Souhlas sněmovny podpořilo 145 ze 181 přítomných poslanců, proti jich bylo 32. K vyslovení souhlasu bylo nezbytných nejméně 101 hlasů. Dolní parlamentní komora má celkem 200 členů.
Kladně hlasovali všichni přítomní poslanci ODS, KDU-ČSL a Unie svobody a 50 ze 63 přítomných sociálních demokratů. Jejich zbytek a komunisté navrženou formu pomoci silám NATO nepodpořili.
Sněmovní rozhodnutí umožní pozemní tranzit personálu nebojednotek s výzbrojí nebo bez ní, výzbroje, konvenční munice a dalšího souvisejícího materiálu ozbrojených sil států NATO. Umožní rovněž přistávání a pobyt vojenských letadel NATO na území ČR za účelem pozemní podpory, zejména doplňování paliva, konvenční munice a údržby související s přelety těchto letadel přes území ČR.
Sněmovna také vyslovila souhlas s pobytem personálu nebo jednotek s výzbrojí či bez ní, výzbroje, konvenční munice a dalšího materiálu sil států NATO na území ČR. Tyto lidské a materiální prostředky budou sloužit k zajištění pozemních a leteckých tranzitů.
Komunistům se ani opakovaně nepodařilo prosadit zamítavý postoj sněmovny k pozemním tranzitům a poskytnutí českých letišť aliančním letadlům. V jednom případě podpořili zamítavý návrh komunistů ze zástupců jiných stran jen sociální demokraté Karel Černý a Zdeněk Koudelka, ve druhém zůstali poslanci za KSČM ve svém snažení zcela osamoceni.
Samotné schvalování toho, zda spojenci ČR budou moci využívat její letiště a území pro pozemní tranzit svých sil, poznamenaly procedurální spory. Ty pramenily z toho, že sněmovní výbory a poslanci předložili několik doprovodných sněmovních usnesení a návrhů modifikujících projednávanou záležitost. Debatu a hlasování zákonodárců provázely časté spory, o čem a jak mají hlasovat.
Po vyslovení souhlasu s pozemním tranzitem a používáním českých letišť pro letouny NATO byla středeční několikahodinová mimořádná sněmovní schůze ukončena.
Místopředsedkyně dolní komory parlamentu Petra Buzková a předsedkyně Senátu Libuše Benešová svolaly schůze na středu odpoledne. Od obou komor se očekávalo, že potvrdí pondělní souhlas vlády s přistáváním vojenských letadel NATO v České republice a s přesunem jednotek aliance přes české území v souvislosti s krizí Kosovu. Mimořádnou schůzi sněmovny svolala Buzková místo předsedy Václava Klause (ODS), který pobývá v USA.
Z vyjádření Buzkové vyplynulo, že iniciátorem svolání schůze byli poslanci ČSSD a že ostatní parlamentní frakce s výjimkou komunistů s tímto krokem souhlasily.
Přístupem vlády a obou komor parlamentu k požadavkům Severoatlantické aliance, které se týkají vojenských akcí v Jugoslávii je potěšen prezident Václav Havel. Pondělní rozhodnutí vlády považuje prezident za samozřejmé naplnění odpovědnosti vyplývající z členství v alianci, oceňuje nicméně to, že vláda dokonce předběhla alianční požadavky.
"Jsem rád, že vláda myslela kousek dopředu a předvídala i to, oč třeba v tyto dny nejde," řekl prezident novinářům zřejmě v souvislosti s tím, že vláda oproti původní žádosti o tankovací letouny povolila přelet všem vojenským letadlům NATO i pozemní tranzit jednotek aliance přes české území.
"Hlavně jsem dnes (v úterý) uvítal zprávu, že už zítra se obě komory parlamentu se mimořádně sejdou, aby tato vládní rozhodnutí schválily, jak ústava vyžaduje," dodal prezident.
