhruba jedna třetina nynější české populace pochází z Praevropanů (zjednodušeně Germánů či Keltů). Asi jedna čtvrtina má stejný genetický základ, který se dnes nejčastěji vyskytuje na Ukrajině, další čtvrtina pak na Balkáně. Kdysi na naše území přišly dvě vlny Slovanů. Jedna z východu a druhá z jihu. Polovina Čechů je jejich potomky. Pak zbývá asi pět procent lidí, jejichž genetika odpovídá židům a berberům - původem národu ze severní Afriky.
Záhada zženštilého muže
„Pro nás tak bude nesmírně zajímavé zjistit, jaký původ mají členové přemyslovské knížecí družiny, kteří přišli do Prahy z ciziny. Tušíme, že mezi nimi byli třeba i Vikingové, bylo by výborné, kdyby to nyní analýza DNA potvrdila,“ doufá Frolík.
Genetické zkoumání je však o mnoho složitější a nákladnější metoda, tudíž první výsledky budou nejdříve v průběhu příštího roku.
A možná se díky ní podaří vysvětlit záhady dvou hrobů nalezených právě v Lumbeho zahradě. Podle antropologů v jednom z nich leží muž, který byl pohřben s ženskými šperky. Genetika jednoznačně zodpoví, zda jde o zženštilého šlechtice, nebo ve skutečnosti o ženu.
Kousek vedle je pak hrob, v němž leží dva zabití muži - jeden starý a druhý mladý. „Pokud DNA potvrdí, že jde o příbuzné, pak by to elitní bojovníky knížecí družiny ukázalo v jiném světle. Tedy, že se příslušnost k této privilegované skupině dědila,“ dodává Frolík.
