Látka MTU vznikla v Laboratoři růstových regulátorů, což je společné pracoviště Univerzity Palackého a Akademie věd ČR. Nisler uvedl, že látka zabraňuje rozpadu chlorofylu, který se pak hromadí v rostlinách. Díky tomu mohou absorbovat více oxidu uhličitého, vyrobí více cukru a ten poté využijí k růstu hlavně kořenů a mohou vstřebávat více živin z půdy.
Při pokusu Poznaňské univerzity v Polsku při aplikaci jedné dávky produktu stoupl výnos o 13 až 14 procent a při aplikaci dvou dávek o 19 procent. Pokusy společnosti IntraCrop také ukázaly, že při nižší aplikaci dusíkatých hnojiv se při použití jejich produktu dosáhlo stejného výnosu jako při běžném hnojení.
Vědci vyvinuli novou látku pro zemědělce.
Biostimulant MTU chrání rostliny před suchem a vedrem, zajišťuje vyšší výnosy a šetrnost k životnímu prostředí. Výhradním vlastníkem patentů je @UEBavcr. https://t.co/BcRADk6063
Podle Nislera je velký přínos objevu ve zvýšení odolnosti rostlin proti změnám klimatu. „Rostliny, které nejsou stresované, na běžném poli mohou mít o deset až 20 procent více chlorofylu. Rostliny trápené suchem nebo vysokou teplotou mohou mít po aplikaci této látky až o 50 procent více chlorofylu, což je velice významné,“ řekl.
Stačí půl gramu na hektar pole, tvrdí studie
Zmínil také, že vyráběný produkt se používá ve velmi malém množství. Půl gramu látky se používá na postřik jednoho hektaru a testy Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ukázaly, že nemá negativní vliv na životní prostředí.
„Toxicity se nemusíme obávat,“ vysvětluje Nisler. Nejenže je množství aplikované látky pro půdu takříkajíc zanedbatelné, navíc nezávislé testy prokázaly, že nemá žádný negativní vliv na život v půdě. „Látka nic nehubí, ani rostliny, ani živočichy,“ dodává vědec.
Vědci poukazují také na to, že velká výhoda látky MTU je ve snižování množství hnojiv, které zemědělci na polích používají. Ředitel Ústavu experimentální botaniky Jan Martinec upozornil na nedostatek hnojiv způsobený válkou na Ukrajině a rostoucími cenami hlavně plynu, který je k výrobě dusíkatých hnojiv nezbytný.
Akademie věd uvádí, že se látka nyní vyrábí v Německu, prodává ve Velké Británii a od roku 2023 bude na trhu i v České republice, Polsku a Maďarsku. V plánu je rozšíření budoucího prodeje do všech zemí EU, Ukrajiny, Turecka, Kanady a USA.
Ředitel společnost IntraCrop Mark Palmer řekl, že ve Velké Británii již látku testovali farmáři na řadě plodin včetně například kukuřice, pšenice, řepky, brambor nebo ovoce a zeleniny. Uvedl, že farmáři měli díky aplikaci látky o pět až 15 procent vyšší výnosy a měli pozitivní zpětnou vazbu od pěstitelů.
„Jsme opravdu nadšení, vnímáme tento biostimulant s takto účinnou jedinou látkou jako svatý grál budoucnosti,“ dodává Palmer.
„Látka je levná na výrobu a dobře se s ní pracuje, protože je rozpustná ve vodě, je zkrátka fantastická,“ řekl ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jan Martinec. Podle jeho názoru může ovlivnit životy milionů lidí na celém světě, a to zejména v dnešní krizové době.
Vlastníkem patentů je Ústav experimentální botaniky AV ČR, který letos v únoru podepsal licenční smlouvu s britskou společností IntraCrop.