Vláda pozvala letouny i vojáky NATO
Vláda souhlasí s přistáváním a pobytem vojenských letadel NATO na území republiky, ale i s pozemním tranzitem jednotek aliance, které by se měly zúčastnit operací v jugoslávském Kosovu. Souhlas vlády však neznamená, že hned zítra nebo pozítří na letištích přistanou letouny NATO nebo se na nádražích objeví vojáci aliance. Souhlas musí potvrdit obě komory parlamentu.
Názory politických lídrů ČSSD, ODS, KDU-ČSL a Unie svobody přitom signalizují, že zákonodárci souhlas kabinetu bez větších potíží potvrdí. Proti jsou jen komunisté.
S prohlubujícím se konfliktem na Balkáně tak vzrůstá i podíl České republiky na vzdušných operacích aliance proti vojenským a strategickým cílům Jugoslávie. Z pěti vojenských a dvou civilních letišť se do užšího výběrového kola dostala právě ta civilní - v pražské Ruzyni a v ostravském Mošnově. Tato letiště se podle mluvčí České správy letišť Vlasty Pallové zvažují proto, že technicky lépe vyhovují požadavkům Bruselu.
Vojenská letiště v pražských Kbelích, Čáslavi, Pardubicích, Náměšti nad Oslavou či Přerově nejsou podle Palové zatím schopna plně obsloužit tankery NATO. "Navštívila nás inspekce NATO s českými vojenskými odborníky a Ruzyně jim po všech stránkách vyhovuje. V úterý si otestují Mošnov," říká Pallová.
Přání aliance, aby mohly na tuzemských letištích přistávat tankery Bruselu si armádní stratégové vysvětlují několika důvody: Husta leteckého provozu nad Německem, Francií či Itálií velmi komplikuje jakékoliv další přelety. Doplňování paliva za letu přitom patří k poměrně složitým manévrům. Tankery budou navíc podle expertů k dispozici zejména neviditelným strategickým bombardérům B-2, které k náletům na Jugoslávii startují z USA a po splnění úkolu se tam bez mezipřistání vracejí. Dopravou méně zatížený středoevropský prostor je také k doplňování paliva za letu vhodnější. Silným argumentem k příletu tankerů do republiky je i zvažované posílení bojových formací aliance o dalších 300 strojů z USA - ty by se pravděpodobně už nevešly na italské základny. Startovaly by nejspíše až z Británie. Kvůli delšímu pobytu ve vzdušném prostoru Jugoslávie by proto při návratu na mateřská letiště doplňovaly palivo nad střední Evropou.
Zástupce armádních vzdušných sil Jiří Zábranský tvrdí, že pokud letectvo obrží úkol, aby připravilo podmínky pro přistávání i starty tankerů či bojových letounů aliance, splní ho. "Všechny naše základny mají potřebnou nosnost, délku i vybavení pro řízení letového provozu. Nemáme jen některé technické komponenty jako například spouštěcí zdroje pro západní letouny - tento servis by si museli Američané či Britové dovézt s sebou," říká Zábranský. "Nebylo by to jednoduché, ale zvládli bychom to," dodal velitel čáslavské letecké základny Vladimír Ficenec. Rovněž on tvrdí, že přílet tankerů NATO se neobejde bez přítomnosti aliančních expertů. "Na některé servisní práce nemáme ještě vyškolené odborníky," dodává Ficenec.
Dodatečnými vylepšeními se však bude muset zabývat i letiště Ruzyně či Mošnov. "Technickými detaily se budeme zabývat zítra," potvrdila mluvčí Pallová. A dodala, že klasické vojenské lety jsou osvobozeny od přistávacích a parkovacích poplatků, takže republika na vzdušných operacích NATO nic nevydělá. "Platí se jen za komerční lety," vysvětlila mluvčí.
Vláda kromě toho včera schálila i pozemní tranzit personálu nebo jednotek s výzbrojí, přepravu munice či dalšího materiálu vojsk NATO přes území republiky v souvislosti s operacemi aliance.
 Tankovací letoun KC-10, který možná bude přistávat na letištích v Ruzyni a Mošnově |
 Tankovací letoun KC-135, který možná bude přistávat na českých letištích, v doprovodu letky F-15 |
