Prezident Zeman v poselství připomněl, že až do roku 1948 prezidentské projevy byly vánoční. "První novoroční projev přednesl 1. ledna 1949 Klement Gottwald," zmínil prvního komunistického prezidenta republiky. Za hlubší důvod návratu k vánočnímu termínu nicméně označil to, že na Nový rok si lidé dávají předsevzetí, která mnohdy nesplní, zatímco "v povánoční pohodě bilancují uplynulý rok a zkoumají, co se povedlo a co ne".
DOKUMENTCelý projev prezidenta Miloše Zemana |
Ve čtvrthodinovém proslovu prezident bilancoval necelých devět měsíců, které od inaugurace strávil v úřadu. "Plnění slibů a skládání účtů znamená zeptat se, zda jsem své sliby dané v prezidentské kampani nebo krátce po ní dokázal, nebo nedokázal splnit. A při tomto skládání účtů je na místě osobní odpovědnost, ne vymlouvání se na druhé a ne chlubení se cizím peřím," řekl Zeman.
Prezident následně vyjmenoval pět slibů, které dal: že nevyhlásí amnestii ani nebude udělovat milosti, že zlepší vztahy České republiky s institucemi EU, že stabilizuje Ústavní soud, že bude odevzdávat třetinu svého platu na splácení státního dluhu a že se pokusí spíše sjednocovat a ne rozdělovat.
Minimálně první čtyři sliby považuje Zeman za jasně splněné. Amnestii skutečně nevyhlásil a milosti neuděloval. Svými slovy se přitom vymezil proti výběru omilostněných v minulosti: když zmínil "populárního cyklistu, který při dopravní nehodě zabil tři lidi", narážel na případ cyklokrosaře Radomíra Šimůnka. Ten zavinil dopravní nehodu se zmíněným počtem obětí, milost mu udělil prezident Václav Havel. Šimůnek se z otřesu nikdy zcela nevzpamatoval, zemřel v roce 2010 ve věku 48 let.
Proč prezident mluvil během VánocZemanovo vánoční poselství z Lán má nahradit tradici novoročních projevů. Prvního ledna promlouvali k občanům například Václav Havel či Václav Klaus, novoroční projevy ale, jak Zeman zmínil, zavedli komunisté. Prezidentské proslovy za první republiky spadaly právě do doby vánočních svátků. Podle exprezidenta Klause však měl Zeman respektovat tradici a přednést projev 1. ledna, na což si zvykly generace lidí. Zemanovi soupeři z prezidentské volby se v názorech na to, který termín je vhodnější, různí. |
Za svůj vklad ke zlepšení vztahů s EU pokládá prezident vyvěšení vlajky Unie na Hradě, kde za prezidenta Václava Klause nevlála, a snahu zlepšit podmínky při čerpání evropských dotací, o což se podle svých slov pokoušel při návštěvě Bruselu. Ústavní soud doplnil deseti novými soudci a třetinu platu skutečně symbolicky věnuje na splácení státního dluhu.
Nejobsáhleji se prezident věnoval pátému zmíněnému slibu, tedy sjednocování a nikoliv rozdělování společnosti. Dělicí osu načrtl nikoliv mezi příznivci svými a svého rivala z prezidentské volby Karla Schwarzenberga (tu Zeman vyhrál poměrem 55:45 procentům, pozn. red.), ale mezi zastánci a odpůrci někdejší Nečasovy vlády. "Podle průzkumů veřejného mínění jí vyjadřovalo nedůvěru osmdesát procent občanů. Vláda sice podala demisi, ale byl jsem pod tlakem, abych jmenoval vládu v podstatě ve stejném složení, s výjimkou osoby premiéra, a se stejným programem," řekl Zeman.
"Tento návrh, který se opíral o křehkou a pochybnou stojedničkovou parlamentní většinu jsem odmítl a v souladu se svým ústavním právem jsem jmenoval premiérem nezávislou osobnost: Jiřího Rusnoka," řekl Zeman a dodal, že Rusnokově vládě děkuje za to, že v ní seděli lidé, kteří svým resortům rozuměli. Výslovně přitom zmínil průmysl, zemědělství a obranu a ocenil práci vlády na návrhu státního rozpočtu.
Opozici tvořenou zejména TOP 09 a ODS Zeman popřál, aby "byla opozicí tvůrčí, kritickou a odpovědnou".
V závěru svého projevu prezident zmínil, že kromě zdraví přeje spoluobčanům "život naplněný užitečnými skutky, protože jenom takový život přináší štěstí a radost".
