Motivací tehdy bylo stromem upozornit na dětské sirotky a vybrat peníze na stavbu dětského domova. Iniciátorem byl novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, který v zasněžených lesích nedaleko Brna našel po válce pod stromem opuštěnou a promrzlou holčičku a zachránil ji. Pohnutý jejím osudem založil tradici, jež přetrvala dodneška.
Který kraj má nejhezčí vánoční strom? Hlasujte v anketě iDNES.cz |
„Tu zanesl k nám vítr slabý sten. Byl to dojemný nářek, bezbranný, umdlévající, loučení se světem. Seznali jsme, že sten je slábnoucím pláčem dítěte. Když jsme rozhrnuli poslední větve, spatřili jsme hrůzu větší, než jsme očekávali. Leželo tu malé robátko, nahé, jen čepeček na hlavě a košilku rozhalenou, na špinavé peřince. Malé tělíčko zmodralo již mrazem,“ popsal Těsnohlídek událost z prosince 1919.
Jak města shánějí vánoční stromy |
„Děvčátku byl už rok a půl. Pojmenovali ji Liduška. Utrpěla sice zápal plic, ale dostala se z toho. Úřady našly i matku, která ji v lese odložila. Dostala pětiměsíční trest vězení, který si odseděla,“ připomíná historik brněnského muzea Michal Hančák.
Smrk s kasičkou
Těsnohlídek uvažoval, jak událost využít a doslova ji vytěžit v něco prospěšného. Jako milovník severské literatury znal zvyk z dánské Kodaně, kde na Vánoce stavěli strom s kasičkou. Napadlo ho, že by na počest Lidušky vztyčil v Brně smrk, kde by lidé přispívali na opuštěné děti.
„Takových dětí bylo poválečné Československo plné. A Těsnohlídek chtěl těm jejich tragickým osudům zabránit. Věděl, že by nebylo od věci vybudovat nějaký ústav, kde by se o děti postarali. Na to potřeboval peníze,“ nastínil Hančák.
„Vypadá jako půlka okurky.“ Britové si utahují z vánočního stromu v Londýně |
Tou dobou byly už nazdobené stromečky součástí vánoční výzdoby většiny domácností, na náměstích je ale nikdo nestavěl. Trvalo pět let, než se Těsnohlídkův záměr zdařil.
Brněnský strom republiky od roku 1924 upomínal na osudy opuštěných dětí a lidé do kasičky pod ním houfně přispívali. Brzy se k Brnu přidala i další města včetně Prahy, Plzně nebo Jihlavy a po několika letech již slavnostně nazdobené smrky zdobily většinu náměstí měst.
„Aby ji také někdo podřezal.“ Rodina po darování stromu Praze čelí nenávisti |
Když v roce 1928 bylo již dost vybraných peněz a stál základní kámen dětského domova Dagmar v Žabovřeskách, Těsnohlídek už u toho nebyl. Depresemi sužovaný literát se ve stejný rok zastřelil v brněnské redakci Lidových novin.
Liduščiny děti
Dobro, které svou iniciativou vykonal, jej přežilo. Liduška skončila v adoptivní rodině bezdětných manželů Polákových z brněnského Cejlu, později se provdala za středoškolského profesora, odstěhovala se do Prahy a porodila čtyři děti. Zemřela v roce 1997 ve věku 79 let.
V Bílovicích nad Svitavou, nedaleko místa, kde spisovatel holčičku našel, stojí dnes rozhledna U Lidušky. Třebaže se později během komunismu tradice vánočních stromů na náměstích na čas přerušila, dnes už opět slouží jako pomyslné svítící majáky k setkávání lidí, kde se vybírají peníze pro potřebné.
Z Brodu opět vyrazil vánoční strom k Severnímu moři, oživí advent v Holandsku |
„Když v lednu 1928 projížděl smuteční průvod Brnem, tak pohřební vůz s Těsnohlídkovým tělem symbolicky zastavil právě na místě u stromu na náměstí Svobody, kde to všechno začalo,“ dodal historik Michal Hančák.
Říká se, že Liduščiny děti i po maminčině skonu vždy o adventu jezdívaly do Brna podívat se na vánoční strom a poděkovat za zázrak, který se tehdy stal.
