Zlínského kraje se amnestie netýká, totalitní mučírna v Hradišti chátrá

  15:28aktualizováno  15:28
Zatímco ve zbytku republiky v posledních hodinách opouštějí věznice lidé, na které se vztahuje prezidentská amnestie, ve Zlínském kraji je klid. Je to totiž jediný region v Česku, kde není věznice. Odsouzení lidé putují do Brna, Olomouce či jinam.

Uherské Hradiště bylo v 50. letech místem, kde dozorci brutálně týrali politické vězně. Budova věznice v centru města nyní chátrá. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Naposledy na území dnešního kraje za komunismu fungovala věznice v Uherském Hradišti, kde mučili politické vězně. Dnes je nefunkční, v 50. letech však byla pro mnoho lidí místem děsivých zážitků.

Bývalí trestanci dodnes vzpomínají především na sadistické týrání jednoho z vyšetřovatelů Aloise Grebeníčka, otce současného poslance za KSČM. Věznice v roce 1960 zanikla a posledních dvacet let se mluví o její opravě. Zatím se však nic neděje.

Muzeum totality v Hradišti

"Budovu jsme v minulosti chtěli odkoupit, ale nepovedlo se. Teď je to na okresním soudu a ministerstvu spravedlnosti," shrnul starosta Hradiště Květoslav Tichavský.

Rozlehlou budovu v centru města je potřeba rekonstruovat. A právě peníze jsou největším problémem.

"Finanční nároky na rekonstrukci by dosáhly částky kolem 500 milionů korun, naše ministerstvo není schopné takovou akci financovat," uvedl před časem náměstek ministra spravedlnosti Pavel Kasík.

Kromě otázky, kde sehnat tak obrovskou částku na opravu, se musejí úředníci zamyslet i nad využitím budovy. Měl by z ní být památník, který by připomínal totalitní praktiky.

Před dvě stě lety byly v každé obci šatlavy

Umístění jediné velké věznice v Uherském Hradišti bylo dáno historickým vývojem. Právě Hradiště bylo správním centrem regionu v dobách, kdy byl Zlín pouhým městečkem s pár tisíci obyvatel.

Čtěte také: Minulost věznice je strašlivá, budoucnost zamlžená

"Uherské Hradiště mělo od středověku hrdelní právo, navíc hradišťský kraj existoval od šestnáctého století," vysvětlil Lukáš Čoupek, historik a ředitel Státního okresního archivu v Uherském Hradišti.

Ještě počátkem 19. století však bylo menší vězení - šatlava - v každé obci.

"Šatlava byla místnost, která sloužila pro zadržení viníků před jejich předvedením k vrchnosti," podotkl Čoupek.

Tehdy menší delikty soudili úředníci vrchnosti, a proto bylo menší vězení v každém sídle panství. Do Hradiště putovali vězni z regionu, které soudil tamní soud.

"Řešil závažné zločiny spáchané v celém obvodu hradišťského kraje," upřesnil historik.

Podmínky se od tereziánských dob zlepšovaly

Budova v centru města, jejíž rekonstrukce se teď (ne)řeší, byla ve své době moderní stavbou a centralizovaným justičním palácem. Dostavili ji v roce 1897.

"V jediném areálu sídlil kromě věznice také okresní a krajský soud. Oproti staré věznici ve Františkánské ulici představovala pro zaměstnance i vězně mnohem větší komfort," popsal Čoupek.

Do povědomí lidí se hradišťská věznice zapsala hlavně kvůli zločinům páchaným na odpůrcích komunistického režimu.

Jedním z nich byl i Jan Janků, který na věznění v Hradišti vzpomínal před časem pro MF DNES. Říkal, že byl tehdy vlastně šťastný, protože coby příslušník třetího odboje dostal u soudu "pouhých" dvacet let. Jeho spoluvězně oběsili.

"V cele jsme spolu hráli šachy, figurky jsme měli z papíru. Pak ho odvedli do cely v přízemí, odkud šel na popravu," popisoval Janků.

Popravovalo se tehdy na dvoře a děsivou atmosféru si bývalá věznice pořád zachovává. Její zdi zažily mnoho. Neskončili tam však jen nepřátelé komunistického režimu.

"Byli tam také vězněni příslušníci odboje protinacistického a po druhé světové válce němečtí váleční zločinci a kolaboranti," poznamenal Čoupek.

Až do 50. let se v hradišťské věznici vykonávaly také tresty smrti. Krajský soud soudil totiž i ty nejtěžší zločiny. Vězení však nebylo příjemným zážitkem ani u těch méně závažných přečinů.

"Na druhou stranu se běžné podmínky vězněných od doby Marie Terezie neustále zlepšovaly," upozornil historik.

Na území Zlínského kraje byla menší vězení u takzvaných soudních okresů, kterých bylo patnáct. Vězení, i když malé, hned za kopcem tak nebylo nic neobvyklého.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Bylo to hrozné, líčí turistka. Při bouři zemřeli v Chalkidiki dva Češi

Převrácený autokaravan v řecké vesnici Sozopoli, v němž zemřeli dva čeští...

Silná bouře na řeckém poloostrově Chalkidiki si ve středu večer vyžádala sedm obětí, šest z nich byli turisté. Mezi...

V penzi spolu chtěli procestovat svět. Na řecké pláži je zabila bouře

Na pláži na řeckém poloostrově Chalkidiki v noci na čtvrtek zemřeli dva Češi....

Manželé z Vysočiny si na stáří koupili zánovní obytný automobil. Chtěli procestovat Evropu, být na důchod co možná...

Bouřky, déšť a zima. Počasí kazí Čechům dovolenou v Chorvatsku

Silná bouřka provázená přívalovým deštěm v Praze (6. června 2019)

Chorvatsko je pro Čechy nejoblíbenější letní destinací, každoročně jich tam za mořem vyrážejí stovky tisíc. Na tento...

Letní radovánky v Německu. Na koupaliště raději s policejním doprovodem

Němečtí policisté dorazili urovnat jeden z násilných incidentů ve venkovním...

Teploty stoupají a s nimi i počet návštěvníků koupališť. Německo uvažuje o posílení bezpečnosti na plovárnách kvůli...

Expremiér Nečas si koupil byt. Finanční transakce však nahrávají spekulacím

Manželé Petr a Jana Nečasovi přicházejí na slavnostní  recepci, kterou...

Byt o velikosti téměř sto metrů čtverečních s terasou o výměře 37,66 metrů čtverečních v sedmém patře Rezidence Na...

Další z rubriky

Další schůzka s prezidentem. Zeman přijme Babiše 24. července v Lánech

Prezident Miloš Zeman (vpravo) přijal 11. července 2019 na Pražském hradě...

Vyjednávání o podobě vlády premiéra Andreje Babiše ve spolupráci s ČSSD bude pokračovat i v následujících dnech....

Slíbené závory na přejezdech chybí. A Češi po střetech s vlaky dál umírají

Přejezd v Černožicích (15.7.2019).

Přejezd přes železnici v Černožicích u Hradce Králové byl už v srpnu 2016 na seznamu sedmdesáti nejnebezpečnějších...

Česko bude pomáhat v řešení migrace, řekl Petříček. Kvóty však odmítá

Kandidát ČSSD na ministra zahraničí Tomáš Petříček v diskusním pořadu Rozstřel...

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka z ČSSD se Česko chce podílet na společném evropském řešení migrace. Uvedl, že...

Najdete na iDNES.cz